Hakor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hakor
Achoris
Socha Achorise (Hakora)
Socha Achorise (Hakora)
Doba vlády390-380 př. n. l.
Rodné jméno
N5
G38
<
O4W11E23
>
Trůnní jméno
M23L2<
N5C10W9
>
Jenemmaatra
Horovo jméno
G5<h1
O29Vib
N36
N17
N17
h1>O33
 Aaib merytauy
Jméno obou paní
G16N29
N35
N14
D40
Quenu
Zlatý Hor

PotomciNefaarudž II.
OtecNefaarudž I.
Hrobka?
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hakor,[1] také známý v řecké formě Achoris nebo Hakoris, byl staroegyptský faraon 29. dynastie. Vládl v letech 392–391 př. n. l. a následně opět 390–380 př. n. l.

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Hakor pod ochranou sokolího boha Horuse; chrám Medinet Habu

Po smrti Nefaarudže I. začal boj o trůn,[2] a trůn si nárokovali dva nebo tři uchazeči: Hakor, Pašerimut a případně nepříliš jasná postava Muthis [p 1]. Po smrti Nefaarudže I. začal boj o trůn. V důsledku toho byl Hakor střídavě považován za legitimního nástupce Nefaarudže I. nebo jemu nepříbuzného uzurpátora Pašerimuta (390-391 př. n. l).

V roce 1986 John D. Ray navrhl, že by Hakor mohl být dědicem Nefaarudže I. a vládnout až do druhého roku své vlády, kdy byl sesazen Pašerimutem. Po dalším roce se Hakorovi podařilo získat zpět trůn svržením uzurpátora a pokračoval ve své vládě od data svého prvního nástupu a jednoduše předstíral, že k této mezeře nikdy nedošlo. Do tohoto boje by mohl být vložen třetí uchazeč, Muthis, ale jeho role za předpokladu, že skutečně existuje, není známa.[3] Rayova hypotéza je přijímána jinými egyptology, jako je Alan B. Lloyd[4] a Toby Wilkinson.[1]

Krátce po své smrti, byl Hakor nazván uzurpátorem zakladatelem následné dynastie, Nachtnebefem. Hakor a Nachtnebef mohli být nějakým způsobem příbuzní a vzájemnými soupeři,[2] možná oba ve vztahu s Nefaarudžem I.

Činnosti v Egyptě[editovat | editovat zdroj]

Hakorova kaple v Karnaku

Jakmile se znovu zmocnil trůnu, Hakor učinil značné úsilí, aby potvrdil svou legitimitu[4] důrazem na své, ať už skutečné nebo smyšlené, příbuzenství s Nefaarudžem I.[2][5] Také jeho stavební činnost byla pozoruhodná a rozsáhle restauroval mnoho památek svých královských předchůdců.[5]

V Karnaku dokončil Hakor kapli pro posvátnou bárku Amon-Raa poblíž prvního pylonu.[4] Možná také začal chrámový komplex v severní Sakkáře, který byl později dále rozvinut pod vládou Nechthareheba[4] Jeho stavební činnost je dobře doložena na různých místech v Horním Egyptě, v chrámu Hibis v oáze Charga a na dalších místech.[2]

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Hakor zjevně opakoval zahraniční politiku svého předchůdce Nefaarudže I. V Aristofanově komedii Plutus, která byla uvedena v roce 388 př. n. l., je zmíněno spojenectví mezi Athénami a Egypťany. Theopompus zmiňuje také dohodu mezi Hakorem a Pisidiansem.

Smrt a posloupnost[editovat | editovat zdroj]

Hakor zemřel v roce 378 př. n. l., předal trůn svému synovi Nefaarudžovi II.. Nicméně ten si byl schopen udržet vládu jen čtyři měsíce předtím, než byl sesazen a nahrazen generálem armády od Nachtharehebem, zakladatelem 30. dynastie

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. možný syn Nefaarudže I.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hakor na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce: Pschent2.svg Egyptský král Pschent2.svg Nástupce:
Nefaarudž I. 392391 př. n. l. Pašerimut
Pašerimut 390380 př. n. l. Nefaarudž II.