Kostel svatého Václava (Ostrava)
| Filiální kostel svatého Václava | |
|---|---|
 Kostel svatého Václava | |
| Místo | |
| Obec | Ostrava, Moravská Ostrava |
| Souřadnice | 49°50′8,84″ s. š., 18°17′41,53″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | Ostrava-Opava |
| Děkanát | Ostrava |
| Farnost | Ostrava – Moravská Ostrava |
| Status | filiální kostel |
| Zasvěcení | svatý Václav |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | gotika, renesance, baroko, novogotika |
| Výstavba | 13. století |
| Specifikace | |
| Stavební materiál | kámen, cihly |
| Další informace | |
| Ulice | Kostelní náměstí |
| Kód památky | 35219/8-225 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Václava patří mezi nejstarší a nejvýznamnější kulturně-historické památky Ostravy. Jedná se o trojlodní stavbu s přilehlými kaplemi a gotickou věží, kdysi zakončenou renesančním cimbuřím a nyní barokní cibulovou bání.
Kostel je situován na východním okraji historického jádra Ostravy, ve čtvrti (bývalém městě) Moravská Ostrava. Hned vedle kostela je sídlo biskupství ostravsko-opavského.
Dějiny
Podle pověstí tu kdysi stála pohanská svatyně, v níž prý působili svatí Cyril a Metoděj. Ve skutečnosti kostel však byl postaven až ve 13. století (nejstarší doložená zmínka je z roku 1297), a to ve vrcholně gotickém stylu, byť na starším románském základě. Presbytář nové budovy byl postaven okolo roku 1310 a chrámová loď byla dokončena kolem roku 1340. Nový kostel byl postaven jako trojlodní s odsazeným presbytářem ukončeným pěti stranami osmiúhelníku. Vnitřek zůstal nezaklenut a byl uzavřen pouze trámovým stropem. Příčná loď a věž byly přistavěny počátkem 14. století.
Kostel byl rozšířen v průběhu 16. století. Původní trámový strop nahradila v roce 1539 cihlová síťová klenba. Roku 1583 byla budova nově zastřešena, v roce 1603 vestavěna kruchta. V téže době byl interiér vybaven renesančními doplňky, např. dvěma sloupky s korintskými hlavicemi, podklenutí hřebínkovou klenbou a dekorativními malbami ve cviklech arkád. V baroku byly přistavěny postranní centrální kaple se třemi apsidami završené kopulí s lucernou. Došlo také k úpravám oken a k protažení věže. Také bylo na straně evangelijní (= severní) a epištolní (= pravá z pohledu od vchodu k oltáři, jižní) zavěšeno dvakrát sedm nových barokních obrazů křížové cesty.
Nad oltářem se nalézá barokní obraz sv. Václava.
Byl zde také umístěn náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova († 23. března 1603) a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic († 8. dubna 1621), manželů původně pocházejících ze Slezska (Těšínského knížectví), kteří byli kvůli pronásledování ze strany těšínské kněžny donuceni se vystěhovat na Moravu.[1] Renesanční konstrukci stavěl okolo roku 1603 vlašský kameník Joannes Rinolt, který je podepsaný na hlavici severního sloupu a mimo podpis nese také dva alianční erby: první Jana Jeřábka a Marty Hynalové, druhý Matyáše Háka Blučinského (zetě) a Kateřiny Jeřábkové z Mořkova (dcery).
V 19. století proběhla přestavba ve stylu klasicismu, která odstranila některé gotické prvky. V roce 1803 byla zbořena gotická sakristie na evangelijní straně, roku 1839 byla dřevěná střecha nahrazena plechovou a v letech 1893–1898 proběhla generální oprava v duchu novogotiky.
V sobotu 26. února 2022 (ve 13:23 hod.) byl na epištolní straně kněžiště pochován první biskup Ostravsko-Opavské diecéze mons. František Václav Lobkowicz.
Rekonstrukce
Vlivem dlouhodobého podmáčení, provozu těžké dopravy v okolí, poddolování a nedostatečné údržby došlo k vážnému narušení statiky. Od roku 1997 proto probíhala rozsáhlá rekonstrukce, která skončila v roce 2004. V roce 1998 se zde našla lidská kostra, jejíž hruď byla zatížena keramickou deskou a v ústech měla tři mince. Historikové soudí, že se jednalo o strach, aby se z mrtvého nestal upír.
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na výše uvedenou opravu památky čerpáno 5 600 000 Kč.[2]
| rok | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 |
|---|---|---|---|---|
| částka | 1 100 | 900 | 1 800 | 1 800 |
Chrám je také využíván pro vysílání TV Noe.
Galerie
-
Kostel svatého Václava na detailu veduty Moravské Ostravy z roku 1728 -
Bližší pohled -
Kostel svatého Václava
Reference
- ↑ VAŇOVÁ, Ivana. V kostele sv. Václava v Moravské Ostravě je náhrobník Jana Jeřábka z Mořkova a jeho ženy Marty Hynalové z Kornic. Zpravodaj obce Mořkov. Březen 2016, čís. 3, s. 1.
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 100–101.
Literatura
Plaček, J. - Moravec, Z. - Zezula, M. - Augustinková, L.: Kostel sv. Václava v Moravské Ostravě. Ostrava 2014.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Václava na Wikimedia Commons - Kostel sv. Václava – nejstarší a nejhezčí Archivováno 20. 12. 2009 na Wayback Machine.
- Kostel sv. Václava[nedostupný zdroj] – Archiv města Ostravy
- Kostel sv. Václava − Krátké video z dronu
