Přeskočit na obsah

Svatobor (Doupovské Hradiště)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatobor
Lokalita
Charakterosada
ObecDoupovské Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°14′38″ s. š., 13°1′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíDoupovské Hradiště
Nadmořská výška510 m n. m.
PSČ362 72
Počet domů6 (2021)[2]
Svatobor
Svatobor
Další údaje
Kód části obce390275
Zaniklé obce.cz138
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatobor (německy Zwetbau) je téměř zaniklá vesnice ležící asi deset kilometrů východně od Karlových Varů a asi 1,5 kilometru severovýchodně od Lučin. V letech 1953 až 2015 byla osada součástí vojenského újezdu Hradiště. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.[3] Osada se nachází v katastrálním území Doupovské Hradiště, které bylo k 1. lednu 2016 z vojenského újezdu vyčleněno a stalo se stejnojmennou samostatnou obcí.

Název

Původem slovanský název vesnice odkazuje na borový les ve významu svatý les a v němčině byl značně zkomolen. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Zwetibor (1264), Zwetivor (1272), Swetbor (1641), Czwetbor (1369), Qwetbor/Swatbor (1384), Swatwor (1399–1405), Swatbor/Cztwebor (1406), Czetwor (1465), Swertwa (1567), Czwetwa (1570) a Zwetbau (1785 a 1847).[4]

Historie

Svatobor na císařských otiscích mapy Stabilního katastru z roku 1842.
Domy čp. 4 a 6
Dům čp. 4

Svatobor je stará osada, která původně patřila do správního obvodu sedleckého hradu a později k loketskému kraji. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1239, kdy král Václav I. potvrdil listinu, kterou Bohuslav z Rýzmburka daroval tzv. šemnický újezd oseckému klášteru. Ze soudní pravomoci loketského hradu vesnici osvobodil král Přemysl Otakar II. v roce 1279. Klášter ze Svatoboru učinil správní centrum šemnického újezdu, kterého se během husitských válek zmocnil Jakoubek z Vřesovic. Klášter se svých práv k vesnicím formálně zřekl v roce 1465 a král Jiří z Poděbrad potom újezd připojil k hradu Andělská Hora.[5]

Při pobělohorských konfiskacích Svatobor získal Heřman Černín z Chudenic a připojil jej k panství Stružná.[6] Po třicetileté válce vesnice podle berní ruly z roku 1654 patřila ke Stružné a žilo v ní sedm sedláků, jeden chalupník, jeden zahradník a pět domkářů. Hospodáři celkem měli osmnáct potahů a chovali třináct krav, 32 jalovic, jedno prase a patnáct koz. Na polích se pěstovalo žito, ale hlavními zdroji obživy byly chov dobytka, prodej dřeva a obchod s přízí. Jeden ze sedláků provozoval hospodu.[5]

V roce 1949 měla vesnice sbor dobrovolných hasičů společný s Horní Lomnicí, Lipoltovem, Mlýnskou, Pastvinami a Starou Vsí.[7]

Přírodní poměry

Rybník pod kostelem

Svatobor stojí v katastrálním území Doupovské Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi dva kilometry jihozápadně od Kyselky. Nachází se v nadmořské výšce okolo 520 metrů v jihozápadní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[8] Půdní pokryv v okolí tvoří kambizem eutrofní.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se Svatobor nachází v mírně teplé oblasti MT7,[8] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, mrazových dnů 110–130 a sníh v ní leží 60–80 dnů v roce.[10]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[11][12]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 281 409 431 449 423 338 346 28 0 0 0 0 17 20 20
Počet domů 44 58 62 66 69 69 69 51 0 0 0 0 4 5 6

Ke svatoborské farnosti v devatenáctém století patřilo osm vesnic, mimo jiné Lučiny, Mlýnská, Dolní Lomnice a Stará Ves.[13]

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Svatbor v roce 1850 stal obcí v okrese Karlovy Vary.[13] Při sčítání lidu v letech 1869–1880 k obci patřila osada Dolní Lomnice. V letech 1946–1947 vesnici spravovala hornolomnická místní správní komise.[7] V letech 1953–2015 byl Svatobor součástí vojenského újezdu Hradiště a od 1. ledna 2016 je částí obce Doupovské Hradiště.[14]

Pamětihodnosti

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 2011

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen před rokem 1358 oseckým klášterem.[15] V roce 1384 byl filiálním kostelem loketské farnosti.[16] V letech 1729–1732 byl kostel Nanebevzetí Panny Marie nákladem Černínů barokně přestavěn podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky[16] a roku 1733 byla zahájena stavba fary.[17] Přízemní místnosti fary byly klenuté a v patře se nacházel velký sál s plochým stropem.[16] U budovy stávala socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1767,[16] přestěhovaná do Andělské Hory.

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 272. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Svatobor, Zwetbau, s. 242. 
  5. ↑ a b Binterová 2004, s. 65.
  6. ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Svatobor – Zwetbau, s. 68–70. 
  7. ↑ a b Místní správní komise Horní Lomnice 1945–1949. Inventář [PDF online]. inventare.cz [cit. 2017-04-13]. S. 110, 111. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  9. ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  10. ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  11. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Binterová 2004, s. 67.
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 95, 106, 552. 
  15. ↑ JAROSLAV, Vyčichlo. Svatobor – kostel Nanebevzetí Panny Marie [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b c d Binterová 2004, s. 66.
  17. ↑ JAROSLAV, Vyčichlo. Svatobor – fara [online]. Památky a příroda Karlovarska [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena, 2004. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Svatobor, s. 65–67. 
  • KRČMÁŘ, Luděk; PROCHÁZKA, Zdeněk; SOUKUP, Jan. Zničené kostely. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2004. 186 s. (Průvodce historií západních Čech; sv. 14). ISBN 80-86125-46-7. 

Externí odkazy

Části obce Doupovské Hradiště
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Svatobor_(Doupovské_Hradiště)&oldid=19785788“