Aldrovandka měchýřkatá

Aldrovandka měchýřkatá
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; ohrožený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvozdíkotvaré (Caryophyllales);
Čeleď	rosnatkovité (Droseraceae);
Rod	aldrovandka (Aldrovanda);
Binomické jméno
	Aldrovanda vesiculosa; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aldrovandka měchýřkatá (Aldrovanda vesiculosa L., 1753), též zvaná aldrovanda měchýřkatá, je jediný zástupce botanického rodu aldrovandka z čeledi rosnatkovitých. Patří mezi vodní masožravé rostliny. Loví drobný vodní hmyz a korýše, podobně jako bublinatka, do smršťujících se listů.

Nomenklatura

Aldrovanda vesiculosa L., 1753


Taxonomická synonyma:	=Aldrovanda verticillata Roxb., 1824 =Aldrovanda vesiculosa L. var. verticillata (Roxb.) Darwin, 1876 =Aldrovanda vesiculosa L. var. duriaei Casp., 1859 =Aldrovanda vesiculosa L. var. australis Darwin, 1876 =Drosera aldrovanda F.Muell., 1877 (nom. illeg.) =Aldrovanda generalis E.H.L.Krause, 1902 =Aldrovanda vesiculosa L. var. aquitanica Dur. ex Diels, 1906 (nom. illeg.)

Popis

Článkovaný tenký stonek hnědozelené barvy, bez kořenového systému, dorůstá délky 6–15 cm. Žlutozelené až světle zelené, při dlouhodobém intenzivním osvětlení sluncem načervenalé listy v počtu 6 až 9 s řapíky do 2 mm vytvářejí přesleny o průměru 1–2 cm, Čepel listů je konkávní, tvaru škeble, obvejčitá, na krajích mírně zubatá, o rozměrech 2–6 × 6–10 mm, při podráždění citlivých chloupků se zavírá a vytváří tak past na kořist. Přitom se smršťuje do elipsoidního tvaru o rozměru 3–4 mm. Na lícové straně listu jsou žlázy, vylučující sliz a trávicí enzymy. Korunní lístky v počtu 3 až 4 jsou oblé, přibližně 2,5 mm dlouhé, květ má v průměru asi 5 mm. Semeník v průměru 2–2,5 mm obsahuje 6 až 8 drobných černých lesklých vejčitých semen.

Celá rostlina je ponořena pod vodu, pouze zelenobílé květy vyčnívají nad hladinu, ale po odkvětu se semeník opět ponořuje pod vodu, kde plody rostliny dozrávají. K opylení květů a vývoji semen však dochází zřídka.

Rozmnožuje se především vegetativně, odlamováním bočních lodyh nebo výjimečně i semeny.

Stanoviště

Roste v mělkých čistých stojatých vodách (jezera a tůně) nebo klidnějších proudících vodách (vedlejší nebo slepá ramena toků) ve společenství s rákosem, orobincem a ostřicemi a s optimální teplotou mezi 23 až 30 °C. Vyhovují ji vyšší koncentrace oxidu uhličitého a nižší pH mezi 3,5 až 5,5, ale snáší i vody s vyšším obsahem vápníku o kyselosti do 6,8. Částečné zastínění vody snáší, ale při pěstování v akváriích vyžaduje dodatečné osvětlování, zejména v zimě.

Areál rozšíření

Vyskytuje se roztroušeně až vzácně od tropů po mírné pásmo ve čtyřech světadílech: Asii, Austrálii, Evropě a Africe. Jednotlivé populace se od sebe liší velikostí, zbarvením a nároky na prostředí. V tropech roste celoročně, v mírném pásmu na zimu zatahuje. Všeobecně patří mezi silně až kriticky ohrožené druhy vodních rostlin.

V ČR se vyskytuje na některých místech na Ostravsku a na Třeboňsku, na nichž byla uměle vysazena.

Ochrana

Vyhláškou č. 175/2006 Sb. platnou od 8. 5. 2006 byla aldrovandka měchýřkatá v ČR zařazena do kategorie silně ohrožených druhů.

Taxonomická poznámka

Britský přírodovědec Charles Darwin ve svém díle o masožravých rostlinách Insectivorous Plants (1876) odlišoval formy, rostoucí na jedné straně v oblasti tropů a subtropů a na druhé straně rostliny mírného pásma a označil je za variety pod jmény A. vesiculosa var. australis resp. A. vesiculosa var. verticillata. Současní botanici je však nerozlišují a přes jejich různý habitus je považují za jediný taxon.

Vzhledem ke specifičnosti tohoto rodu, zejména okolnosti, že na rozdíl od ostatních rodů čeledi Droseraceae, rostou tyto rostliny ponořeny ve vodě, v roce 1949 vytvořil japonský botanik T. Nakai pro tento rod samostatnou čeleď Aldrovandaceae. Toto systematické zařazení však není dnes akceptováno.

Historie

Aldrovandku měchýřkatou objevil v roce 1699 botanik Leonard Plukenet v Indii a pojmenoval ji Lenticula palustris Indica. V roce 1747 popsal exempláře rostoucí v Itálii italský botanik a ředitel botanické zahrady v Bologni Giuseppe Monti, který ji pojmenoval na počest významného italského přírodovědce Ulisse Aldrovandiho (1522–1605) Aldrovandia vesiculosa. Když tuto rostlinu zahrnoval Linné do svého základního díla Species plantarum, dopustil se omylu a v rodovém jménu vynechal písmeno „I“, čímž vzniklo dnes platné jméno Aldrovanda vesiculosa.

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

Literatura

Květena České republiky, díl 5. B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 1997. S. 47–48. ISBN 80-200-0590-0
ŠTORCHOVÁ, Helena; P. MALDONADO SAN MARTÍN, Andrea. Aldrovandka měchýřkatá – jeden klon na třech kontinentech. Živa 40, č. 5, s. 197 (2002).

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu aldrovandka měchýřkatá na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo aldrovandka měchýřkatá ve Wikislovníku
Druh Aldrovandka měchýřkatá. – BioLib
Aldrovanda vesiculosa. – Flora of China, vol. 8, p. 201. – (angl.)

Galerie aldrovandka měchýřkatá na Wikimedia Commons

[4cbf83a0549faf11ead46d42a1cecc8bbbdd490a-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[1]

Rody patřící mezi masožravé rostliny

Pravé masožravé rostliny	katopsis • brocchinie • bublinatka • genlisej • tučnice • byblis • Triphyophyllum • Paepalanthus • láčkovice • láčkovka • chejlava • aldrovandka • mucholapka • rosnatka • rosnolist • darlingtonie • heliamfora • špirlice

Nepravé masožravé rostliny	Ibicella • proboscidea