Arkáda (žánr počítačových her)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Arkáda je žánr počítačové hry, založený na jednoduchém a nápaditém konceptu.[zdroj?]

Arkády se nejčastěji hrají na kola se stupňující obtížností, některé hry bývají omezeny časem.[zdroj?] Tento druh her byl dříve oblíben na video herních automatech a posléze přešel také na PC. Dle námětu rozhoduje zejména postřeh, hbitost pohybu prstů po klávesách a jeho zautomatizování, rychlost logického myšlení, předvídání, trpělivost, koncentrace, rychlost provedení nějaké akce atd.[zdroj?]

Arkádovými rysy se označují koncepty, které zpravidla pomocí změkčení fyzikálních zákonů přispívají k větší zběsilosti hraní hry, která třeba sama arkádou není.[zdroj?]

V arkádách záleží rovněž na šikovnosti a důvtipu; podle množství vydávaných her na stejném principu se začaly dělit do kategorií podle společných znaků.[zdroj?] Dělení je ale jen orientační, neboť jedna komplikovanější arkáda se může vykazovat znaky spadajícími do více kategorií nebo naopak pro svou originalitu může být hůře zařaditelná do kterékoliv z uvedených. V arkádách se stala také velmi populární hra pro dva a více hráčů na jednom počítači (např. Dyna Blaster), a také hra v módu Split Screen až i pro čtyři hráče.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První populární hry byli typické automatové hry (Midway Games) jako je například střelnice, hry s hodem míče a první nejstarší herní automaty, jako například ty, o kterých se říká, že v nich musí mít člověk štěstí, či již musí znát taktiku. Staré automatové hry jsou z éry 20. let 20. století kdy se chodívali hrát do zábavných parků (př. Coney Island v New Yorku), kde vznikla inspirace a atmosféra pozdějších arkádových her.

V roce 1930 byly vyrobeny první mincovní hrací automaty. Dřívější zábavné stroje byly na rozdíl od svých pozdějších elektronických příbuzných vyrobeny ze dřeva a také měly mechanický systém místo elektronického bodování. Asi v roce 1977, většina hracích automatů ve výrobě prošlo k používání elektroniky na stálo, jak pro hodnocení tak i pro provoz.

Společnost Sega později produkovala pistolové hry, které se podobají střílečkám z prvního pohledu. Ve skutečnosti to byli elektro-magnetické hry, které používají zadní promítání obrazu podobným způsobem do starobylého Zoetrope, pomocí kterých se vytvářeli animace na obrazovce. První z nich byla lehká puška hry Duck Hunt, vydanou společnosti Sega v roce 1969. To představovalo animované pohyblivé cíle na obrazovce, které i tisklo skóre hráče na obrazovku se zvukovými efekty. Ten rok Sega vydala elektro - mechanickou arkádovou závodní hru Grand Prix. Hra byla vytvořena v z prvního pohledu. Obsahovala elektronické efekty, palubní desku s volantem a plynovým pedálem a dopředu rolovací silnicí promítané na obrazovce. Další vydání Segy v tomto roce byla hra Missile. Střelecká a vozidlová válečná simulace, která obsahovala elektronický zvuk a pohybující filmový pás sloužící jako projekční plátno. Byla to také hra, který měla měla joystick s akčním tlačítkem, který byl použit jako součást dual-control joysticku.

Od roku 1970, se elektro-mechanické arkádové hry začali nahrazovat elektronickými videohrami, po vydání hry Pong v roce 1972, Sega vydala elektro-mechanickou hru s názvem Žralok zabiják, střílečka z prvního pohledu střelce, známého z filmu, kterého jste mohli vidět ve filmu Čelisti z let 1975. V roce 1974 Nintendo vydalo Wild Gunman, lehkou střeleckou zbraň, který využíval projekci 16mm filmu pro zobrazení kovbojských soupeřů. Jednou z poslední úspěšné elektro-mechanické arkádové hry bylo F-1, závodní hra vyvinutá společností Namco a distribuovaný Atari v roce 1976. Hra byla prokázána ve filmech Dawn of the Dead (1978) a Madness (1980), stejně jako Sega Jet Rocket ve druhém filmu. V roce 1978 byla vydána hra Space Invaders, který získal ještě větší zájem o elektromagnetické hry.

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Bojové hry[editovat | editovat zdroj]

(bojovky nebo mlátičky)

Proti sobě vystupují nejčastěji dva bojovníci v nějaké aréně. Cílem je skolit protivníka, k čemuž slouží škála nabízených úderů. Mezi bojové hry také patří postupové bojovky, kdy postava prochází sekvencemi plných nepřátel jež musí nějakým způsobem paralyzovat.

Příklady

Plošinové hry[editovat | editovat zdroj]

(plošinovky též skákačky nebo hopsačky)

V plošinových hrách překonává hlavní postava různé nástrahy vytvořeného světa - skáče přes překážky a vyhýbá se nebo likviduje své nepřátele. Během putování pak sbírá rozličné hodnotné předměty (bonusy), za které bývá na konci úrovně ohodnocena.

Příklady

Sportovní hry[editovat | editovat zdroj]

Simulace sportovního výkonu s nadsazenými aspekty, reálně neproveditelnými.

Příklady

Závodní hry[editovat | editovat zdroj]

Simulace závodů s nadsazenými aspekty, reálně neproveditelnými.

Příklady

Logické hry[editovat | editovat zdroj]

Arkády u nichž je hlavní devízou a nutností v postupu, používání logických vztahů a zákonitostí.

Příklady

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]