Albrecht I. z Fürstenbergu
| Albrecht I. z Fürstenbergu | |
|---|---|
 Rodový erb Fürstenbergů | |
| Narození | 17. května 1557 |
| Úmrtí | 19. září 1599 (ve věku 42 let) Praha  Habsburská monarchie |
| Místo pohřbení | Neidingen |
| Povolání | konzultant a komorník |
| Choť | (1578) Alžběta (Eliška) z Pernštejna (1557–1610) |
| Děti | Kryštof II. z Fürstenbergu Vratislav I. z Fürstenbergu |
| Rodiče | Kryštof I. z Fürstenbergu a Barbora z Montfort-Tettnangu[1] |
| Rod | Fürstenbergové |
| Příbuzní | Vratislav II. z Fürstenbergu, Bedřich Rudolf z Fürstenberg-Mößkirchu, Alžběta Eusébie z Fürstenbergu a Anna Albertina z Fürstenbergu (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Albrecht I. z Fürstenbergu (německy Albrecht I. von Fürstenberg; 15. března 1557 – 13. září 1599 Praha) byl česko-rakouský šlechtic, hrabě z Fürstenbergu, pán na Kinzigtalu, Möringenu a Blumbergu. Sňatkem se spříznil s významným českým rodem Pernštejnů a poté žil trvale v Praze, kde u dvora císaře Rudolfa II. zastával funkci nejvyššího štolby.[2][3]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Byl jediným synem hraběte Kryštofa I. z Fürstenbergu († 1559) a jeho manželky hraběnky Barbory z Montfort-Tettnangu († 1592), dcery hraběte Huga XIV. (XVI.) z Montfort-Tettnangu († 1564) a jeho manželky Marie Magdaleny ze Schwarzenbergu († 1543). Albrecht studoval ve Freiburgu, poté absolvoval kavalírskou cestu do Itálie a od roku 1576 pobýval u dvora císaře Rudolfa II., kde zastával hodnost císařského komorníka. Své postavení posílil v roce 1578 příbuzenským spojením s rodem Pernštejnů a nakonec zastával funkci císařského nejvyššího štolby.[4] Život v Praze střídal s pobyty na svých statcích v Německu. O udržování kontaktů s nejvyšší českou šlechtou svědčí křtiny dcery Marie Barbory v roce 1589, k nimž byl jako kmotr pozván Vilém z Rožmberka.[5] I když Albrecht žil trvale v Čechách, obyvatelské právo (inkolát) v Českém království získali až jeho synové počátkem 17. století.[6]
Zemřel 13. září 1599 v Praze ve věku 42 let a byl pohřben 20. ledna 1600 v Neidingenu.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Albrecht I. z Fürstenbergu se oženil 31. srpna 1578 v Praze s Alžbětou (Eliškou) z Pernštejna (6. listopadu 1557 – 31. srpna 1610), dcerou nejvyššího kancléře Vratislava II. z Pernštejna (1530 – 1582) a jeho manželky, španělské šlechtičny Marie Maxmiliany Manrique de Lara (1538–1608). Datum sňatku bylo záměrně stanovené na závěr zasedání českého zemského sněmu, kdy byla v Praze přítomna většina vysoké šlechty, která se svatby zúčastnila.[7] Jednalo se o významnou společenskou událost, svatební veselí trvalo celý týden (až do 6. září) a slavností se zúčastnil i císař Rudolf II.[8] Alžběta z Pernštejna získala od otce nárok na věno ve výši 20 000 zlatých, které však nikdy nebylo plně vyplaceno a své finanční nároky vymáhal Albrecht z Fürstenbergu na svém švagrovi Janu z Pernštejna ještě několik dalších let.[9] Manželé měli 13 dětí:[10][11][12]
- 1. Kryštof II. (16. listopadu 1580 Blumberg – 6. ledna 1614 ve potyčce se svým bratrancem hrabětem Vilémem z Fürstenberg-Heiligenberg), hrabětem z Fürstenberg-Meskirch-Stühlingenu, od roku 1600 či 1601 ženatý s Doroteou ze Šternberka (1570 – 12. června 1633)
- 2. Vratislav I. (31. ledna 1584, Praha - 10. července 1631, Vídeň), španělský a rakouský důstojník, diplomat, prezident říšské dvorní rady. Byl třikrát ženatý, poprvé od roku 1608 s Markétou z Croix (11. října 1568 – 1614), podruhé od roku 1615 s Kateřinou Livií de la Vierda Tierra († 1. července 1627), potřetí od 17. prosince 1628 s Lavinií Gonzagovou († 7. května 1639)
- 3. Emanuel (2. září 1585, Blumberg – 25. září 1599)
- 4. Marie (27. října 1579, Blumberg – 16. března 1608)
- 5. Johana (28. července 1582, Blumberg – † v dětství)
- 6. Anna Marie (10. dubna 1587 Praha – asi 1614), provdaná od 6. května 1612 za sv. pána Václava Viléma Popela z Lobkovic (asi 1598 – 1621)
- 7. Marta Polyxena (29. července 1588, Praha – 31. května 1649 Atri), provdaná poprvé od září 1607 za knížete Emanuela Gesualda da Venosa (1588 – 20. srpna 1613), podruhé od roku 1645 za Andrea Mattea d'Aquiva z Aragony, knížete z Caserty († 1647)
- 8. Marie Barbora (3. srpna 1589, Praha - 1616), řádová sestra ve Vídni 1616
- 9. Eusebia (26. března 1591 – † v mládí)
- 10. Františka Hipolyta Eusebie (16. listopadu 1592 – 10. prosince 1642), provdaná od 22. října 1617 za hraběte Lva Buriana Berku z Dubé a Lipé († 28. března 1625)
- 11. Maxmiliana (7. října 1593 – asi 1630)
- 12. Václava (27. září 1594 – † v dětství)
- 13. Ludmila (9. 10. 1599 – † 1637), řádová sestra v Castiglione
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Албрехт I фон Фюрстенберг na bulharské Wikipedii.
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783 (heslo z Fürstenbergu) ISBN 80-7185-106-X
- ↑ Albrecht I, Graf von Fürstenberg, geneall.net
- ↑ Albrecht z Fürstenbergu na webu kaiserhof-geschichte dostupné online
- ↑ BŘEZAN, Václav (ed. JANÁČEK, Josef): Životy posledních Rožmberků I.; Praha, 1985; s. 355–356
- ↑ STARÝ, Marek: Cizozemci a spoluobyvatelé. Udělování českého obyvatelského práva (inkolátu) v době předbělohorské; Praha, 2018; s. 292–297 (kapitola z Fürstenberka) ISBN 978-80-87284-67-4
- ↑ JANÁČEK, Josef: Ženy české renesance; Praha, 1996; 232 s. ISBN 80-85946-25-4
- ↑ JANÁČEK, Josef: Rudolf II. a jeho doba; Praha, 1987; s. 186–185
- ↑ VAŘEKA, Marek: Jan z Pernštejna 1561–1597. Hospodářský úpadek Pernštejnů; České Budějovice, 2008; s. 199, 204 ISBN 978-80-86829-36-4
- ↑ Fürstenberg 2 Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine., genealogy.euweb.cz
- ↑ Albrecht I, Graf von Fürstenberg, Kinzigtal, Möhringen, & Blumberg, our-royal-titled-noble-and-commoner-ancestors.com
- ↑ Albrecht I. Graf v. Fürstenberg, ww-person.com
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Ernst Münch, Carl Borromäus Alois Fickler: Geschichte des Hauses und Landes Fürstenberg, Aachen und Leipzig 1832 ; Band 3; Karlsruhe 1847; Band 4, s. 40–73
- CBA Fickler: Kurze Geschichte der Häuser Fürstenberg, Geroldseck und von der Leyen, Karlsruhe 1844, S. 20
- Ernst Münch, Karl Fickler: Geschichte des Hauses und des Landes Fürstenberg. Band 4, Karlsruhe 1847, S. 244.
- Karl Siegfried Bader: Fürstenberg. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 5, Duncker & Humblot, Berlin 1961, ISBN 3-428-00186-9, S. 695 f.
- Sigmund von Riezler: Geschichte des Fürstlichen Hauses Fürstenberg und seiner Ahnen bis zum Jahre 1509, Tübingen 1883, S. 389 – 492, (PDF; 30,1 MB).
- Constantin von Wurzbach: Fürstenberg In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 5. Theil. Verlag der typogr.-literar.-artist. Anstalt (LC Zamarski & C. Dittmarsch.), Wien 1859, S. 14
- Europaische Stammtafeln, Wilhelm Karel, Prinz zu Isenburg, sv. V, Tafel 15.
- ZVÁROVÁ, Adéla: Korespondence Albrechta z Fürstenberka s Vratislavem z Pernštejna a Alžbětou z Pernštejna (bakalářská práce); Fakulta filozofická Univerzity Pardubice, 68 s. dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht I. z Fürstenbergu na Wikimedia Commons - Albrecht z Fürstenbergu in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
- Grafen von Fürstenberg, geneall.net
- Familie von Fürstenberg, digi.ub.uni-heidelberg.de
