Hvozdík kartouzek

Hvozdík kartouzek
	Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	hvozdíkovité (Caryophyllaceae);
Rod	hvozdík (Dianthus);
Binomické jméno
	Dianthus carthusianorum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) je vytrvalá bylina běžně rostoucí na suchých loukách a mezích a kvetoucí nachovými nebo tmavě růžovými květy. Řadí se do čeledi hvozdíkovitých (starší název silenkovité). V roce 1989 se stal německou Rostlinou roku.

Popis

Víceletá trsnatá rostlina. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, lysé a nahoře čtyřhranné. Listy čárkovité a špičaté, 2-5 mm široké (přízemní jsou užší), na okraji drsné, odstálé a na bázi krátce pochvovitě srostlé. Kvetoucí lodyhy jsou 10 až 50 cm vysoké. Na lodyze se z pravidla nachází jeden květ, občasně může být i více květů (svazeček 2-6 květů). Kalich je válcovitý, 14-18 mm dlouhý, lysý a nahoře červenohnědý s pěti trojbokými zuby. Koruna je červená, nachová, vzácně bílá, s pěti okvětními lístky, které jsou 6-12 mm dlouhé a vpředu zubaté. Tyčinek je 10, prašníky jsou tmavě fialové. Plodem je tobolka. Kvete od června do srpna.^[1]

Výskyt

Roste na výslunných skalách a svazích, na mezích, suchých trávnících, skalních stepích a v lesních lemech. V pásmu od nížin do podhůří po celém území ČR, a to v několika poddruzích.

Poddruhy

Jen na hadci roste vzácný hvozdík kartouzek hadcový (D. c. subsp. capillifrons).
Hvozdík kartouzek sudetský (D. c. subsp. sudeticus) je úzce endemickým poddruhem Hrubého Jeseníku.

Na hranicích ČR se Slovenskem a na Slovensku je k nalezení několik dalších poddruhů.
Hvozdík kartouzek širokolistý (D. c. subsp. latifolius) roste od Boskovic (ČR) na východ. Na Slovensku se vyskytuje v okolí Topoľčan, Ráztočna u Prievidzy, Šútova u Martina a Malužnické v Nízkých Tatrách.
Hvozdík kartouzek horský ("D. c. subsp. subalpinus") je endemit Karpat.
Hvozdík kartouzek skalní ("D. c. subsp. saxigenus") je poddruhem rostoucím ve východních Karpatech. Na Slovensko vůbec nezasahuje, ovšem populace na Bukovských Vrchách se mu velmi blíží.

Lidové názvy

Hvozdík kartouzek se pro zářivou barvu květů hojně používal do kytiček a věnců i k ozdobě, a i když není léčivý, má řadu lidových názvů, například:

hvozdík slzička
karafiat slzyčka
planý karafiát
slzičky
slzičky P. Marie

Zajímavosti

Druhové jméno dostal údajně proto, že kartuziánští mniši tuto rostlinu dříve často pěstovali ve svých zahradách.
Rostliny čeledi hvozdíkovitých se vyznačují tím, že obsahují saponiny, které ve svých kořenech obsahuje také hvozdík kartouzek.
Nejčastějším opylovačem, díky zářivé barvě květu, jsou motýli.

Odkazy

Reference

↑ Dostál, Květena, str. 429n.

Literatura

J. Dostál (red.), Květena ČSR. Praha: Přírodovědecké nakl. 1950
D. Aichele/ M. Golteová-Bechtleová, "Co tu kvete?" . IKAR 1996

Související články

Hvozdík

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu hvozdík kartouzek na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo hvozdík kartouzek ve Wikislovníku

[1] Dostál, Květena, str. 429n.

[1]