Alexandr I. Bulharský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alexandr I. Bulharský
Bulharský kníže
Doba vlády 29. dubna 18797. září 1886
Úplné jméno Alexander Joseph von Battenberg
Narození 5. dubna 1857
Verona, Lombardsko-benátské království
Úmrtí 23. října 1893 (36 let)
Štýrský Hradec, Rakousko-Uhersko
Pohřben mausoleum Battenbergů, Sofia
Předchůdce Konstantin II. (jako bulharský císař před podrobením Osmany)
Nástupce Ferdinand I.
Manželka Johanna Loisingerová
Potomci Assen z Hartnova
Cvetana z Hartnova
Rod Battenbergové
Otec Alexandr Hesensko-Darmstadtský
Matka Julie von Hauke
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Josef, princ Battenberský, (německy Alexander Joseph Prinz von Battenberg 5. dubna 1857, Verona23. října 1893 Štýrský Hradec) byl pod jménem Alexandr I. v letech 1879 — 1886 prvním knížetem znovuobnoveného autonomního bulharského státu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil jako druhý syn Alexandra, prince Hesensko-Darmstadtského a jeho morganatické manželky Julie hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).

Když byl v roce 1878 ustaven autonomní bulharský stát pod formální osmanskou suverenitou, měl být v jeho čele kníže zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem Ruska a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu, padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem Marie Alexandrovny Ruské, manželky tehdejšího ruského cara Alexandra II.

Ačkoli měl Alexandr z počátku konzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého prorusko-absolutistického puče v letech 18811883 podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení bulharského knížectví a Východní Rumélie ve formě personální unie na podzim roku 1885 a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií (dcerou pozdějšího německého císaře Fridricha III.), na přímý zásah kancléře Bismarcka však byl odmítnut kvůli obavám z toho, že by sňatek mohl být vnímán jako další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.

V srpnu 1886 vypukl vojenský převrat, který Alexandra donutil urychleně opustit zemi. Ačkoli se Stambolovovi podařilo povstalce zpacifikovat a vrátit Alexandra na trůn, jeho pozice přestala být dlouhodobě udržitelná a v září téhož roku byl přinucen abdikovat. S hlubokým rozčarováním podepsal abdikační smlouvu se slovy „Bože, pomáhej Bulharsku.“ Regentem se stal Stambolov.

Sňatek a děti[editovat | editovat zdroj]

Alexandr se po své abdikaci stáhl z evropského veřejného života. 6. února roku 1889 se oženil s operní pěvkyní, bratislavskou rodačkou Johannou Loisingerovou a přijal titul hraběte z Hartenau. Spolu měli dvě děti, syna Asena a dceru Cvetanu.

Konec života[editovat | editovat zdroj]

Alexandr zemřel nečekaně, v pouhých třiceti pěti letech věku a po sotva pětiletém manželství, 17. listopadu 1893 ve Štýrském Hradci. Jeho ostatky byly převezeny do Sofie a zde okázale, s poctami bulharského knížete, pochovány.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
Alexandr Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
Alexandr I. Bulharský
 
 
 
 
 
Ignác Marianus Hauck
 
 
Frederik Karel Hauke
 
 
 
 
 
 
Maria Franziska Riedesel zu Eisenbach
 
 
Jan Mořic Hauke
 
 
 
 
 
 
Heinrich Wilhelm Schweppenhäuser
 
 
Marie Salomé Schweppenhäuserová
 
 
 
 
 
 
Charlotte Philippine Juliane Westermannová
 
 
Julie von Hauke
 
 
 
 
 
 
Benno Leopold Ignatius Lafontaine
 
 
Franz Leopold Lafontaine
 
 
 
 
 
 
Maria Katharina Franziska Leonhardt
 
 
Sophie Lafontaine
 
 
 
 
 
 
Markus Kornély
 
 
Maria Theresa Kornély
 
 
 
 
 
 
 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Bulharští vládci
Předchůdce:

Osmanské panství
poslední samostatný bulharský panovník: Konstantin II.
18791886
Alexandr I. Bulharský
Nástupce:
'regent': Stefan Stambolov
kníže (1887): Ferdinand I.