Antonín Jemelka

Páter Antonín Jemelka'
Narození	8. října 1896; Tučín ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. února 1972 (ve věku 75 let); Laškov ; Československo
Povolání	malíř a farář
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Antonín Jemelka (8. října 1896 Tučín^[1] – 21. února 1972 Laškov u Olomouce) byl český malíř, římskokatolický kněz a farář v Laškově.

Životopis

Byl nejmladší z 8 synů a dcer Jana Jemelky a jeho manželky, rozené Trhlíkové.^[1] Do obecné školy chodil ve své rodné obci, do gymnázia v Přerově, kde maturoval ve válečném roce 1915. Již za studií na gymnáziu, kde působil tehdy akademický malíř Antonín Kubát, projevoval výtvarné nadání. Přesto po maturitě rozhodl pro kněžství a vstoupil do kněžského semináře v Olomouci. Po čtyřletém studiu byl v roce 1919 vysvěcen na kněze olomouckým arcibiskupem kardinálem Lvem Skrbenským z Hříště. Jeho prvním a jediným působištěm byl Laškov (v blízkosti Čech pod Kosířem, spojených se jménem Josefa Mánesa). V Laškově působil jako kaplan a když sešlo z profesury kreslení na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži a ze studia malířství ve Vídni, zůstal v Laškově jako farář po celý zbytek života.

Laškovský kostel dal vymalovat Jano Koehlerovi a z ruin obnovil krásnou barokní kapli sv. Antonína u Krakovce. Na klenbu kaple vymaloval výjevy ze života sv. Antonína malíř Odkolek. Zemřel 21. února 1972. Po rozloučení v Laškově byl pohřben v Pavlovicích u Přerova, v hrobě svých rodičů, vedle svého bratra Františka.

Při svém kněžském působení nezapomínal na svou druhou lásku, malířský „kumšt“, jak říkával. Starobylá laškovská fara chovala velkou sbírku obrazů. Byla to řada grafických listů Maxe Švabinského, většinou a umělcovým věnováním, obrazy Jana Preislera a, obrazy a studie J. Koehlera, celá řada obrazů přerovského malíře Augustina Mervarta, obrazy malíře Františka Řehořka z Kořence, Františka Ondrůška, J. Heřmana, Františka Hoplíčka, Štramberk Františka Sedláčka, obrazy Dobreva, grafické listy Karla Vika. Vynikající portréty obou rodičů Jemelkových, obou bratří kněží a jeho vlastní od Jana Prokopa. Bohatá knihovna obsahovala kromě literárních děl velikou sbírku uměleckých monografií.

Ve volných chvílích sám maloval. Ovládal většinu uměleckých technik. byl vynikajícím kreslířem a portrétistou. (např. autoportrét, portrét Antonína Cyrila Stojana atd.) Měl velký smysl pro soulad barev jak u olejů, tak u akvarelů, jimž se později téměř výhradně věnoval a kterých namaloval velikou řadu. Nevyčerpatelným zdrojem inspirace mu byly krásy našich krajin, vesnic, měst, hradů a zámků, (Praha, Olomouc, Domažlice, Kameničky, Valašsko, Rusava, Laškov, Čechy pod Kosířem, Mikulov, Přerov, Velehrad, Hostýn, Buchlov, Bouzov atd.) a v neposlední řadě náčrtky, které si přivezl z cesty do Jugoslávie a Palestiny, podniknuté s bratrem Františkem ve třicátých letech. Jeho malířská fantazie dovedla i po mnoha letech oživit s neobyčejnou svěžestí pohledy na bárky v přístavech, malebné uličky jugoslávských měst, zelené kopule a štíhlé minarety mešit, vzpomínky na klášterní zahradu v Trsatu, ostrov Bled, postavu guslara atd.

Maloval přírodu ve všech jejích proměnách. Zimu, jarní tání, léto na Valašsku, ranní slunce v lese. Nejvíce ale miloval barevnou krásu podzimu, zlaté břízy s pozadím modrých hor, barevné plameny stromů nad řekou, úvoz z krajiny mládí, topoly za humny rodného domu, osamělou chaloupku pod ryšavou korunou dubu, melancholický podvečer pozdního podzimu. Jeho krajiny mají vzdušný prostor a krásná oblaka. Neobyčejnou precizností vynikají jeho pastely a kresby tužkou (motivy z Laškova, Meditace, sv. Xaverius u sv. Mikuláše, Smutek moře, Smutek krajiny, Olomouc, Čekání před jitrem, Lesní cesty). Nedokončil krásné ilustrace k Erbenově Kytici (Svatební košile – 6, Štědrý večer – 5, Holoubek – 4, Záhořovo lože – 4)

Pro své přátele nakreslil několik exlibris, pro časopisy Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje a Hlasy svatohostýnské navrhl obálku. Měl mnoho přátel a známých mezi umělci, s nimiž si dopisoval a které navštěvoval, nebo které často vítala pohostinná laškovská fara. Tvořil pro radost jiných. Jeho radostí bylo, když se jeho obrázky líbily a mohl je darovat „na památku“. Ti kteří se z nich těší si přejí, aby jejich barvy nikdy nevybledly, aby tak i o jeho skromném umění platilo Senekovo „immortalis est ingenii memoria“ (památka talentu je nesmrtelná).

Dílo

výběr

Motiv z Benátek 1930, 25×20, olej
Hrad na skále 1930, 16×19 akvarel
Polní cesta 1935 45×30, pastel
Valašské chalupy 1935 25×15, olej
Valašský kostelík 1936 24×34 olej
Domažlice 1939 30×25 olej
Z Krakovce 1942, 20×15, akvarel
Krajina s potokem, 40×30 pastel
Smutek moře 1943, 9×13, tužka
Smutek krajiny, 8×15, tužka
Bolest, 1947, 8×16, akvarel
Boží muka, 1950, 45×30, tužka
A. C. Stojan, 1950, 23×16 tužka
Kuča Hasana Bega, 1950, 30×25, akvarel
Topoly za humny, 1958, 22×14, akvarel
Starší bratr, 1960, 30×20, akvarel
Krajina s řekou, 1960, 50×40, akvarel
Chodsko, 1960, 20× 10, akvarel
Chodsko, 1960, 10×15, akvarel
Zelení hájové, 1960, 25×20, akvarel
Praha, 1961, 12×22, akvarel
Přerov, zámek, 1962, 16×20 akvarel
Guslar, 1962, 15× 19, akvarel
Trubač, 1963, 30×20, akvarel
Lávka se stromy na podzim, 1963, 24×44 akvarel
Velehrad, 1965, 24×34, akvarel
Horská krajina s břízami, 1965, 20×26, akvarel
Ovčák s ovečkami, 1966, 10×16, akvarel
Sv. Vojtěch, 1967, 15×20, akvarel
Ulička s mešitou, 1967, 18×21, akvarel
Trubač, 1968, 14×10, pastel
Klášter františkánů v Trsatu, 1968, 13×18, akvarel
Jamdžamija, mešita v Travniku,
Bosna, 1968, 14×15, akvarel
Zátoka, 1970, 20×30, akvarel
Přerov, 1970, 18×25, akvarel
Smutné pole, 1970, 25×15, akvarel
Rusava, 1970, 30×25, akvarel
Bárka v přístavu, 1970, 14×22, akvarel
Úvoz na podzim, 1970, 20×31, akvarel
Podzimní krajina, 1971, 12×23, akvarel
Zimní soumrak, 1971, 12×20, akvarel
Léto na Valašsku, 1971, 25×33, akvarel
Domažlice, 1971, 19×29, akvarel
Olomouc, dóm s kaplí sv. Anny, neurč. 28×21, olej
Olomouc, Mariánský sloup, neurč. 22×18, akvarel
Kytice, Svatební košile, 12, 1951, 50×14, tužka,
Kytice, Štědrý den, 1954, 12, 50×14, tužka,
Kytice, Holoubek, 12, 1955, 50×14, akvarel
Kytice, Záhořovo lože, 1958, 12, 50×14, akvarel
Praha, u Křížovníků, 9×18, akvarel
Šohaj, 22×12, olej Sv. Jan na mostě, 15×21, akvarel
Akropolis, (Athény), 16×20, akvarel
Vesnice v údolí, 25×20, olej
Sv. František u sv. Mikuláše v Praze, 16×17, tužka,
Motiv z Laškova, 8×14, pastel,
Podzimní nálada, 8×14, pastel
Heydrichiáda, 10×10, pastel
Sv. Jan na mostě, 17×24, pastel
Olomouc, 9×13, tužka
Zima, 20×28, akvarel Výplata, 25×35, akvarel
Podzim, 20×28, akvarel
Léto, 20×28, akvarel
Jaro, 20×28, akvarel Benátky, 11×16, akvarel
Zámeček u Krakovce, 25×30, akvarel
Zámek v Čechách pod Kosířem, 8×14, akvarel
Chalupa, 16×25, akvarel
Rusava, 17×24, Akvarel
Valašská chalupa se zvonicí, 25×27, akvarel
Kameničky, 17×24, akvarel
Laškov, Mánesova stezka, 8×14, akvarel
Karlův most, 9×9, akvarel
Muslim v uličce, 12×18, akvarel
Sanatorium, 7×14, akvarel
Hék u Ochoze, 20×30, akvarel
Podzimní krajina, 18×30, akvarel
Valašská chalupa, 30×30, akvarel
Zima, 34×46, olej
Minarety, 42×32, olej
Velehrad, 18×27, akvarel
Dubrovník, 25×31, olej
Autoportrét, 41×31, olej
Kostel na Rusavě, 21×25, akvarel
Konice, 12×18, akvarel
Kříž u cesty, 21×28, akvarel
Motiv z jihu, 41×32, olej
Alej na podzim, 25×32, akvarel
Dřevěný kostelík, 28×26, akvarel
Podhorské chalupy, 29×26, akvarel
Cestování, (vůz s boudou), 1938, 19×29, olej
Chalupy pod lesem, 25×19, akvarel
Mlýn, 20×27, akvarel
Lesní cesty, 9×5, pastel
Lesní cesty, 9×8, pastel
Meditace, 8×15, tužka
Čekání před jitrem, 6×14, tužka
Rusava, 25×30, akvarel
Babyka u cesty na Hostýn, 25×30, akvarel

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Matrika narozených, Tučín, 1875-1911, snímek 101, Záznam o narození a křtu

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Jemelka

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[matrika-1] Matrika narozených, Tučín, 1875-1911, snímek 101, Záznam o narození a křtu

[1]