Dýmky (film)
| Dýmky | |
|---|---|
| Původní název | Dýmky |
| Země původu |  Československo Rakousko |
| Jazyk | čeština |
| Délka | 83 minut |
| Žánr | povídkový |
| Předloha | Ilja Erenburg |
| Scénář | Vojtěch Jasný Adolf Hoffmeister |
| Režie | Vojtěch Jasný |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Walter Giller Gitte Hænningová Juraj Herz Jana Brejchová Richard Münch Vít Olmer Jan Kačer Vivi Bachová Gerhard Riedmann Waldemar Matuška |
| Hudba | Svatopluk Havelka |
| Kamera | Josef Vaniš |
| Střih | Miroslav Hájek |
| Architekt | Jan Zázvorka |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1966 |
| Dýmky na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dýmky jsou česko-rakouský povídkový film, který natočil v roce 1966 režisér Vojtěch Jasný na motivy tří povídek ruského spisovatele Ilji Erenburga, jehož sbírka Třináct dýmek vyšla v roce 1923. Jednotlivé povídky této sbírky jsou věnovány příběhům, v nichž jsou hlavními postavami kuřáci dýmek; Vojtěch Jasný si vybral tři z těchto příběhů, nazvané Dýmka hercova, Dýmka lordova a Dýmka svatého Huberta (původně měla být zfilmována ještě povídka Dýmka kapitánova).[1][2]
Povídky
Dýmka hercova
Zpracování povídky je pojato jako film ve filmu, kdy se střídá černobílý němý film s barevným širokoúhlým filmem. Příběh vypráví o dvojici herců, Georgeovi (Walter Giller) a jeho ženě Mary (Gitte Haenningová), kteří jsou v éře černobílého filmu angažováni do hlavních rolích filmu "Lidé a vlci". Děj natáčeného filmu je zasazen do prostředí lovců kožešin. George si koupí novou dýmku, která se mu zdá vhodná pro jeho roli, a do této role se zcela vžije. Po problémech při natáčení, kdy dokonce zmlátí svého filmového soka Pokera (Juraj Herz), ale produkční firma George i Mary propustí. George stále nedokáže rozlišovat mezi filmem a skutečností a když pak najde Mary v Pokerově objetí, zastřelí ho. Je za to odsouzen, ale protože se pořád domnívá, že jde o natáčení, dýmku před svou popravou odloží: dým mu přece nesmí zahalit tvář.
Dýmka lordova
Na scénáři této povídky spolupracoval Adolf Hoffmeister. Příběh je o tom, jak o svatební noci dá lord Edward Grayton (Richard Münch) přednost zakuřování své nové a nejdražší dýmky "straight grain", místo aby se věnoval lady Mary, své mladé a půvabné novomanželce (Jana Brejchová). Brzy poté pozve Edward na zámek svého přítele, mladého lorda Williama (Vít Olmer), a sám odjede do Londýna. Když se vrátí, najde ženu v objetí nikoliv lorda Williama, ale psáře Johna (Jan Kačer). Následující den se Edward s Mary vydá na cestu kolem světa a svou nejdražší dýmku pošle psáři Johnovi.
Dýmka svatého Huberta
Na samotě kdesi v Alpách žije myslivec Kurt (Gerhard Riedmann) se svou půvabnou ženou Elsou (Vivi Bachová). Je ale nečekaně jako voják povolán do války a doma nechá jak Elsu, tak i svou porcelánovou dýmku. Na samotě se jednoho dne objeví uprchlý italský zajatec Marcello (Waldemar Matuška), kterému už dlouho opuštěná Elsa poskytne nejen své lože, ale i manželovu dýmku. Když se neočekávaně Kurt vrátí, Marcello stačí vyskočit oknem, a zapálenou dýmku Elsa zastrčí do úst dřevěné soše svatého Huberta. Manžela přesvědčuje, že svatý Hubert kouří; když se pak Elsa v noci probudí a podívá se na sochu, s úžasem vidí, že skutečně pokuřuje.
Obsazení
V mezinárodním hereckém obsazení se vedle českých představitelů objevilo i několik rakouských, německých a dánských herců. Ve filmu si zahráli: Walter Giller,[3] Gitte Hænningová,[4] Juraj Herz, Václav Lohniský, Josef Hlinomaz, Vladimír Hrubý, Stanislav Litera,[5] Jaroslav Štercl, Karel Effa, Vladimír Menšík, Oldřich Velen, Richard Münch,[6] Jana Brejchová, Vít Olmer, Jan Kačer, Jana Andresíková, Gerhard Riedmann,[7] Waldemar Matuška, Vivi Bachová,[8] Nadja Tillerová,[9] Adolf Filip, Vladimír Ptáček,[10] Josef Elsner,[11] František Hanus, Zdeněk Řehoř.
Reference
- ↑ Dýmky / Pfeifen, Betten, Turteltauben (1966). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Dýmky (1966) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Walter Giller. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Gitte Hænning. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Stanislav Litera. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Richard Münch. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Gerhard Riedmann. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Vivi Bach. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Nadja Tiller. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Ptáček. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Josef Elsner. www.csfd.cz [online]. [cit. 2021-01-11]. Dostupné online.