Brambořík nachový
 Brambořík nachový | |
|---|---|
 Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | prvosenkovité (Primulaceae) |
| Rod | brambořík (Cyclamen) |
| Binomické jméno | |
| Cyclamen purpurascens Mill., 1768 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) je vytrvalá bylina z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae). Jeho název pochází z řeckého slova kýklos, které znamená kruh, kotouč – podle jeho okrouhlé hlízy. Je jedovatý a chráněný. Lidově nazývaný též alpská fialka, svinský ořech, svinský chléb či zemský sejr.
Popis
Brambořík nachový (Cyclamen purpurascens) má kulovitou, často mírně zploštělou, zkorkovatělou hlízu, ze které vyrůstají četné vláknité kořeny. Oddenek je válcovitý a uzlovitý. Listy jsou většinou okrouhle srdčité (mohou být i ledvinité) a nepravidelně vroubkované. Na svrchní straně jsou listy tmavě zelené s bělavými kresbami, na spodní straně jsou tmavě purpurově červené. Jejich purpurové zbarvení způsobuje barvivo antokyan. Květy bramboříku vyrůstají jednotlivě na 5–12 cm dlouhých stvolech. Vytvářejí zvonkovitou korunu, která je vonná a složená z pěti korunních cípů. Korunní cípy mají karmínově až fialově červenou barvu, jsou otočené nazpět, a vytvářejí korunní trubku (ta je světleji zbarvená). V květu nalezneme pestík se svrchním semeníkem a pět tyčinek. Jsou opylovány hmyzem, ale mohou se opylovat i autogamicky (samoopylení). Plodem je pak kulovitá tobolka, která obsahuje semena.
Významné obsahové látky
Kulovité hlízy obsahují jedovatý glykosid (saponin) cyklamín, který má velmi silné hemolytické účinky. I přesto, že jsou hlízy jedovaté, divočáci je vyrývají a konzumují bez jakýchkoliv pozdějších následků.
Rozšíření
V rodu Cyclamen je známo asi 20 blízce příbuzných druhů. Jsou rozšířeny převážně ve východním Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. Do střední Evropy zasahuje pouze jediný druh Cyclamen purpurascens.
Přirozené rozšíření
Brambořík nachový se přirozeně vyskytuje od pohoří Cevenny, přes Juru, vápencové obvody Alp (od Provence až po Dolní Rakousko), Moravu, Maďarsko a částečně zasahuje i na Balkánský poloostrov. V České republice se jako původní druh nachází jen na jižní a na jihozápadní Moravě. Vzácně se může vyskytovat především mezi Oslavou a Rokytnou. Avšak s největší pravděpodobností je v ČR brambořík nachový buď vysazený, nebo zplaněný.
Pěstování
Brambořík snáší poměrně dobře nízké teploty (je mrazuvzdorný). Hlízy se nesázejí příliš hluboko (2 – 6 cm). Po výsadbě začne kvést zpravidla až druhým nebo třetím rokem. Množí se pouze semeny, která dozrávají v tobolkách. Semena začnou klíčit následující rok na jaře.
Další druhy
- Cyclamen coum
- Cyclamen neapolitanum – kvete později (září – říjen)
- Cyclamen persicum – především pokojové, nevhodné pro pěstování na zahradě
- Cyclamen fatrense
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
Literatura
- KOLEKTIV. Květena České republiky 3. Academia, Praha, 2003.
- HRON, F. – ZEJBRLÍK, O.: Kapesní atlas rostliny strání, skal, křovin a lesů. SPN, Praha, 1990.
- ŠTURSA, J. – ŽILÁK, P.: Cibulové a hlíznaté rostliny. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1997.
- VĚTVIČKA, V. – ŽILÁK, P. – TULÁČKOVÁ, M.: Trvalky. Nakladatelství Aventinum, Praha, 1998.
- NOVÁK, F. A. – SVOLINSKÝ, K.: Horské rostliny. NČAV, Praha, 1963.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu brambořík nachový na Wikimedia Commons 
Taxon Cyclamen purpurascens ve Wikidruzích- Brambořík nachový na květena ČR
- Brambořík nachový na BioLibu
- Brambořík nachový na botany.cz
- Brambořík nachový na naturabohemica
