Přeskočit na obsah

Karnátaka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karnátaka
ಕರ್ನಾಟಕ
Vodopády Džók
Vodopády Džók
Karnátaka – znak
znak
Geografie
Hlavní městoBengalúr
Souřadnice
Rozloha191 791 km²
Nejvyšší bodMullayangiri (1918 m n. m.)
Časové pásmo+5:30
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel52 850 562
Hustota zalidnění275,6 obyv./km²
Jazykkannadština (65 %), urdština (10 %), telugština (8 %), maráthština (4 %), tamilština (4 %)
Náboženstvíhinduismus, islám
Správa regionu
StátIndieIndie Indie
Nadřazený celekIndie
Druh celkusvazový stát
Podřízené celky29 okresů (ಜಿಲ್ಲೆಗಳು, districts)
Vznik1. listopadu 1956
GuvernérRameshwar Thakur
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2IN-KA
Oficiální webwww.karnataka.gov.in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karnátaka (kannadsky ಕರ್ನಾಟಕ, Karnátaka, anglicky Karnataka) je svazový stát v jihozápadní Indii. Na severozápadě sousedí s Goou, na severu s Maháráštrou, na východě s Ándhrapradéšem, na jihovýchodě s Tamilnádu a na jihozápadě s Kéralou. Na západě omývají karnátacké břehy vody Arabského moře. Zahrnuje území jedinečné pobřežní oblasti Kónkan, dále části Západního Ghátu a Dekánské plošiny.[1]

Stát Karnátaka vznikl v letech 1956-1960 z částí bývalých států Maisúr, Hajdarábád a Mumbaí. Hlavním městem je Bengalúr. Nové státní hranice při reorganizaci indických států v 50. letech byly navrhovány na základě jazykových hledisek a i když Karnátaka je jazykově roztříštěnější než některé okolní státy, přece jen tu převažuje drávidská kannadština.

Poutníci putující k údajnému rodnému místu boha Hanumana v Hampi (Indie, stát Karnataka)

Správní členění

Karnátaka se dělí na 29 okresů (kannadsky ಜಿಲ್ಲೆ džille, pl. ಜಿಲ್ಲೆಗಳು džillegalu anglicky district, pl. districts).

Náboženské poměry

Stát je většinově hinduistický s muslimskou menšinou. Roku 2022 se tento svazový stát dostal do pozornosti médií kvůli zákazu nošení hidžábu ve školách a na veřejných místech.[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy