Špačkovití
 Špačkovití | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Muscicapoidea |
| Čeleď | špačkovití (Sturnidae) Rafinesque, 1815 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špačkovití je ptačí čeleď, která má schopnost zapamatovat si a pak využívat ve svém repertoáru cizí hlasy, především Majna Rothschildova – Leucopsar rothschildi. Nejznámější z této čeledi je špaček obecný, který se i zásluhou člověka rozšířil do mnoha zemí všech kontinentů. Další druhy špačků žijí také v Africe a Asii.
Nejrozšířenější druhy špačkovitých
- Loskuták posvátný – Gracula religiosa – je často chován v klecích. Měří 28–30 centimetrů. Žije v jižní a jihovýchodní Asii, převážně v zalesněných oblastech. Pestrá paleta jejich skřeků vytváří téměř pravidelné zvukové pozadí.
- Špaček obecný – Sturnus vulgaris – měří přibližně 22 cm. Samec i samice jsou černí se silným kovovým leskem a malými žlutobílými skvrnami, které jsou výraznější v zimním období. Mláďata jsou šedohnědá. Vyskytuje se v Evropě, v mírném pásmu Asie a v severní Africe. Byl převezen i do Severní Ameriky. Nejčastěji obývá okraje lesů, lesíky a zahrady v nížinách a podhůřích. Hnízdí v dutinách stromů. Na bledě modrých vejcích sedí oba rodiče 13–14 dní, mláďata v hnízdě krmí 19–22 dní. Po opuštění hnízda se mladí špačci shlukují do hejn a odlétají do polí ale i sadů za potravou. Tito ptáci se živí hmyzem, příležitostně třešněmi, bobulemi révy vinné, kukuřicí.
- Špaček růžový – Pastor roseus – připomíná vzhledem i velikostí špačka obecného. Samec i samice jsou zbarveni černě s kovovým leskem, v kombinaci s růžovou barvou. Mláďata jsou hnědošedá, s bílou spodinou těla. Vyskytuje se ve stepích a polopouštích jihovýchodní Evropy a přilehlé části Asie až po střední Asii. Hnízdo z trávy staví většinou na zemi nebo v hromadách kamenů.
Taxonomie[1]
- podčeleď Buphaginae
- Buphagus (Brisson, 1760) – Klubák, 2 druhy
- podčeleď Sturninae
- rod Acridotheres (Vieillot, 1816) – majna
- rod Ampeliceps (Blyth, 1842) – majna
- rod Aplonis (Gould, 1836) – špaček
- rod Basilornis (Bonaparte, 1850) – špaček
- rod Cinnyricinclus (Lesson, 1840) – leskoptev
- rod Creatophora (Lesson, 1847) – špaček
- rod Enodes (Temminck, 1839) – špaček
- rod Fregilupus (Lesson, 1830) – špaček †
- rod Gracula (Linnaeus, 1758) – loskuták
- rod Gracupica – špaček
- rod Grafisia (Bates, 1926) – špaček
- rod Lamprotornis (Temminck, 1820) – leskoptev
- rod Leucopsar (Stresemann, 1912) – majna
- rod Mino (Lesson, 1827) – majna
- rod Necropsar (Slater, 1879) – špaček †
- rod Neocichla (Sharpe, 1876) – leskoptev
- rod Onychognathus (Hartlaub, 1849) – špaček
- rod Pholia (Reichenow, 1900 – leskoptev
- rod Poeoptera (Bonaparte, 1854) – špaček
- rod Sarcops (Walden, 1875) – špaček
- rod Saroglossa (Hodgson, 1844) – špaček
- rod Scissirostrum (Lafresnaye, 1845) – špaček
- rod Speculipastor (Reichenow, 1879) – leskoptev
- rod Spreo (Lesson, 1831) – leskoptev
- rod Streptocitta (Bonaparte, 1850) – špaček
- rod Sturnia – špaček
- rod Sturnus (Linnaeus, 1758) – špaček
- rod Temenuchus – špaček
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu špačkovití na Wikimedia Commons - Špačkovití v encyklopedii Cojeco
