Sudak

Sudak ; Судак
	Večerní pohled na záliv
	; vlajka
Poloha
Souřadnice	44°51′5″ s. š., 34°58′21″ v. d.
Nadmořská výška	50 m n. m.
Časové pásmo	UTC+4
Stát	Ukrajina (de jure); Rusko (de facto)
Autonomní republika; Republika	Krym (UA); Krym (RU)
	Sudak
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15 km²
Počet obyvatel	17 834 (2021)
Hustota zalidnění	1 188,9 obyv./km²
Správa
Vznik	212 př. n. l.
Oficiální web	www.sudak-news.info
Adresa obecního úřadu	вул. Леніна 85а; 98000 м. Судак
Telefonní předvolba	6566
PSČ	298000 — 298015
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sudak (ukrajinsky Судак; rusky Судак; krymskou tatarštinou Sudaq) je historické město a jedno z největších letovisek na Krymu, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Leží zhruba uprostřed jižního černomořského pobřeží Krymu mezi městy Feodosija a Alušta. Do Sudaku nevede železnice, s ostatními městy Krymu je spojen autobusovou dopravou. Status města opětovně získal až v roce 1982. Žije zde 15 000 obyvatel. Je střediskem vinařství.

Město a přístav založili roku 212 Alanové. Ve středověku se města stejně jako celého Krymu mnohokrát zmocnili různí vládci. Roku 1365 získala Sudak Janovská republika, za jejíž nadvlády zde vznikla mohutná tvrz, dominanta a v současnosti hlavní turistická atrakce Sudaku. Během sovětské éry byla tvrz poněkud necitlivě renovována.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sudak na Wikimedia Commons
Galerie Sudak na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

[61c5e60f29a334ac633ed2f369539ff623eb595b-1] Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.

[1]

Autonomní republika Krym / Republika Krym

Rajóny	Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský

Městské rady	Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká

Města	Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine

Sídla městského typu	Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja

Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym.