Přeskočit na obsah

Československá měnová reforma (1953)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prezident Antonín Zápotocký, za jehož mandátu byla reforma provedena

Československá měnová reforma z roku 1953 byla měnová reforma československé koruny provedená 1. června 1953, kterou se tehdejší komunistická vláda snažila dosáhnout znehodnocení měny, vypořádat se s přídělovým systémem, zastavit černý trh a také snížit poměr poptávky vůči chudé poválečné nabídce. Tehdejší mocí byla reforma prezentována jako vítězství "pracujícího lidu" a úder buržoazii, důsledkem však bylo znehodnocení úspor, propadnutí vázaných vkladů všeho obyvatelstva a pokles jeho životní úrovně. Anulováním dluhů státu vůči domácímu obyvatelstvu šlo o faktický státní bankrot.[1]

Události předcházející reformě

Na začátku 50. let 20. století, tedy několik let po konci druhé světové války a krátce po nástupu komunistického režimu, panovala v Československu hluboká ekonomická krize. Spotřebního zboží byl na trhu nedostatek, jeho distribuce byla proto dosud (od válečného roku 1939) zajišťována na příděl, a obyvatelstvo nemělo kde realizovat svou kupní sílu. Ekonomika země sice rostla závratným tempem, to mělo ovšem souvislost se zapojením země do struktur zemí patřící do sovětské sféry vlivu, protože 32 % strojírenské výroby směřovalo k armádě a polovina všech investic byla určena na rozvoj těžkého strojírenství.[2] Provedením měnové reformy mohl stát připravit občany o peníze, za které jim neměl co nabídnout.[3]

K provedení měnové reformy došlo v roce 1953 navzdory tvrzení prezidenta republiky Antonína Zápotockého, který ještě v pátek 29. května večer ve svém rozhlasovém projevu veřejnost údajně ujišťoval, že „naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří třídní nepřátelé“. Historik Zdeněk Jirásek ale existenci takového projevu zpochybnil.[4] Podle archiváře Richarda Mahela možná záznam projevu komunisté zničili.[5] V rozhlasovém pořadu Tisíc příběhů část proslovu pouze přemluvili.[6]

Avšak 30. května po páté hodině odpolední předseda vlády Viliam Široký v rozhlase oznámil, že stávající bankovky budou platit pouze do konce měsíce. Počínaje 1. červnem byly vyměňovány za nové, které byly již v předstihu vytištěny v Sovětském svazu.[7]

Podstata a důsledky reformy

Mzdy a ceny se přepočítaly v poměru 5:1.[8] Hotovost do 300 Kčs na osobu se přepočítávala v poměru 5:1 (pouze však u osob, které nepoužívají námezdní práci), u všech ostatních forem (včetně hotovosti právnických osob) šlo již o poměr 50 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz.[8]

Vklady fyzických osob u peněžních ústavů do 5 000 Kčs včetně byly přepočítávány v poměru 5 Kčs starých peněz za 1 Kčs nových peněz, vyšší vklady do 10 000 Kčs už v poměru 6,25:1, vklady do 20 000 Kčs v poměru 10:1, ty do 50 000 Kčs 25:1 a vyšší v poměru 30:1, vklady složené na nové vkladní knížky po 16. květnu 1953 se přepočítávaly v poměru 50:1.[9] Vklady na knížky dělníků a úředníků z pravidelného podnikového spoření se přepočítávaly v poměru 5:1.[9] Prémie životního pojištění se přepočítaly v poměru 20:1.[10]

Zůstatky na účtech státních organizací a některých JZD (III. a IV. typu) se přepočítávaly v poměru 5:1.[11] Zůstatky na účtech soukromých podniků se přepočítávaly v poměru 50:1, s výjimkou částky nepřevyšující částku vyplacených mezd za předchozí měsíc, když tato část se přepočítavala v poměru 5:1.[12]

Zcela zrušeny bez náhrady byly vázané vklady vzniklé při měnové reformě v roce 1945, závazky z tuzemských cenných papírů vydaných před rokem 1945 i závazky státních dluhopisů a dluhopisů jiných finančních institucí vydané po roce 1945.[13]

Průměrně došlo k celkovému přepočtu 10:1 (Vklady ve státní spořitelně před měnovou reformou 9 000 000 Kčs, po přepočtu 930 000 Kčs).[zdroj⁠?!] Byl dramaticky redukován objem oběživa ze zhruba 52 miliard starých korun na 1,4 miliardy nových, tedy přibližně 37:1.[14]

Reformu většina obyvatel pochopila jako velkou krádež, tím spíše, že členové komunistické strany dostali často lepší kurs, který navíc nebyl vázaný na výši částky. V některých městech došlo po reformě k nepokojům, zejména mezi dělníky. Největší odpor vzbudila měnová reforma v Plzni, kde byl její dopad ještě zvýrazněn tím, že plzeňská Škodovka úmyslně vyplatila mzdy dříve, před reformou (tzv. plzeňské povstání). Nepokoje byly potlačeny silou.[15] Za účelem dosažení svých cílů poškodila měnová reforma velké množství drobných i velkých střadatelů, živnostníků a obchodníků, kteří přišli o provozní kapitál.

Srovnání cen

Statistická ročenka ČSR z roku 1958 uvádí následující srovnání maloobchodních cen v letech před a po měnové reformě (1. června 1953):

zboží

množství

1937

1952

červen
1953

1954

1955

vázaný trh volný trh
Chléb 1 kg 2,25 8,- 16,- 2,80 2,60 2,60
Rohlíky 1 kg 5,90 37,70 56,60 8,30 6,60 6,60
Hovězí zadní 1 kg 17,- 48,- 200,- 25,- 25,- 25,-
Máslo 1 kg 16,50 80,- 450,- 44,- 42,- 42,-
Rýže 1 kg 3,05 40,- 300,- 28,- 19,- 16,-
Cukr kostkový 1 kg 6,35 15,70 140,- 14,- 11,- 11,-
Káva 1 kg 36,- … 1500,- 300,- 240,- 240,-
Rum 1 l 19,- … 430,- 68,- 57,60 57,60

Mezinárodně-politické důsledky

Protože byla měnová reforma provedena bez předchozího souhlasu Mezinárodního měnového fondu, bylo Československu po nátlaku v roce 1954 za toto nedodání požadovaných údajů ukončeno v této organizaci členství.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Měnová reforma v roce 1953, lístky zmizely a úspory s nimi. iDNES.cz [online]. 2018-06-02 [cit. 2018-11-21]. Dostupné online. 
  2. ↑ MERTLÍK, Vladimír. Měnová reforma 1953: Jak komunisté zlikvidovali vyšší střední třídu, živnostníky i podnikatele. Reflex [online]. 2019-05-31 [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Měnová reforma
  4. ↑ Obří zlodějina made in KSČ. Reforma obrala lidi o miliardy, říká historik. iDNES.cz [online]. 2018-05-30 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Měnová reforma nebude, lhal před 60 lety Zápotocký. Záznam se ztratil. iDNES.cz [online]. 2013-05-26 [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  6. ↑ Český rozhlas Dvojka (archiv - Tisíc příběhů). 0:40. prehravac.rozhlas.cz [online]. [cit. 2018-06-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ Antonín Zápotocký: Naše měna je pevná a měnová reforma nebude
  8. ↑ a b Zákon č. 41/1953 Sb., zákon o peněžní reformě, § 4.
  9. ↑ a b Směrnice ministra financí č. 159/1953 Ú.l., směrnice o způsobu provedení peněžní reformy, čl. 19.
  10. ↑ Směrnice ministra financí č. 159/1953 Ú.l., směrnice o způsobu provedení peněžní reformy, čl. 24.
  11. ↑ Směrnice ministra financí č. 159/1953 Ú.l., směrnice o způsobu provedení peněžní reformy, čl. 22.
  12. ↑ Směrnice ministra financí č. 159/1953 Ú.l., směrnice o způsobu provedení peněžní reformy, čl. 23.
  13. ↑ Zákon č. 41/1953 Sb., zákon o peněžní reformě, § 7.
  14. ↑ Pavel Páral: Jak se dožít stovky. Euro 6.8.2018, strana 20, cit. NewtonOne
  15. ↑ Zápotockého lež připravila půdu pro velkou peněžní loupež, ČT24, 29. 5. 2013.

Literatura

  • JIRÁSEK, Zdeněk; ŠŮLA, Jaroslav. Velká peněžní loupež v Československu 1953 aneb 50 : 1. Praha: Svítání, 1992. 164 s. ISBN 80-900238-9-4. 
  • MUSILOVÁ, Dana. Měnová reforma 1953 a její sociální důsledky: studie a dokumenty. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1994. 139 s. 
  • František Vencovský: Vzestupy a propady československé koruny Praha, Oeconomica 2003
  • Jan Vokrouhlecký: Komparace československých měnových reforem 1919, 1945 a 1953, Bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií, 2004

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Československá_měnová_reforma_(1953)&oldid=21166019“