Medvěd malajský
 Medvěd malajský | |
|---|---|
 medvěd malajský v zoo ve Wellingtonu | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Podřád | psotvární (Caniformia) |
| Čeleď | medvědovití (Ursidae) |
| Rod | Helarctos Horsfield, 1825 |
| Binomické jméno | |
| Helarctos malayanus (Raffles, 1821) | |
 | |
| Synonyma | |
Biruang | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medvěd malajský (Helarctos malayanus), nazývaný malajsky „medový medvěd“ (beruang madu), je nejmenším příslušníkem čeledi medvědovitých. Žije v jihovýchodní Asii. Je nejvíc ze všech medvědů přizpůsoben šplhání po stromech. Živí se menšími živočichy (především hmyzem a malými obratlovci) a rostlinným materiálem (především semeny, ovocem a medem).
Taxonomie
Vědecká synonyma
- Helarctos anmamiticus Heude, 1901
- Ursus malayanus Raffles, 1821
Poddruhy
- medvěd malajský bornejský (Helarctos malayanus euryspilus Horsfield, 1825)
- medvěd malajský (Helarctos malayanus malayanus Raffles, 1821) – původní jméno taxonu
Popis
V kohoutku je vysoký 70 cm, tělo má dlouhé 1,0–1,5 m[2][3], hmotnost je 25–80 kg,[4] přičemž hmotnost samice je o čtvrtinu až polovinu nižší než hmotnost samce. Má krátkou, hladkou a lesklou přiléhavou srst většinou černé barvy, někdy s nahnědlým, šedým až rezavým odstínem. Na prsou je okrová kresba ve tvaru písmene V. Má krátký, světle zbarvený čenich a extrémně dlouhý jazyk (20–25 cm). Drápy jsou velmi dlouhé. Ocas měří 3–7 cm.[4][3]
Rozšíření
Státy, v nichž se vyskytuje, jsou Bangladéš, Brunej, Indie, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Myanmar, Thajsko, Vietnam. Jeho přítomnost v Číně je nejistá, vymizel v Singapuru.[5]
Ekologie
Medvěd malajský žije samotářsky. Jde o denního živočicha, ale v blízkosti lidí je aktivní především v noci. Výborně šplhá po stromech a zdržuje se na nich.
Je všežravec, živí se hlavně rostlinnou potravou, kterou tvoří ovoce a zelené výhonky, vyhledává med, škodí na kokosových plantážích, loví drobné živočichy včetně společenského hmyzu (mravence, včely a termity, jejichž stavby dokáže rozhrabat) a pojídá ptačí vejce.[2][4]
Rozmnožovat se může celoročně. Doba březosti je obvykle krátká, konkrétně 95 až 97 dní (údaje ze zajetí).[2][4] Někdy nicméně může dojít k odložené nidaci a absolutní doba březosti může vzrůst až na 240 dnů.[3] Samice rodí obvykle jedno, výjimečně dvě mláďata. Ta pohlavně dospívají ve věku asi 2 až 3 let.[4][3]
Není útočný, nicméně výjimečně může člověka napadnout.[3] Nehibernuje.[4] V zajetí se dožívá až 28 let.[2][6]
Ochrana
Početní stav medvědů malajských klesá kvůli ničení deštných lesů a v důsledku komerčního lovu.[5]
Medvěd malajský jednak těžce snáší změny životního prostředí, jednak je napadán většími medvědovitými, kteří si kvůli zmenšování životního prostoru brání teritorium.[zdroj?] K úbytku dochází i proto, že je loven k chovu – domorodí obyvatelé ho chovají jako domácího mazlíčka a když medvěd vyroste, vypustí ho do původního prostředí, v němž však nemůže přežít a hyne. V minulosti byl loven pro maso, kožešinu, tlapy a žluč používanou v léčitelství. Lov kvůli tlapám (jsou považovány za delikatesu) a klecový chov kvůli žluči pokračuje i v současnosti a více než 10 000 zvířat je týráno klecovým chovem a permanentním zavedením katétru do žlučníku kvůli čínské medicíně.[5][7]
Nyní je na celém území výskytu chráněn.
Na záchraně se podílejí i různé organizace pracující s dobrovolníky; např. BSBCC na Borneu uvádí, že dobrovolníci z celého světa jsou vítáni, aby se připojili k úsilí záchranářů ve středisku BSBCC při repatriaci slunečních medvědů.[8]
Medvěd malajský v českých zoo
Medvěd malajský se v zajetí snadno ochočí, vůči člověku se chová mírně. Anglický přírodovědec a guvernér Singapuru sir Stanford Raffles, který medvěda malajského objevil, roku 1821 napsal, že „Medvěd malajský je tak krotký, že může být chován v dětském pokoji.“ Další výhodou usnadňující jeho chov je malá velikost. Proto je často chován v zoologických zahradách. Na území České republiky je chován v zoo Ústí nad Labem, Hodonín, Jihlava a Olomouc. Historicky byl rovněž chován v Zoo Liberec, Děčín (jako poválečná rarita), Praha, Plzeň (za 2. světové války) nebo dokonce v zookoutku učňů Poldi SONP na Kladně v 60. letech.
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 74–75.
- ↑ a b c d e FITZGERALD, Christopher S.; KRAUSMAN, Paul R. Helarctos malayanus. Mammalian Species. 2002/07, roč. 2002, čís. 696, s. 1–5. Dostupné online [cit. 2020-07-02]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1644/1545-1410(2002)6962.0.CO;2.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c d e f HUNTER, Luke; BARRETT, Priscilla. A Field Guide to the Carnivores of the World. London, Cape Town, Sydney, Auckland: New Holland and Panthera, 2011. S. 126.
- ↑ a b c FREDRIKSSON, Gabriella; NGOPRASERT, Dusit; SCOTSON, Lorraine, a kol. Helarctos malayanus. IUCN Red List of Threatened Species [online]. 2017 (errata version published in 2018) [cit. 2020-07-02]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
- ↑ Život je jeden [film]. Francouzský dokumentární přírodopisný film, 2018. 55 min. Režie Jérôme Korkikian. ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55.
- ↑ Home. Bornean Sun Bear Conservation Centre [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- ANDĚRA, Miloš. Savci. (2), Šelmy, luskouni, hrabáči, hlodavci. Praha: Albatros, 1999. 147 s. Svět zvířat, sv. 2. ISBN 80-00-00677-4.
- BURNIE, David, ed. Zvíře. Překlad Jiří ŠMAHA. 4. vyd. Praha: Knižní klub, 2014. 624 s. Universum. ISBN 978-80-242-4450-1.
- GAISLER, Jiří a ZEJDA, Jan. Savci. ilustrovali Libuše a Jaromír KNOTKOVI Praha: Aventinum, 1997, ©1995. 496 s. Velký průvodce. ISBN 80-85277-92-1.
- GANSLOSSER, Udo. Medvědi. Lektoroval a doplnil Martin VOBRUBA. Plzeň: Fraus, ©2005. 48 s. Co-jak-proč, sv. 15. ISBN 80-7238-473-2.
- HERÁŇ, Ivan. Zvířata celého světa 4: medvědi a pandy. Praha: Státní zemědělské nakl., 1978. 155 s. Zvířata celého světa, sv. 4.
- POKORNÝ, Zbyněk. Medvěd malajský. In: Chov zvířat [online]. 24.04.2014 [cit. 14. 10. 2018]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/3182-medved-malajsky/
- VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Divoká zvířata: encyklopedie. Překlad Ruben PELLAR. 2. vyd. Čestlice: Rebo, 2007. 320 s. Encyklopedie. ISBN 978-80-7234-665-3.
- VERHOEF-VERHALLEN, Esther. Encyklopedie volně žijících zvířat. Překlad Ruben PELLAR. Čestlice: Rebo, 2001. 320 s. ISBN 80-7234-213-4.
- VLASÁK, Petr. Ekologie savců. Praha: Academia, 2006. 291 s.
Film
- Život je jeden. Francouzský dokumentární přírodopisný film (Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours. 2018) 55 min. Režie Jérôme Korkikian.[1] ČT2, premiéra 14. října 2018 16:00–16:55. Záchranář spolupracující s Wild Life Alliance (organizace bojující mj. proti zabíjení a mučení medvědů malajských) se snaží o návrat tří mláďat stále ohroženějšího druhu medvěda malajského do indonéské džungle v kardamomském pohoří v Kambodži.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu medvěd malajský na Wikimedia Commons - Galerie medvěd malajský na Wikimedia Commons
Taxon Helarctos malayanus ve Wikidruzích- Antoine Duléry a Chanee...
- ↑ Ce lundi soir sur France 3 : Antoine Duléry et Chanee sur la terre des ours, au Cambodge.. Leblogtvnews.com [online]. [cit. 2020-07-02]. Dostupné online. (francouzsky)