Přeskočit na obsah

Uršula Braniborská (1450–1508)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox - panovnice Uršula Braniborská (25. září 145025. listopadu 1508, Vratislav) byla rodem braniborská princezna a sňatkem minstrberská a olešnická kněžna a kladská hraběnka.

Biografie

Uršula byla nejstarším a nejmilejším ze čtyř dětí braniborského kurfiřta Albrechta III. Achilla (14141486) z jeho prvního manželství s Markétou Bádenskou (14311457).

Manželství

Princezna je považována za jednu z nejvýraznějších obětí sňatkové politiky 15. století. Nejprve byla v roce 1458 zaslíbena saskému vévodovi Albrechtu III., po zrušení tohoto zasnoubení byl dalším adeptem sňatku Albrechtův starší bratr Arnošt Saský, toto zasnoubení však bylo zrušeno rovněž. Další kandidát ženitby byl minstrberský kníže Jindřich I. Starší (14481498), syn českého krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1466 prohlásil papež Pavel II. toto zasnoubení za „rouhavé spojení s kacířem a Uršula byla spolu se svým otcem uvržena do klatby. Také vztahy Braniborska a císaře Fridricha III. Habsburského byly kvůli uzavření tohoto manželství obtížnější. Jiří z Poděbrad a Albrecht Achilles nato uzavřeli spojenectví proti všem odpůrcům tohoto manželství.

Uršula se poté sama tajně, bez vědomí svého otce, zasnoubila s Rudolfem III. von Sulz, lankrabětem z Klettgau. Po papežském zrušení tohoto závazku se přece konečně provdala 9. února roku 1467 v Chebu za minstrberského knížete Jindřicha I. Staršího. Roku 1471 byla s tím spojená klatba Uršuly a jejího otce zrušena.

Potomci

Z manželství Uršuly a Jindřicha se narodilo osm dětí:

1487 princezna Salome (1475/76–1514), dcera zaháňského knížete Jana II.
1488 princezna Hedvika (14761524), dcera zaháňského knížete Jana II.
1494 kníže Ernst Anhaltský (14541516)
1488 Princezna Anna (1480/83–1541), dcera zaháňského knížete Jana II.
1515 Ulrich von Hardegg († 1535)

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jan II. Norimberský
 
 
Fridrich V. Norimberský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Henneberská
 
 
Fridrich I. Braniborský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Míšeňský
 
 
Alžběta Míšeňská
 
 
 
 
 
 
Matylda Bavorská
 
 
Albrecht III. Achilles
 
 
 
 
 
 
Štěpán II. Bavorský
 
 
Fridrich Bavorský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sicilská
 
 
Alžběta Bavorská
 
 
 
 
 
 
Bernabo Visconti
 
 
Maddalena Visconti
 
 
 
 
 
 
Beatrice Regina della Scala
 
Uršula Braniborská
 
 
 
 
 
Rudolf IV. Bádenský
 
 
Bernard I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Matylda ze Sponheimu
 
 
Jakub I. Bádenský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XI. Oettingenský
 
 
Anna Oettingenská
 
 
 
 
 
 
Beatrix z Helfensteinu
 
 
Markéta Bádenská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Lotrinskýy
 
 
Karel II. Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Žofie Württemberská
 
 
Kateřina Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Ruprecht III. Falcký
 
 
Markéta Falcká
 
 
 
 
 
 
Eliška Norimberská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ursula von Brandenburg na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Literatura

  • Karl Friedrich Pauli: Allgemeine preussissche Staats-Geschichte, bis auf gegenwärtige Regierung, Band 1, 1761, S. 369
  • Samuel Buchholtz: Versuch einer Geschichte der Churmarck Brandenburg, F. W. Birnstiel, 1767, S. 216
  • Heidelberger Jahrbücher der Literatur, Band 55, Mohr und Zimmer, 1862, S. 820 (Digitalisat)