Alexandr I. Bulharský
Alexandr I. Bulharský | |
---|---|
Bulharský kníže | |
Doba vlády | 29. dubna 1879 – 7. září 1886 |
Úplné jméno | Alexander Joseph von Battenberg |
Narození | 5. dubna 1857 Verona, Lombardsko-benátské království |
Úmrtí | 23. října 1893 (36 let) Štýrský Hradec, Rakousko-Uhersko |
Pohřben | mausoleum Battenbergů, Sofia |
Předchůdce | Konstantin II. (jako bulharský císař před podrobením Osmany) |
Nástupce | Ferdinand I. |
Manželka | Johanna Loisingerová |
Potomci | Assen z Hartnova Cvetana z Hartnova |
Rod | Battenbergové |
Otec | Alexandr Hesensko-Darmstadtský |
Matka | Julie von Hauke |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alexandr Josef, princ Battenberský, (německy Alexander Joseph Prinz von Battenberg 5. dubna 1857, Verona – 23. října 1893 Štýrský Hradec) byl pod jménem Alexandr I. v letech 1879–1886 prvním knížetem znovuobnoveného autonomního bulharského státu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil jako druhý syn Alexandra, prince Hesensko-Darmstadtského a jeho morganatické manželky Julie hraběnky Hauke (pozdější princezny z Battenbergu).
Když byl v roce 1878 ustaven autonomní bulharský stát pod formální osmanskou suverenitou, měl být v jeho čele kníže zvolený bulharskou elitou a schválený evropskými mocnostmi. V rámci politického kompromisu mezi silným vlivem Ruska a obavami zbytku Evropy z rusofilního Balkánu, padla nakonec volba na Alexandra, jenž byl synovcem Marie Alexandrovny Ruské, manželky tehdejšího ruského cara Alexandra II.
Ačkoli měl Alexandr z počátku konzervativní postoje, začal po faktickém neúspěchu svého prorusko-absolutistického puče v letech 1881–1883 podporovat liberální politiku. Zasloužil se o spojení bulharského knížectví a Východní Rumélie ve formě personální unie na podzim roku 1885 a měl značný osobní podíl na odražení srbského útoku v témže roce. Tyto skutky mu přinesly velkou popularitu v Bulharsku, zároveň však nespokojenost Ruska nad jeho samostatnými aktivitami. To se neblaze odrazilo i na jeho rodinném životě — Alexandr usiloval o sňatek s pruskou princeznou Viktorií (dcerou pozdějšího německého císaře Fridricha III.), na přímý zásah kancléře Bismarcka však byl odmítnut kvůli obavám z toho, že by sňatek mohl být vnímán jako další nepřátelské gesto namířené proti Rusku.
V srpnu 1886 vypukl vojenský převrat, který Alexandra donutil urychleně opustit zemi. Ačkoli se Stambolovovi podařilo povstalce zpacifikovat a vrátit Alexandra na trůn, jeho pozice přestala být dlouhodobě udržitelná a v září téhož roku byl přinucen abdikovat. S hlubokým rozčarováním podepsal abdikační smlouvu se slovy „Bože, pomáhej Bulharsku.“ Regentem se stal Stambolov.
Sňatek a děti
[editovat | editovat zdroj]Alexandr se po své abdikaci stáhl z evropského veřejného života. 6. února roku 1889 se oženil s operní pěvkyní, bratislavskou rodačkou Johannou Loisingerovou a přijal titul hraběte z Hartenau. Spolu měli dvě děti, syna Asena a dceru Cvetanu.
Konec života
[editovat | editovat zdroj]Alexandr zemřel nečekaně, v pouhých třiceti pěti letech věku a po sotva pětiletém manželství, 17. listopadu 1893 ve Štýrském Hradci. Jeho ostatky byly převezeny do Sofie a zde okázale, s poctami bulharského knížete, pochovány.
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Ludvík I. Hesenský | ||||||||||||
Karolína Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
Ludvík II. Hesenský | ||||||||||||
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská | ||||||||||||
Alexandr Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Karel Fridrich Bádenský | ||||||||||||
Karel Ludvík Bádenský | ||||||||||||
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Vilemína Luisa Bádenská | ||||||||||||
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
Karolína Falcko-Zweibrückenská | ||||||||||||
Alexandr I. Bulharský | ||||||||||||
Ignác Marianus Hauck | ||||||||||||
Frederik Karel Hauke | ||||||||||||
Maria Franziska Riedesel zu Eisenbach | ||||||||||||
Jan Mořic Hauke | ||||||||||||
Heinrich Wilhelm Schweppenhäuser | ||||||||||||
Marie Salomé Schweppenhäuserová | ||||||||||||
Charlotte Philippine Juliane Westermannová | ||||||||||||
Julie von Hauke | ||||||||||||
Benno Leopold Ignatius Lafontaine | ||||||||||||
Franz Leopold Lafontaine | ||||||||||||
Maria Katharina Franziska Leonhardt | ||||||||||||
Sophie Lafontaine | ||||||||||||
Markus Kornély | ||||||||||||
Maria Theresa Kornély | ||||||||||||
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr I. Bulharský na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr I. Bulharský
Bulharští vládci | ||
---|---|---|
Předchůdce: — Osmanské panství poslední samostatný bulharský panovník: Konstantin II. |
1879–1886 Alexandr I. Bulharský |
Nástupce: regent: Stefan Stambolov kníže (1887): Ferdinand I. |