Alfred von Matt

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred von Matt
Erb rodu Mattů (1857)
Erb rodu Mattů (1857)
Sekční šéf na ministerstvu války
Ve funkci:
1905 – 1910
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-uherská armáda
Znak Československa Československá armáda
Hodnostgenerál pěchoty v. v. (1919), generál pěchoty (1908), polní zbrojmistr (1907), polní podmaršál (1902), generálmajor (1897)
Narození27. září 1843
Chomutov
Úmrtí21. srpna 1919 (ve věku 75 let)
Vídeň
ChoťAntonia Maria Sedlnitzká z Choltic
PříbuzníMaximilian von Matt (sourozenec)
Profesedůstojník
Oceněnírytíř Řádu Františka Josefa (1886)
Řád železné koruny 3. třídy (1894)
rytíř Císařského řádu Leopoldova (1905)
velkokříž Řádu Františka Josefa (1908)
velkokříž Císařského řádu Leopoldova (1910)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Bernhard Josef von Matt (27. září 1843 Chomutov – 21. srpna 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Od mládí sloužil v c. k. armádě, zúčastnil se války s Pruskem (1866) a později byl štábním důstojníkem u různých posádek. Několik let sloužil mimo jiné v Praze, Opavě nebo Znojmě, v letech 1905–1910 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu války a v roce 1907 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z důstojnické rodiny, narodil se jako nejmladší syn c. k. majora Bernharda von Matta (1788–1868) povýšeného v roce 1857 do šlechtického stavu. Po matce Luise (1811–1893) byl potomkem velkostatkářské rodiny Schreiter von Schwarzenfeld.[2] Vystudoval Technickou vojenskou akademii ve Vídni a do aktivní služby nastoupil jako poručík k 16. praporu polních myslivců v Opavě. Za prusko-rakouské války bojoval v bitvě u Trutnova. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni, kterou dokončil v roce 1877 v hodnosti nadporučíka a byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Formálně byl stále veden u 16. praporu myslivců, ale zároveň byl štábním důstojníkem u 17. pěchotní brigády v Praze.[3] V roce 1878 byl povýšen na kapitána a poté působil několik let na ministerstvu války.[4] Od roku 1886 byl v hodnosti majora šéfem štábu 1. pěchotní divize v Sarajevu. V roce 1891 byl v hodnosti plukovníka přednostou 5. oddělení na ministerstvu války (odbor pro záležitosti generálního štábu a technického vojska), později byl jmenován velitelem pěšího pluku č. 99.[5]

V roce 1897 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 59. pěší brigády v Černovicích.[6][7] Od roku 1902 byl velitelem 7. pěší divize v Osijeku a téhož roku získal hodnost polního podmaršála.[8][9] V letech 1905–1910 zastával funkci sekčního šéfa na ministerstvu války.[10] K datu 1. listopadu 1907 dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, v roce 1908 obdržel ještě hodnost generála pěchoty.[11] K datu 1. května 1910 byl penzionován.[12]

Za první světové války byl veden ve stavu velitelských záloh a po zániku monarchie požádal o zařazení do armády v Československu. V červenci 1919 mu byla v československé armádě přiznána hodnost generála pěchoty ve výslužbě s nárokem na penzi.[13] Zemřel o měsíc později ve Vídni.[14]

Tituly a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1857 byl spolu s otcem a staršími bratry uživatelem šlechtického stavu (Edler von Matt). Za účast v prusko-rakouské válce obdržel Vojenský záslužný kříž s válečnou dekorací (1866). Během následující vojenské služby získal další ocenění[15] a v roce 1908 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[16]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1872 se na zámku ve Výškovicích oženil s baronkou Antonií Marií Sedlnickou z Choltic (1845–1932), s níž se seznámil během své služby v Opavě. Antonie byla dcerou barona Mořice Sedlnického z Choltic ze staré slezské šlechtické rodiny a Karolíny, rozené hraběnky Bukůvkové z Bukůvky.[17] Z jejich manželství se narodily čtyři děti.[18] Nejstarší syn Rudolf Bernard (1874–1895) zemřel předčasně, mladší syn Mořic (*1887) byl c. k. majorem a zúčastnil se první světové války. Dcera Karolína (1882– 1905) byla manželkou pozdějšího c. k. generálmajora Ericha Šostariće.

Jeho starší bratr Maximilian (1837–1910) působil ve státních službách a byl dlouholetým okresním hejtmanem v Podbořanech.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ ŠAJTAR, Jaroslav: Zapomenutí generálové: Úspěšní Češi ve vedení rakousko-uherské armády in: Reflex, 2017 dostupné online
  2. ↑ Rodina Bernharda von Matta na webu geni.com dostupné online
  3. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1878; Vídeň, 1877; s. 147 dostupné online
  4. ↑ Kais. Königl. Militär Schematismus für 1882; Vídeň, 1881; s. 78, 157 dostupné online
  5. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 137, 522 dostupné online
  6. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 130, 266 dostupné online
  7. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1898; Vídeň, 1897; s. 131, 158 dostupné online
  8. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 141, 159 dostupné online
  9. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1905; Vídeň, 1904; s. 276 dostupné online
  10. ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 103, 160 dostupné online
  11. ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  12. ↑ Služební postup Alfreda von Matta in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 114 dostupné online
  13. ↑ Generálové pěchoty ve výslužbě v československé armádě na webu valka.cz dostupné online
  14. ↑ KOUDELKOVÁ, Jana: Češi ve Vídni; Jihomoravský kraj, 2013; s. 109 ISBN 978-80-260-5548-8
  15. ↑ Přehled řádů a vyznamenání Alfreda von Matta in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 110 dostupné online
  16. ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 245 dostupné online
  17. ↑ Rodokmen Sedlnických z Choltic dostupné online
  18. ↑ Rodina Alfreda von Matta na webu geni.com dostupné online

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alfred_von_Matt&oldid=23594772“