Alexandr Alexandrovič Bogdanov

Alexandr Bogdanov
Alexandr Bogdanov
Narození	22. srpna 1873; Sokůlka
Úmrtí	7. dubna 1928 (ve věku 54 let); Moskva
Příčina úmrtí	infekční onemocnění
Místo pohřbení	Novoděvičí hřbitov
Povolání	filozof, ekonom, lékař, spisovatel, básník, sociolog, novinář, autor sci-fi, politik a revolucionář
Stát	Ruské impérium a Sovětský svaz
Alma mater	Lomonosovova univerzita; Lékařská fakulta Charkovské univerzity
Témata	lékařství, ekonomie, filozofie, politická aktivita a literární tvorba
Politická příslušnost	Bolševici
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Alexandrovič Bogdanov (rusky Александр Александрович Богданов), vlastním jménem Malinovskij – Малиновский; 22. srpna 1873, Sokůlka – 7. dubna 1928, Moskva)^[1] byl ruský filozof, ekonom, spisovatel, žurnalista, lékař a člen frakce bolševiků.^[2]

Životopis

Mládí

Narodil se do učitelské rodiny. Při dostudování na Lomonosovově univerzitě byl zatčen za vstup do organizace Svoboda lidu a deportován do Tuly. Po propuštění studoval na Charkovské univerzitě.

V roce 1899 byl zatčen a deportován do Vologdy. Po propuštění přijal pseudonym Bogdanov a v roce 1903 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Když se strana rozštěpila, přiklonil se k bolševické frakci.

Bolševik

Začal pracovat v redakci novin Vperjod (česky Vpřed), Proletari (česky Proletáři) a Novaja žizň (česky Nový život). V letech 1904 až 1906 publikoval tři svazky filozofického cyklu „Empiriomonismus“, v nichž se pokoušel propojit marxismus s filozofií Ernsta Macha, Wilhelma Ostwalda a Richarda Avenaria.

Tato práce později ovlivnila mnoho marxistických teoretiků, včetně Nikolaje Bucharina. Jeho dílem se nechal inspirovat i Lenin ve své filozofické práci Materialismus a empiriokriticismus.

Po revoluci roku 1905 došlo mezi ním a Leninem k mnoha rozporům, které roku 1909 vyvrcholily jeho vyhnáním z bolševické frakce a emigrací na Capri. Tam se spojil s Maximem Gorkým a Anatolijem Lunačarským, se kterými založil školu pro tovární dělníky.

Roku 1908 napsal knihu Rudá hvězda^[3], v níž pojednává o cestách na Mars, což bylo tehdy považováno za sci-fi.

V roce 1910 přemístil školu do Bologne.

Návrat do Ruska

Roku 1914 se vrátil do Ruska, kdy sloužil v první světové válce jako lékař v nemocnici.

Za říjnové revoluce roku 1917 nehrál žádnou roli. Lenin mu několikrát nabídl odpuštění a návrat k bolševikům, on však pokaždé odmítl. Stal se sice editorem ve stranickém deníku Pravda, roku 1922 však odešel i z redakce, údajně pro neshody s kolegy.

Roku 1923 byl zatčen, obviněn ze spolupráce s esery, pro nedostatek důkazů však byl osvobozen.

Lékařství

V roce 1924 se začal zabývat experimenty s transfuzí krve. Chtěl dosáhnout toho, aby lidé dosáhli věčného mládí nebo přinejmenším částečného omlazení. Mezi těmi, kteří byli Bogdanovovými pokusnými králíky, byla i Leninova sestra Marie Uljanovová nebo diplomat Leonid Krasin.^[2]

On sám na sobě zkoušel krevní transfuzi. Po několika pokusech si všiml zlepšení zraku, zastavení plešatění a dalších pozitivních symptomů.

Smrt

Jeho lékařské pokusy se mu však nakonec staly osudnými. Zemřel 7. dubna 1928, když do sebe aplikoval krev^[1]^[2] od studenta trpícího malárií a tuberkulózou.

Vliv

Bogdanovova tektologie a teorie rovnováhy ovlivnila názory Nikolaje Bucharina.^[4]

Česká vydání

Červená hvězda, přeložil F. Vorel, Praha: Právo lidu 1912.
Věda a dělnická třída, přeložil Junius (Alois Adalbert), Praha: Josef Vetešník 1921.
Rudá hvězda, Praha: Komunistické knihkupectví a nakladatelství Rudolf Rejman 1921.
Inženýr Menny, přeložil A. Rudin, Praha: Komunistické knihkupectví a nakladatelství Rudolf Rejman 1921.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Bogdanov na anglické Wikipedii.

1 2 Гловели, Г. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-07-17]. Heslo ́БОГДА́НОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-08. (rusky)
1 2 3 ZEMAN, Martin. Pionýr krevní transfuze a vězněný bolševik. Výzkumy dělal lékař na sobě. iDNES.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
↑ Výprava na rudou hvězdu. www.advojka.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.
↑ Suvorov 1976, s. 598.

Literatura

SUVOROV, Lev, 1976. Rozvíjení dialektického materialismu po smrti V. I. Lenina (1924–1970). In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 596–610.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Bogdanov na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Alexandrovič Bogdanov

[БРЭ-1] 1 2 Гловели, Г. Д. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-07-17]. Heslo ́БОГДА́НОВ. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-08. (rusky)

[:0-2] 1 2 3 ZEMAN, Martin. Pionýr krevní transfuze a vězněný bolševik. Výzkumy dělal lékař na sobě. iDNES.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.

[3] Výprava na rudou hvězdu. www.advojka.cz [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online.

[FOOTNOTESuvorov1976598-4] Suvorov 1976, s. 598.

[1]

[2]

[3]

[4]