Alexandr Alexandrovič Bogdanov
| Alexandr Bogdanov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10.jul. / 22. srpna 1873greg. nebo 22. srpna 1873 Sokůlka |
| Úmrtí | 7. dubna 1928 (ve věku 54 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | infekční onemocnění |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Povolání | filozof, ekonom, lékař, spisovatel, básník, sociolog, novinář, autor sci-fi, politik a revolucionář |
| Alma mater | Lomonosovova univerzita Lékařská fakulta Charkovské univerzity |
| Témata | lékařství, ekonomie, filozofie, politická aktivita a literární tvorba |
| Politická příslušnost | Bolševici |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Alexandr Alexandrovič Bogdanov (rusky Александр Александрович Богданов), vlastním jménem Malinovskij (Малиновский); 22. srpna 1873, Sokůlka, Grodno – 7. duben 1928, Moskva)[1] byl ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků.[2]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do učitelské rodiny. Při dostudování na Lomonosovově univerzitě byl zatčen za vstup do organizace Svoboda lidu a deportován do Tuly. Po propuštění studoval na Charkovské univerzitě.
V roce 1899 byl zatčen a deportován do Vologdy. Po propuštění přijal pseudonym Bogdanov a v roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Když se strana rozštěpila, přiklonil se k bolševické frakci.
Bolševik
[editovat | editovat zdroj]Začal pracovat v redakci novin Vperjod (česky Vpřed), Proletari (česky Proletáři) a Novaja žizň (česky Nový život). V letech 1904 až 1906 publikoval tři svazky filozofického cyklu „Empiriomonismus“, v nichž se pokoušel propojit marxismus s filozofií Ernsta Macha, Wilhelma Ostwalda a Richarda Avenaria.
Tato práce později ovlivnila mnoho marxistických teoretiků, včetně Nikolaje Bucharina. Jeho dílem se nechal inspirovat i Lenin ve své filozofické práci Materialismus a empiriokriticismus.
Po revoluci roku 1905 došlo mezi ním a Leninem k mnoha rozporům, které roku 1909 vyvrcholily jeho vyhnáním z bolševické frakce a emigrací na Capri. Tam se spojil s Maximem Gorkým a Anatolijem Lunačarským, se kterými založil školu pro tovární dělníky.
Roku 1908 napsal knihu Rudá hvězda[3], v níž pojednává o cestách na Mars, což bylo tehdy považováno za sci-fi.
V roce 1910 přemístil školu do Bologne.
Návrat do Ruska
[editovat | editovat zdroj]Roku 1914 se vrátil do Ruska, kdy sloužil v první světové válce jako lékař v nemocnici.
Za říjnové revoluce roku 1917 nehrál žádnou roli. Lenin mu několikrát nabídl odpuštění a návrat k bolševikům, on však pokaždé odmítl. Stal se sice editorem ve stranickém deníku Pravda, roku 1922 však odešel i z redakce, údajně pro neshody s kolegy.
Roku 1923 byl zatčen, obviněn ze spolupráce s esery, pro nedostatek důkazů však byl osvobozen.
Lékařství
[editovat | editovat zdroj]V roce 1924 se začal zabývat experimenty s transfuzí krve. Chtěl dosáhnout toho, aby lidé dosáhli věčného mládí nebo přinejmenším částečného omlazení. Mezi těmi, kteří byli Bogdanovovými "pokusnými králíky", byla i Leninova sestra Marie Uljanovová nebo diplomat Leonid Krasin.[2]
On sám na sobě zkoušel krevní transfuzi. Po několika pokusech si všiml zlepšení zraku, zastavení plešatění a dalších pozitivních symptomů.
Smrt
[editovat | editovat zdroj]Jeho lékařské pokusy se mu však nakonec staly osudnými. Zemřel 7. dubna 1928, když do sebe aplikoval krev[1][2] od studenta trpícího malárií a tuberkulózou.
Vliv
[editovat | editovat zdroj]Bogdanovova tektologie a teorie rovnováhy ovlivnila názory Nikolaje Bucharina.[4]
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Červená hvězda, přeložil F. Vorel, Praha: Právo lidu 1912.
- Věda a dělnická třída, přeložil Junius (Alois Adalbert), Praha: Josef Vetešník 1921.
- Rudá hvězda, Praha: Komunistické knihkupectví a nakladatelství Rudolf Rejman 1921.
- Inženýr Menny, přeložil A. Rudin, Praha: Komunistické knihkupectví a nakladatelství Rudolf Rejman 1921.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Bogdanov na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Гловели, Г. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-07-17]. Heslo ́БОГДА́НОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-08. (rusky)
- ↑ a b c ZEMAN, Martin. Pionýr krevní transfuze a vězněný bolševik. Výzkumy dělal lékař na sobě. iDNES.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Výprava na rudou hvězdu. www.advojka.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Suvorov 1976, s. 598.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SUVOROV, Lev, 1976. Rozvíjení dialektického materialismu po smrti V. I. Lenina (1924–1970). In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 596–610.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Bogdanov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Alexandrovič Bogdanov
