Přeskočit na obsah

Česnek medvědí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Allium ursinum)
Jak číst taxoboxČesnek medvědí
alternativní popis obrázku chybí
Česnek medvědí (Allium ursinum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídajednoděložné (Liliopsida)
Řádchřestotvaré (Asparagales)
Čeleďamarylkovité (Amaryllidaceae)
Rodčesnek (Allium)
Binomické jméno
Allium ursinum
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Česnek medvědí vytváří na jaře bohaté porosty

Česnek medvědí (Allium ursinum); lidově též lesní česnek, je druh vytrvalé jednoděložné rostliny z čeledi amarylkovitých.

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Česnek medvědí je vytrvalá, asi 10–45 cm vysoká bylina s podzemní cibulí. Cibule je podlouhlá, asi 4–6 cm dlouhá a 1–2 cm tlustá, obalné šupiny jsou bělavé až žlutavé, síťnatě se nerozpadají.[1][2]

Listy jsou víceméně přízemní, řapíkaté, čepele jsou úzce eliptické až úzce vejčité, na rubu nejsou vynikle žilnaté, cca 10–20 cm dlouhé a 2–5 cm široké. Květy jsou uspořádány do květenství, jedná se o lichookolík (stažený šroubel), který je polokulovitý, celkem řídký, obsahuje asi 10–20 květů, pacibulky chybí. Květenství je podepřeno dvouklaným toulcem, který je kratší než stopky květů. Okvětní lístky jsou cca 10 mm dlouhé a 2 mm široké, bílé. Plodem je tobolka.[1][2]

Rozšíření ve světě

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o převážně evropský druh. Je rozšířen v západní a střední Evropě, ve Velké Británii. Na jih zasahuje do Španělska, Itálie a na severní Balkán, na sever po jižní Skandinávii, na východ po evropské Rusko a sahá až na Kavkaz.[3]

Rozšíření v Česku

[editovat | editovat zdroj]

V Česku je to místy běžný druh, jeho výskyt je však značně nerovnoměrný. Všeobecně je hojnější na Moravě a v severovýchodní části Čech než v jihozápadní části Čech (v jižních a západních Čechách se zdá být vzácnější). [4] Nejčastěji roste ve vlhkých živinami bohatších lesích, hlavně luzích.[2] Častější je v nížinách ale občas zasahuje až do hor. V některých nížinných luzích a vlhkých dubohabřinách na Moravě se vyskytuje masově. Rovněž tak v národní přírodní rezervaci Libický luh nedaleko soutoku Labe a Cidliny.

Poddruhy

[editovat | editovat zdroj]

Většinou jsou uznávány 2 poddruhy, a to česnek medvědí pravý (Allium ursinum subsp. ursinum), který se vyskytuje spíše v západní části areálu a má květní stopky drsné s papilami, a česnek medvědí ukrajinský (Allium ursinum subsp. ucrainicum), který má květní stopky hladké bez papil a roste spíše ve východní části areálu. V ČR rostou oba, na Moravě a v severovýchodních Čechách spíše česnek medvědí ukrajinský, jinde v Čechách spíše česnek medvědí pravý. V místě, kde se areály poddruhů dotýkají, najdeme přechodné typy a směsné populace.[5][2]

Obsah látek

[editovat | editovat zdroj]

Celá rostlina (stejně jako běžný česnek nebo cibule) obsahuje alicin, který brzdí růst hub a plísní, účinkuje proti herpes virům a některým bakteriím rodů Bacillus, Enterococcus a Streptococcus.[6][7] Sloučeniny obsažené v rostlinách rodu Allium totiž reagují se sulfanylovými skupinami membránových proteinů buněk.[8] Obecně obsahuje rostlina vysoké množství organosírových sloučenin, které způsobují i typický štiplavý česnekový zápach, ale tyto sloučeniny nejsou příliš odolné tepelné úpravě.[9] Je také bohatá na fenoly a stejně jako ostatní rostliny z rodu Allium má vysoký obsah flavonoidů.[10][11] Obsahem flavonoidů a vitamínu C ale nijak nevyniká nad ostatní druhy rodu Allium – vyšší obsahy obou byly zjištěny jak u česneku kuchyňského, tak česneku viničního.[12]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Česnek medvědí je používán jako léčivá rostlina, zelenina a pěstuje se i pro okrasu. Pěstován byl již v mezolitu.[11] V přírodních rezervacích (PR) a obzvlášť v národních přírodních rezervacích (NPR) sběr rostlin přímo zakazuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny § 29 odst. i a § 34 odst. e, na jejich území tedy česnek medvědí trhat nelze.

V gastronomii se užívá na výrobu pesta, čerstvou natí se koření bílé polévky, omáčky, masa a podobně. Česneková chuť je mírnější než u kuchyňského česneku. Rostlina je jedlá celá – sbírá se nať na počátku květu, tj. v dubnu a květnu, a cibule v srpnu a září.[11] Při sběru je třeba dávat pozor na záměnu s mladými listy jedovaté konvalinky [13] či ocúnu jesenního.[14]

V tradiční evropské medicíně se používal ke zlepšení trávení, léčbě onemocnění dýchacích cest a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.[11][15] Studie zatím prokázaly jeho pozitivní vliv na prevenci kardiovaskulárních onemocnění (ovlivňuje tekutost tukových membrán, reguluje zvýšený krevní tlak, ovlivňuje biosyntézu cholesterolu velmi podobně jako česnek), ve studii provedené na krysách snižoval křeče a napětí v trávicím traktu[15] a některé v něm obsažené flavonoidy snižují také srážlivost krve, což může při vysoké konzumaci vyústit až v hemolitickou aktivitu.[11] Doporučuje se proto opatrnost při užívání u jedinců náchylných na oxidativní poškození červených krvinek nebo již užívajících medikamenty proti srážlivosti krve.[11]

Včelařství

[editovat | editovat zdroj]

Česnek medvědí je výbornou nektarodárnou i pylodárnou rostlinou. V místech, kde česnek roste ve větším počtu, je snůška z česneku skvělou jarní podněcovací snůškou. Nektarium česneku vyprodukuje za 24 hodin 0,27 mg nektaru s cukernatostí 52 %.[16] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,14 mg.[16] Nektar obsahuje především sacharózu, fruktózu a glukózu.[16] Pyl česneku včely sbírají především dopoledne, pylové rousky jsou hnědavé.

Nektar i pyl mají silnou česnekovou vůni. Druhové medy z česneku jsou produkovány v alpských oblastech, kde roste česneku velké množství. Med má typické aroma po česneku, které po delším skladováním medu zmizí.[16]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Listy medvědího česneku
    Listy medvědího česneku
  • Květy medvědího česneku
    Květy medvědího česneku
  • Plody na odkvétající rostlině
    Plody na odkvétající rostlině
  • Divoce rostoucí medvědí česnek
    Divoce rostoucí medvědí česnek

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Dostál J. (1989): Nová Květena ČSSR, vol. 2, Academia, Praha
  2. ↑ a b c d https://lesnicesnek.cz/ucinky-medvediho-cesneku/
  3. ↑ http://linnaeus.nrm.se/flora/mono/allia/alliu/alliursv.jpg
  4. ↑ HRČKA, Daniel. Salvia-os.cz » ALLIUM URSINUM L. – česnek medvědí. salvia-os.cz [online]. 2022-02-17 [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ http://rbg-web2.rbge.org.uk/cgi-bin/nph-readbtree.pl/feout?FAMILY_XREF=&GENUS_XREF=Allium&SPECIES_XREF=ursinum&TAXON_NAME_XREF=&RANK=
  6. ↑ Lanzotti, V., Bonanomi, G., & Scala, F. (2013). What makes Allium species effective against pathogenic microbes?. Phytochemistry reviews, 12(4), 751-772. (online)
  7. ↑ Pârvu, M., Pârvu, A. E., Vlase, L., Rosca-Casian, O., & Pârvu, O. (2011). Antifungal properties of Allium ursinum L. ethanol extract. Journal of Medicinal Plants Research, 5(10), 2041-2046. (online)
  8. ↑ KYUNG, Kyu Hang. Antimicrobial properties of allium species. Current Opinion in Biotechnology. 2012-04-01, roč. 23, čís. 2, s. 142–147. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. ISSN 0958-1669. DOI 10.1016/j.copbio.2011.08.004. (anglicky) 
  9. ↑ Ivanova, A., Mikhova, B., Najdenski, H., Tsvetkova, I., & Kostova, I. (2009). Chemical composition and antimicrobial activity of wild garlic Allium ursinum of Bulgarian origin. Natural product communications, 4(8), 1934578X0900400808. (online)
  10. ↑ Pejatović, T., Samardžić, D., & Krivokapić, S. (2017). Antioxidative properities of a traditional tincture and several leaf extracts of Allium ursinum L.(collected in Montenegro and Bosnia and Herzegovina). Journal of Materials and Environmental Sciences, 8(6), 1929-1934. (online)
  11. ↑ a b c d e f SOBOLEWSKA, Danuta; PODOLAK, Irma; MAKOWSKA-WĄS, Justyna. Allium ursinum: botanical, phytochemical and pharmacological overview. Phytochemistry Reviews. 2015-02-01, roč. 14, čís. 1, s. 81–97. Dostupné online [cit. 2020-05-29]. ISSN 1572-980X. DOI 10.1007/s11101-013-9334-0. PMID 25774103. (anglicky) 
  12. ↑ Stajner, D., & Varga, I. S. I. (2003). An evaluation of the antioxidant abilities of Allium species. Acta Biologica Szegediensis, 47(1-4), 103-106.
  13. ↑ Když ho bezpečně nepoznáte, medvědí česnek nesbírejte. Při záměně hrozí otrava
  14. ↑ Muž udělal osudovou chybu při sběru medvědího česneku: Snědl místo něj prudce jedovatý ocún. Blesk [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-02-18]. Dostupné online. 
  15. ↑ a b Pavlović, D. R., Veljković, M., Stojanović, N. M., Gočmanac‐Ignjatović, M., Mihailov‐Krstev, T., Branković, S., ... & Radenković, M. (2017). Influence of different wild‐garlic (Allium ursinum) extracts on the gastrointestinal system: spasmolytic, antimicrobial and antioxidant properties. Journal of Pharmacy and Pharmacology, 69(9), 1208-1218. (online)
  16. ↑ a b c d HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 23. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Česnek_medvědí&oldid=24172157“