Svatopluk Máchal
Svatopluk Máchal | |
---|---|
malíř Svatopluk Máchal | |
Narození | 29. dubna 1895 Třebíč Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. května 1947 (ve věku 52 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
Povolání | malíř, pedagog, učitel, kreslíř, violoncellista, umělecký pedagog a grafik |
Rodiče | Jan Máchal |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatopluk Máchal (29. dubna 1895 Třebíč[1] – 27. května 1947 Praha[1]) byl akademický malíř, hudebník a gymnaziální profesor kreslení, matematiky a českého jazyka.
Život
Mládí
Akademický malíř Svatopluk Máchal se narodil 29. dubna 1895 v Třebíči v rodině Jana Máchala gymnaziálního profesora a inspektora tělesné výchovy na Moravě. Studoval na c. k. gymnáziu v Třebíči. Na podzim roku 1914 byl přijat na CK Akademii umění v Praze. Ze stejného roku je znám jeho obraz Pohled na Třebíč. V březnu 1915 studia přerušil, protože byl odvelen na východní frontu.
Poválečná studia
V letech 1921 až 1922 byl zapsán na Českém vysokém učením technickém v Praze (profesura matematiky). Na podzim roku 1922 znovu vstoupil na Akademii výtvarných umění v Praze do přípravky Jakuba Obrovského a ateliéru figurální malby Franze Thieleho.[1] V tomto ateliéru se seznámil zejména s českými Němci, poslední generací významných žáků prof. Thieleho - Alfred Adamek, Jan Alster, Leo Fitz, Kurt Halleger, Karl May a Ludwig Püschel. Ve šk. letech 1922/23 a 1923/24 obdržel jako talentovaný student prof. Thieleho státní stipendia a v r. 1925 Školní cenu I. stupně, a to 427 Kč a 27 h. Od roku 1924 vyučoval na reálném gymnáziu v Pardubicích, kde se seznámil a navázal celoživotní přátelství s Vojtěchem Sedláčkem.
Profesní dráha
Dne 23. června 1926 završil studium na AVU v Praze a získal stipendium od Ministerstva školství a národní osvěty 1 600 Kč na studijní cestu do Paříže, kde měl kontaktovat prof. Františka Kupku. V roce 1927 dostal první písemnou nabídku od Václava Rabase na členství ve Výtvarném odboru Umělecké besedy. Tuto nabídku, stejně i jako v dalších letech, odmítl z důvodu příliš kritického mínění o své vlastní tvorbě. Od roku 1928 vyučoval na klasickém gymnáziu v Plzni. Věnoval se teorii výtvarného umění a byl spolupracovníkem Československého výzkumného ústavu pro výtvarnou výchovu. V srpnu 1936 se přestěhoval do Prahy, kde nastoupil na Masarykovu státní čs. reálku. Penzionován byl z politických důvodů v r. 1941.
Na podzim r. 1946 byl raněn mrtvicí a zemřel v Praze v květnu 1947.[2][3]
Rodinný život
Dne 25. října 1924 se v Praze oženil s Boženou Kopeckou (1895 – 1979).
Dílo
Raná tvorba Svatopluka Máchala z doby studia na Akademii není známa v širším zastoupení. Obraz Krajina s návsí naznačuje, že sledoval moderní výraz ovlivněný krajinářskou tvorbou André Deraina a Othona Friesze. Ve figurálních obrazech větších formátů Svatopluka Máchala krátká cesta do Paříže příliš umělecky neovlivnila. Jeho figurální tvorbu je možno zařadit do kontextu českého sociálního civilismu a poetismu 20. a 30. let minulého století. Podobně jako i u jeho spolužáků ve figurální speciálce prof. Thieleho lze pozorovat vliv německé Neue Sachlichkeit, např. Matka (1924), Rodina (1925), U studny, Milenci u řeky (1925), Návrat z pole (1929), Hráči karet (1929) a Matka s dítětem (1929).
Josef Kroutvor (1993) charakterizuje základní sociální typy Máchalových figurálních obrazů: "Do popředí vystupují muži s velkými kulatými hlavami, širokýma rukama, oblečení v jednoduché pomačkané kalhoty. A stejně tak působí i jeho ženy, rozložité venkovanky hledající ve městě práci a lepší živobytí."
Ve 30. letech byl okouzlen poetikou cirkusového prostředí, poutí, divadla a biografu, např. V manéži (1931), Sloni (1931), V hledišti (1931), V biografu (1932), Akrobati (1934), Pouťový kolotoč (1935) a Publikum v divadle (1935). Dle J. Kroutvora "Máchalův cirkus je jiný než Tichého, méně elegantní a méně sentimentální". Postupně se měnil i Máchalův malířský rukopis. Ostrá obrysová linka se změkčila a základem modelace se stala chvějivá skvrna.
Vynikající úrovně dosáhly jeho práce na papíře menších formátů (akvarely, kombinované techniky, pastely), které jsou poučeny vedle německé školy Nové věcnosti i kubismem a abstraktní malbou. Zajímavostí je, že řada Máchalových prací na papíře je malována na zadní straně výkresů jeho gymnaziálních žáků (Jan Mach, 1994).
Svatopluk Máchal autorsky za svého života vystavoval pouze jednou, a to společně s Jaroslavem Krátkým v Plzni (v roce 1933). Od roku 1930 pravidelně vystavoval se Sdružením západočeských výtvarných umělců (např. v Plzni, Pardubicích a Bratislavě). Sdružení výtvarníků Purkyně mu uspořádalo posmrtnou výstavu v roce 1949 v Praze (54 olejů). Velkým objevem proto byla jeho výstava v roce 1984, kterou uspořádala Východočeská galerie v Pardubicích (40 olejů a 15 kreseb). V roce 1993 vystavila 163 prací (převážně menších formátů) Galerie Ztichlá klika v Praze.
V roce 2018 uspořádala reprezentativní výstavu Máchalových kreseb z českého venkova Galerie Sirkus v Sušici a v r. 2021 byly jeho obrazy vystaveny v tzv. muzejním výdejním okýnku v Muzeu Vysočiny v Třebíči.[4]
Zastoupení ve sbírkách
- Muzeum Vysočiny Třebíč, větší soubor obrazů a prací na papíře, stálá expozice autora
- Východočeská galerie v Pardubicích, větší soubor obrazů a prací na papíře
- Západočeská galerie v Plzni, obraz Prořezávka v parku (1929) a soubor prací na papíře
- Galerie Středočeského kraje, obraz Clowni (1931)
- Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě, obrazy Cirkus (1930) a Odpočinek (1935)
- Oblastní galerie v Liberci, obrazy Lokomotiva (1925) a Městská krajina (1925)
- Prácheňské muzeum v Písku
Galerie
-
Svatopluk Máchal Krajina s návsí
-
Svatopluk Máchal Akt
-
Svatopluk Máchal Ležící akt (enkaustika)
-
Svatopluk Máchal Sedící akt (1924)
-
Svatopluk Máchal Plavení koně (okolo 1928)
-
Svatopluk Máchal Ženy s nůšemi (1930)
-
Svatopluk Máchal U stájí
-
Svatopluk Máchal Na pastvě u lesa
-
Svatopluk Máchal Piják (pastel)
-
Svatopluk Máchal Ležící ženský akt (tempera)
-
Svatopluk Máchal Červený akt (tempera)
-
Svatopluk Máchal Abstrakce (akvarel)
-
Svatopluk Máchal Návštěva (akvarel)
-
Svatopluk Máchal Krotitelé koní (tempera)
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 22.
- ↑ https://www.artplus.cz/cs/autor/884-machal-svatopluk
- ↑ Máchal, Svatopluk, 1895-1947 [online]. Městská knihovna v Třebíči [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Muzejní výdejní okýnko má nyní na čepu obrazy Svatopluka Máchala. Třebíčský deník. 2020-12-02. Dostupné online [cit. 2021-01-18].
Literatura
- Boučková, Jitka: Svatopluk Máchal: obrazy a kresby. Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice 1984.
- Domanická, Jana a kol.: Umění českého západu. Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni 1925-1951. ZČG v Plzní, Plzeň 2010.
- Kotalík, Jan: Svatopluk Máchal: Výstava k 100. výročí narození. Prácheňské muzeum, Písek 1996.
- Kroutvor, Josef: Svatopluk Máchal (1895 – 1947). Galerie Ztichlá klika, Praha 1993.
- Mach, Jan: Svatopluk Máchal - člověk z půdy. Antique, 1994, roč, II, č. 7, s. 28–29.
- Pomajzlová, Alena (ed.): Meziválečná moderna ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni (1918 – 1938). ZČG v Plzní, Plzeň 2016 (s. 68-73).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatopluk Máchal na Wikimedia Commons
- Svatopluk Máchal v informačním systému abART
- Svatopluk Máchal v Bibliografii dějin Českých zemí Historického ústavu AV ČR