Přeskočit na obsah

Alexandr Thurn-Valsássina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
JUDr. Alexander hrabě von Thurn-Valsássina
Erb rodu Thurn-Valsássina
Erb rodu Thurn-Valsássina

Narození3. února 1879
Vídeň
Úmrtí5. března 1962 (ve věku 83 let)
Bleiburg
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě
ChoťAloisie Evženie Kinská z Vchynic a Tetova (od 1906)
RodičeJiří Bedřich z Thurn-Valsássiny a Evženie Vrintsová z Falkensteinu
DětiŽofie Georgina z Thurn-Valsássiny
Jiří Alexandr z Thurn-Valsássiny
Alix z Thurn-Valsássiny
Marie Kristýna z Thurn-Valsássiny
Ariprand Raimund z Thurn-Valsássiny
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr hrabě Thurn-Valsássina (německy Alexander Georg Ghislain Graf von Thurn-Valsassina-Como-Vercelli) (3. února 1879 Vídeň5. března 1962 Bleiburg) byl rakouský šlechtc, velkostatkář a diplomat. Před první světovou válkou působil ve službách rakousko-uherského ministerstva zahraničí jako diplomat na nižších pozicích v Německu a Vatikánu, po roce 1918 žil v soukromí. Byl spřízněn s českými šlechtickými rodinami Kinských a Šternberků.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Alexandr Thurn-Valsássina s manželkou Alicí, rozenou Kinskou

Pocházel ze starého šlechtického rodu Thurn-Valsassinů,[1][2][3] narodil se jako nejmladší syn hraběte Jiřího Thurn-Valsássiny (1834–1879) a jeho druhé manželky Eugenie, rozené hraběnky Vrintsové z Falkensteinu (1847–1879).[4] Prakticky hned po narození zcela osiřel, kdy mu krátce po sobě zemřeli oba rodiče.[5] Vystudoval práva a absolvoval jednoroční dobrovolnou službu v c. k. armádě, v hodnosti poručíka 14. pluku dragounů byl přeřazen do stavu záloh.[6] Poté působil v diplomatických službách, začínal jako velvyslanecký atašé v Berlíně,[7][8] kde přispěl k dobrým diplomatickým vztahům díky přátelství s německým korunním princem Vilémem.[9] Později byl s titulem vyslaneckého tajemníka I. třídy přeložen do Vatikánu,[10][11] kde působil do roku 1915, kdy Itálie vyhlásila válku Rakousku-Uhersku.[12] Do konce války zůstal ve stavu disponibility na ministerstvu zahraničí, v armádě byl povýšen do hodnosti rytmistra v záloze u jezdectva c. k. zeměbrany.[13] Byl také c. k. komořím (1903)[14]a čestným rytířem Maltézského řádu.[15]

Po rozpadu monarchie žil na zámku Bleiburg, který vlastnil spolu se svými sourozenci.[16] V Bleiburgu získal čestné občanství.

Zámek Bleiburg

V roce 1906 se ve Vídni oženil s hraběnkou Alicí Kinskou (1886–1975), dcerou Zdenka Kinského.[17] Alice byla v roce 1918 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.[18] Z manželství se narodilo pět potomků, z nichž dva zemřeli v dětství. Dcery Sophie a Kristina se provdaly do šlechtických rodin Herbersteinů a Attemsů.[19] Pokračovatelem rodu byl syn Ariprand (1925–1996). Jeho matka Alice, rozená Kinská, dožila na zámku Eisenkappel.

Alexandrův starší bratr z otcova prvního manželství Vincenc (1866–1928) byl dědicem rodových statků ve Štýrsku a Korutansku, kromě toho koupil zámek Valeč v západních Čechách. Sestra Karolína (1863–1944) byla manželkou hraběte Filipa ze Šternberka (1852–1924), majitele zámku Jemniště.[20][21] Z otcova druhého manželství byl jeho starším bratrem František (1876–1939), důstojník c. k. armády, poslanec dolnorakouského zemského sněmu a zeť vlivného diplomata Heinricha Lützowa.

  1. Rodokmen rodu Thurn-Valsássina na webu euweb.cz dostupné online
  2. Ottův slovník naučný, díl XXV.; Praha, 1906; s. 406
  3. MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, II. díl; Praha, 2010; 666 s. ISBN 978-80-257-0294-9
  4. Rodina Jiřího Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online
  5. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der deutschen gräflichen Häuser 1881; Gotha, 1881; s. 957 dostupné online
  6. Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1902; Vídeň, 1901; s. 685, 714 dostupné online
  7. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1908; Vídeň, 1908; s. 46 dostupné online
  8. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 275 dostupné online
  9. RICHTER, Karel: Sága rodu Kinských, 2008; s. 97–98 ISBN 978-80-254-3592-2
  10. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 275 dostupné online
  11. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1912; Gotha, 1912; s. 970 d=34CbAAAAMAAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false dostupné online
  12. Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 53 dostupné online
  13. Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmarie 1914; Vídeň, 1914; s. 331 dostupné online
  14. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1904; Vídeň, 1904; s. 225 dostupné online
  15. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 1006 dostupné online
  16. Schematismus des landtäflichen und Grossgrund-Besitzes von Kärnten und Krain; Vídeň, 1902; s. 4 dostupné online
  17. Rodokmen Kinských na webu euweb.cz dostupné online
  18. POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 176 ISBN 978-80-85955-53-8
  19. Rodina Alexandra Thurn-Valsássiny na webu geni.com dostupné online
  20. POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 344 ISBN 978-80-85955-53-8
  21. Rodokmen Šternberků na webu euweb.cz dostupné online