Lichnice (rozhledna)
| Rozhledna Milada – Lichnice | |
|---|---|
 Ocelová konstrukce rozhledny u střepu severní věže hradu Lichnice, pod ní Podhradí, část města Třemošnice v krajinné oblasti Železných hor | |
| Základní informace | |
| Konstrukce | ocelová, se zavěšeným vřetenovým schodištěm uvnitř konstrukce |
| Kóta paty | cca 507,0 m n. m. |
| Rok vzniku | 2017 |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Pardubický kraj |
| Okres | Chrudim |
| Souřadnice | 49°52′46,12″ s. š., 15°35′10,86″ v. d. |
 | |
| Technické informace | |
| Výška stavby | 13 m |
| Počet vyhlídkových plošin | 2 |
| Stav | přístupná v době otevření hradu Lichnice |
| Poznámka | |
| Lokalita je součástí Chráněné krajinné oblasti Železné hory | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rozhledna Milada – Lichnice stojí v krajinné oblasti Železných hor,[1] ve vrcholové části skalnaté vyvýšeniny (504 m n. m.) v areálu zříceniny hradu Lichnice, z hlediska administrativně správního na katastrálním území Podhradí v Železných horách, části města Třemošnice, v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje v České republice.[2]
Věž zhruba 13 m vysoká[3] využívá skalnatou vyvýšeninu na níž byl ve 13. století vystavěn hrad Lichtenburk, od něho později odvozen český název Lichnice.[4] Dnes hradní zřícenina tvoří dominantu krajiny ležící v části hlavního železnohorského hřbetu nad Třemošnicí.
Lokalita areálu historické památky s rozhlednou leží na západním okraji Podhradské kotliny, nad rozhraním s Chvaletickou pahorkatinou a Kameničskou vrchovinou, pro horopisné jednotky je významným rozhledovým místem.
Východně od rozhledny sídelní lokalita Podhradí typu vesnice podél silnice III/33742, tvořící přibližně hranici Chráněné krajinné oblasti Železné hory, na jejímž území se hradní zřícenina s vyhlídkovou věží nachází. Zvláště chráněné území zahrnuje významnou část jihozápadního železnohorského hřbetu v evropsky významné lokalitě Lichnice-Kaňkovy hory.[5]
Z rozhledny viditelná vrcholová část hřbetu Železných hor přerušeného soutěskami, na severozápadě Lovětínská rokle, tvořící rozhraní s Chvaletickou pahorkatinou a oddělující její vrcholovou část nazvanou Hřeben s nejvyšším vrcholem Krkanka, na jihovýchodě od rozhledny Hedvikovské údolí, tvořící rozhraní s Kameničskou vrchovinou a oddělující tzv. Kaňkovy hory, od severu k jihu vrcholy Železných hor lemující Podhradskou kotlinu.
V rámci geomorfologického členění tvaru zemského povrchu (georeliéfu) Česka je lokalita součástí Sečské vrchoviny, překrývaná územím Národního geoparku Železné hory.[1]
Konstrukce rozhledny
Kovová konstrukce matného povrchu se třemi pilíři, s ocelovým vřetenovým schodištěm zavěšeným uvnitř samotné konstrukce se středovým kovovým sloupem. Výšková stavba je vztyčena podél střepu severní okrouhlé hradní věže. Ve výšce 3,55 m schodiště malá plošinka, ve výšce 6,35 m první vyhlídková plošina a ve výšce 8,55 m druhá a nejvyšší vyhlídková plošina. Horní vyhlídková plošina přibližně v nadmořské výšce 515 m na úrovni stávajícího původního zdiva hradu.
Přístup k rozhledně z bývalého hradního nádvoří, k vyhlídkové věži vede z jeho úrovně v nadmořské výšce 504 m n. m. dřevěné schodiště (15 schodnic, celková výška 2,72 m), překonávající výškový rozdíl k úrovni ocelového schodiště stoupajícího od paty vlastní rozhledny (cca 507 m n. m.).[4]
Historie stavby
Stavba nového vyhlídkového místa v areálu hradní zříceniny Lichnice byla povolena v roce 2014 a montáž rozhledny, z jednotlivých ve výrobní firmě zhotovených a na místo stavby přepravených dílů, proběhla v měsíci březnu 2017, investorem Město Třemošnice a sdružení obcí Mikroregionu Železné hory.[6]
Cílem stavby bylo zřízení výhledového místa v úrovni výšky bývalé severní hradní věže. Rozhledna nahradila původní dřevěnou vyhlídku s podpěrami upevněnými v hradním zdivu, pro havarijní stav byla již v roce 1997 odstraněna. Nová konstrukce na místě postavena pomocí jeřábu, předtím v hale výrobní firmy nejprve zkušebně sestavena a opět rozebrána na jednotlivé díly. Důvodem byly omezené možnosti přepravy velkých ocelových nosníků do areálu hradní zříceniny.[6]
Autorem návrhu rozhledny je Staněk a Štekl z ateliéru DESIGN Chotěboř. Konstrukci projektovala firma CODE Pardubice, Ing. J. Pechman. Stavbu v hodnotě 1,7 mil. Kč realizovala společnost SOSTAF, Heřmanův Městec.
Dne 11. dubna 2017 proběhla kolaudace stavby a 14. dubna 2017 byla rozhledna zpřístupněna veřejnosti.[4] Slavnostní otevření a pojmenování rozhledny proběhlo 22. května 2017, inspirací pro název vyhlídky byla pověst o Miladě vázající se ke hradní zřícenině.[7]
Výhled
Rozhledna poskytuje vyhlídku do Podhradské kotliny, na železnohorský hřbet v oblasti Chvaletické pahorkatiny (lokalita Stráně) a Sečské vrchoviny (Kaňkovy hory), vrcholy v oblasti Železných hor, lokality Kutnohorské plošiny (například směr Pařížov, Kutná Hora) a Čáslavské kotliny (směr Žleby, Čáslav).[8] Při dobré viditelnosti je deklarován pohled na České středohoří a Krkonoše.[6]
Přístup
Lichnická rozhledna je přístupná v době otevření hradu Lichnice. Informace poskytuje kastelánka hradu a informační centrum města Třemošnice.[4] Příchod od silnice v Podhradí (rozcestník turistických tras, autobusová zastávka „Třemošnice, Podhradí“ a kapacitně malé parkoviště).[8]
Turistika
Lichnice (zřícenina hradu) v katastru Podhradí v Železných horách je uvedena na mapě „Železné hory" vydané v edici Klubu českých turistů (mapový list 45 v měřítku 1:50 000).[9] Rozhledna je přibližně 1,2 km vzdálená v severo-severovýchodním směru (21°) od informačního centra města Třemošnice (městské knihovny v ulici 1. máje).[8]
Turistické trasy
Do Podhradí jsou vedeny dvě turistické trasy Klubu českých turistů:[9]
červeně značená od Třemošnice (křižovatka ulic Hedvikovská a Tovární), úsek Třemošnice-východ – Pod Lichnicí – Podhradí, Lichnice-zřícenina hradu
zeleně značená od Heřmanova Městce, vedená do Podhradí po silnici od Rudova, úsek Nad Lovětínskou roklí – Podhradí, Lichnice-zřícenina hradu
Dopravní cesty
Podhradím je vedena silnice (cyklotrasa 4182) odbočující ze silnice II/337 (cyklotrasa 1) v úseku Třemošnice – Starý Dvůr, v místě odbočky autobusová zastávka „Třemošnice, Podhradí, odbočka“. Nejbližší železniční stanice Třemošnice na trati 236 (Čáslav – Třemošnice).[8]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: geomorfologie [online]. [cit. 2017-04-29]. Aplikace MapoMat. Dostupné online.
- ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Třemošnice: část Podhradí [online]. [cit. 2017-04-29]. Areál zříceniny hradu Lichnice. Dostupné online.
- ↑ Točitá rozhledna Milada je novou vyhlídkou hradu Lichnice [online]. Institut pro památky a kulturu, o.p.s. [cit. 2017-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Město Třemošnice: informační centrum [online]. [cit. 2017-04-29]. Turistické cíle, informační vývěsky o stavbě v areálu Lichnice. Město Třemošnice on-line, částečně informační tiskoviny.
- ↑ Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. EVL Lichnice-Kaňkovy hory [online]. [cit. 2017-08-09]. Kód ÚSOP 2967. Dostupné online.
- ↑ a b c Český rozhlas. ČRo Pardubice: Stavba věže na Lichnici [online]. [cit. 2017-04-29]. Zpravodajská relace. Dostupné online.
- ↑ Chrudimský deník.cz: Rozhledna na Lichnici je oficiálně v provozu [online]. [cit. 2017-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Seznam.cz. Podhradí a okolí: Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-29]. Dostupné online.
- ↑ a b Klub českých turistů. Železné hory: Mapový list č. 45. 6. vyd. Praha: Trasa, 2012. ISBN 978-80-7324-348-7. Turistická mapa - měřítko 1:50 000.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu rozhledna Milada na Wikimedia Commons - Město Třemošnice – provozovatel rozhledny
