Viktorie Pruská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Viktorie Pruská
princezna Adolf Schaumburg-Lippe
Viktorie Pruská, 1885
Viktorie Pruská, 1885
Manžel Adolf ze Schaumburg-Lippe
Alexandr Zubkov
Úplné jméno Frederika Amálie Vilemína Viktorie
Narození 12. dubna 1866
Postupim, Pruské království
Úmrtí 13. listopadu 1929 (63 let)
Nemocnice svatého Františka, Bonn, Výmarská republika
Pohřbena Schlosshotel Kronberg, Kronberg im Taunus, Výmarská republika
Dynastie Hohenzollernové
Otec Fridrich III. Pruský
Matka Viktorie Sasko-Koburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorie Pruská (Frederika Amálie Vilemína Viktorie; 12. dubna 1866, Postupim13. listopadu 1929, Bonn) byla druhou dcerou německého císaře a pruského krále Fridricha III. a jeho manželky Viktorie Sasko-Koburské, dcery královny Viktorie. Pro veřejnost byla princeznou Viktorií, ale v rodině jí říkali Moretta nebo malá Vicky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství[editovat | editovat zdroj]

Viktorie byla pokřtěna na babiččiny narozeniny 24. května 1866 v paláci v Postupimi. Jako její sestry Sofie a Markéta byla Viktorie oddaná matce a přijala anglické způsoby.

Alexandr Battenberský[editovat | editovat zdroj]

V roce 1881 Alexandr Battenberský, který byl v roce 1879 vybrán za bulharského panovníka, navštívil na příkaz Viktoriiny matky pruský dvůr. Jelikož její matka i babička Alexandra (neboli "Sandra") považovaly za vhodného nápadníka, Viktorie rychle přijala jejich nadšení a zamilovala se do něj. Sandro byl stejně jako jeho bratři považován za mimořádně přitažlivého, protože byl štíhlý a temperamentní. Viktorie naopak nebyla hezká dívka, byla popisována jako "divoká skandinávská žena, která měla hodně z moudrosti své matky a něco z výstřednosti svého bratra Willyho".

Přestože její rodiče chtěli, aby se Viktorie za Sandra provdala, její dědeček, císař Vilém I. a jeho kancléř Otto von Bismarck byli proti tomuto sňatku. Obávali se, že by Viktoriin sňatek se Sanderem urazil ruského cara Alexandra III., kterého Sandrovy kroky v Bulharsku dráždily. Přes veškerou snahu museli Viktoriini rodiče ustoupit a mladá princezna se vzdala veškeré naděje na sňatek se Sandrem.

První manželství[editovat | editovat zdroj]

Viktorie se nakonec 19. listopadu 1890 provdala za Adolfa ze Schaumburg-Lippe, nejmladšího syna Adolfa I. ze Schaumburg-Lippe. Manželství zůstalo po časném potratu v prvních měsících manželství bezdětné. Adolf zemřel v roce 1916.

Ač byla během první světové války technicky na německé straně, velmi sympatizovala s Británií. Po válce se setkala se svým bratrancem, britským králem Jiřím V., a vyjádřila přání, aby byli všichni brzy přátelé. Jiří jí řekl, že si nemyslí, že by to mohlo být v následujících letech možné.

Druhé manželství[editovat | editovat zdroj]

19. listopadu 1927 se Viktorie navzdory silnému nesouhlasu sourozenců provdala za Alexandra Anatoljeviče Zubkova, ruského uprchlíka popisovaného jako "tanečník", který byl o 35 let mladší než ona. Viktoriiny finance byly v nejistém stavu a Zubkov pokračoval v rozhazování peněz za svou vlastní zábavu a jen zřídka se vracel do manželského domu. Nakonec byla Viktorie nucena zavolat komisaře a prodat obsah paláce Schaumburg v aukci, kterou vedl kolínský dražitel M. Lempertz. Prodej přitahoval mnohem menší zájem než se očekávalo a časopis The Times označil velkou část nabídky za "bezduchou"; odhadovalo se, že výnosy z dražby by pokryly pouze třetinu jejích dluhů (které čítaly 900.000 marek nebo 45.000 liber šterlinků). Poté, co opustila palác Schaumburg, se přestěhovala do jednolůžkového zařízeného pokoje na bonnském předměstí Mehlem. Měla v úmyslu se se Zubkovem rozvést, a to z důvodu jeho chování, které vyústilo ve vyhnání z Německa a protože "manželské vztahy neexistovaly". Několik dní po zveřejnění tohoto oznámení však onemocněla zápalem plic a 13. listopadu 1929 v nemocnici v Bonnu zemřela.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Vilém I. Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
Fridrich III. Pruský
 
 
 
 
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Augusta Sasko-Výmarská
 
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Marie Pavlovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
Viktorie Pruská
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Viktorie Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 

Tituly a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 12. dubna 1866 – 19. listopadu 1890: Její královská Výsost princezna Viktorie Pruská
  • 19. listopadu 1890 – 9. července 1916: Její královská Výsost princezna Adolf Schaumburg-Lippe, princezna pruská
  • 9. července 1916 – 19. listopadu 1927: Její královská Výsost princezna Viktorie
  • 19. listopadu 1927 – 13. listopadu 1929: Její královská Výsost princezna Viktorie, paní Zubkovová

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Viktoria of Prussia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie Pruská ve Wikimedia Commons