Přeskočit na obsah

ATP Finals 2024 – mužská dvouhra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ATP Finals 2024
VítězItálie Jannik Sinner
FinalistaUSA Taylor Fritz
Výsledek6–4, 6–4
Soutěže
mužská dvouhra • mužská čtyřhra
< 2023 • Turnaj mistrů • 2025 >

Mužská dvouhra ATP Finals 2024 probíhala okolo poloviny listopadu 2024, jakožto závěrečný turnaj profesionální tenisové sezóny mužů. Do singlové soutěže Turnaje mistrů, počtvrté hraného v turínské aréně Inalpi na tvrdém povrchu GreenSet, nastoupilo osm nejvýše postavených na žebříčku ATP Race.[1][2] Dvojnásobným obhájcem titulu byl rekordman se sedmi trofejemi, Srb Novak Djoković,[3] který se necelý týden před rozehráním odhlásil pro pokračující zranění.[4]

Prvním italským vítězem Turnaje mistrů se stala světová jednička Jannik Sinner, jakožto první šampion narozený ve 21. století a první od Ivana Lendla v roce 1986, který v soutěži neztratil žádný set.

Turnaj

[editovat | editovat zdroj]

Z osmi účastníků předchozího ročníku 2023 do dvouhry zasáhli Jannik Sinner, Alexander Zverev, Carlos Alcaraz, Daniil Medveděv a Andrej Rubljov. Debutantem se stal Alex de Minaur jako první Australan ve dvouhře od Lleytona Hewitta v roce 2004.[1] Do soutěže zasáhli dva bývalí šampioni, šestou účastí v řadě Daniil Medveděv (2020) a Alexander Zverev (2018 a 2021).[1]

Poprvé od roku 2001 do závěrečného turnaje nezasáhl ani jeden člen tzv. Velké trojky – Djoković, Nadal či Federer.[1]

Světová jednička Jannik Sinner prvním italským vítězem

[editovat | editovat zdroj]

Vítězem se stal první hráč světa Jannik Sinner z Itálie, jenž ve finále zdolal americkou světovou pětku Taylora Fritze po dvousetovém průběhu 6–4 a 6–4. Vyhrál tím čtvrtý z pěti vzájemných duelů a v Turíně zopakoval vítězství ze skupinové fáze. Finalisté se střetli již ve skupině po jednadvacáté v historii turnaje. Naposledy předtím k tomu došlo mezi Djokovićem a Sinnerem v roce 2023. V ročníku 2024 získal Ital obě střetnutí ve svůj prospěch jako devátý šampion; dvanáctkrát se naopak stal celkovým vítězem poražený ze skupiny, naposledy Djoković v předchozím ročníku. Poprvé od roku 2015 mělo finále Turnaje mistrů stejné obsazení jako soubuj o titul na předchozím US Open.[5][1][6][7]

V probíhající sezóně si 23letý Sinner připsal osmé turnajové vítězství, které na okruhu ATP Tour představovalo osmnáctý singlový titul. Jako první od devíti trofejí Andyho Murrayho v roce 2016 vyhrál v jedné sezóně více než šest titulů. Na Turnaji mistrů vylepšil finálové maximum z roku 2023 a stal se prvním šampionem z Itálie i prvním narozeným ve 21. století. Rovněž představoval sedmého vítěze, který triumfoval na půdě rodného státu. Naposledy předtím se to podařilo Britovi Murraymu v Londýně 2016. Jako třetí po Ivanu Lendlovi (1982, 1985 a 1986) a Johnu McEnroeovi (1983) prošel soutěží bez ztráty setu. Ovládl tak Australian Open, US Open a Turnaj mistrů v jedné sezóně, což se v předchozí historii podařilo jen Federerovi (2004, 2006–2007) a Djokovićovi (2015 a 2023). Šňůru neporazitelnosti navýšil na jedenáct výher, když do Turína přicestoval s trofejí z Shanghai Masters. V probíhající sezóně vyhrál nejvyšší počet 70 utkání (o jedno více než Zverev) i 50 zápasů na tvrdém povrchu. V ročníku 2024 také nejvícekrát porazil členy první světové desítky, když s nimi uspěl sedmnáctkrát.[5][1][6][7]

27letý Fritz postoupil do finále jako první Američan od Jamese Blakea v roce 2006 a usiloval o první americký triumf od Samprase v roce 1999. Proti světové jedničce prohrál na turnaji dvakrát a ve finále již celkově pojedenácté (0–11). Po skončení se posunul o jednu příčku výše na nové maximum, 4. místo žebříčku, jako první americký hráč v Top 5 konečné klasifikace právě od Blakea v sezóně 2006.[5][1][7][6]

Nasazení hráčů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Itálie Jannik Sinner (vítěz, 1 500 bodů, 4 881 100 USD)
  2. Německo Alexander Zverev (semifinále, 600 bodů, 1 520 500 USD)
  3. Španělsko Carlos Alcaraz (základní skupina, 200 bodů, 727 500 USD)
  4.   Daniil Medveděv (základní skupina, 200 bodů, 727 500 USD)
  5. USA Taylor Fritz (finále, 800 bodů, 2 247 400 USD)
  6. Norsko Casper Ruud (semifinále, 400 bodů, 1 124 000 USD)
  7. Austrálie Alex de Minaur (základní skupina, 0 bodů, 331 000 USD)
  8.   Andrej Rubljov (základní skupina, 0 bodů, 331 000 USD)

Náhradníci

[editovat | editovat zdroj]
  1. Bulharsko Grigor Dimitrov (nenastoupil, 0 bodů, 155 000 USD)
  2. Řecko Stefanos Tsitsipas (nenastoupil, 0 bodů, 155 000 USD)

Soutěž

[editovat | editovat zdroj]
Legenda

Finálová fáze

[editovat | editovat zdroj]
Semifinále   Finále
1  Itálie Jannik Sinner 6 6  
6  Norsko Casper Ruud 1 2  
  1  Itálie Jannik Sinner 6 6
 
  5  USA Taylor Fritz 4 4
2  Německo Alexander Zverev 3 6 63
5  USA Taylor Fritz 6 3 77  

Skupina Ilieho Năstaseho

[editovat | editovat zdroj]
Itálie Sinner Medveděv USA Fritz Austrálie de Minaur Zápasy Sety Hry[p 1] Pořadí[p 2]
1 Itálie Jannik Sinner 6–3, 6–4 6–4, 6–4 6–3, 6–4 3–0 6–0 (100 %) 36–22 (62 %) 1.
4   Daniil Medveděv 3–6, 4–6 4–6, 3–6 6–2, 6–4 1–2 2–4 (33 %) 26–30 (46 %) 3.
5 USA Taylor Fritz 4–6, 4–6 6–4, 6–3 5–7, 6–4, 6–3 2–1 4–3 (57 %) 37–33 (53 %) 2.
7 Austrálie Alex de Minaur 3–6, 4–6 2–6, 4–6 7–5, 4–6, 3–6 0–3 1–6 (14 %) 27–41 (40 %) 4.

Skupina Johna Newcomba

[editovat | editovat zdroj]
Německo Zverev Španělsko Alcaraz Norsko Ruud Rubljov Zápasy Sety Hry[p 1] Pořadí[p 2]
2 Německo Alexander Zverev 7–6(7–5), 6–4 7–6(7–3), 6–3 6–4, 6–4 3–0 6–0 (100 %) 38–27 (58 %) 1.
3 Španělsko Carlos Alcaraz 6–7(5–7), 4–6 1–6, 5–7 6–3, 7–6(10–8) 1–2 2–4 (33 %) 29–35 (45 %) 3.
6 Norsko Casper Ruud 6–7(3–7), 3–6 6–1, 7–5 6–4, 5–7, 6–2 2–1 4–3 (57 %) 39–32 (55 %) 2.
8   Andrej Rubljov 4–6, 4–6 3–6, 6–7(8–10) 4–6, 7–5, 2–6 0–3 1–6 (14 %) 30–42 (42 %) 4.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Poměry uvádí vyhrané a prohrané zápasy, sety a hry, stejně jako jejich procentuální úspěšnost, tedy parametry, které mohly být určujícím kritériem pro postup do semifinále.
  2. ↑ a b Pořadí bylo určeno na základě následujících kritérií:
    1) nejvyšší počet vyhraných utkání; 2) nejvyšší počet odehraných utkání; nebo 3) rozhodlo vzájemné utkání u dvou hráčů se stejným počtem výher; nebo 4) u tří hráčů se shodným počtem výher byl automaticky vyřazen tenista, který odehrál méně než tři utkání a dále postoupil hráč, jenž vyhrál vzájemný zápas mezi dvěma zbývajícími; 4a) u tří hráčů při rovnosti výher rozhodlo nejvyšší procento vyhraných setů; nebo 4b) nejvyšší procento vyhraných her; 4c) postavení na žebříčku ATP.[1]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 ATP Finals – Singles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g h MEDIA NOTES | PREVIEW & DAY 1 – SUNDAY 10 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-10 [cit. 2024-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Nitto ATP Finals 2024: Draws, Dates, History & All You Need To Know. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-02 [cit. 2024-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Djokovic Defeats Sinner To Win Record Seventh Nitto ATP Finals Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-19 [cit. 2024-11-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Novak Djokovic will not compete in Nitto ATP Finals. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-05 [cit. 2024-11-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Jannik Sinner conquers Taylor Fritz for maiden Nitto ATP Finals crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Associated Press. Jannik Sinner caps golden year by beating Taylor Fritz to ATP Finals glory. The Guardian [online]. 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ a b c MEDIA NOTES | DAY 8 – SUNDAY 17 NOVEMBER 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-11-17 [cit. 2024-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ATP_Finals_2024_–_mužská_dvouhra&oldid=24427684“