Lučiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Lučiny
Lučiny 2012.jpg
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecDoupovské Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel67 (2021)[1]
Katastrální územíDoupovské Hradiště
Nadmořská výška475 m n. m.
PSČ362 72
Počet domů15 (2011)[2]
Lučiny
Lučiny
Další údaje
Kód části obce317951
Zaniklé obce.cz133
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lučiny (německy Hartmannsgrün) jsou malá vesnice v okrese Karlovy VaryKarlovarském kraji. Od roku 1953 do roku 2015 byly součástí vojenského újezdu Hradiště. Od 1. ledna 2016 je vesnice částí obce Doupovské Hradiště.[3][4] V roce 2011 zde trvale žilo 63 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Původní německý název Hartmannsgrün byl odvozen ze jména Hartmann ve významu Hartmannův háj nebo palouk. V historických pramenech se název vesnice objevuje ve tvarech: in Hartmansgrüne (1326), Hartmansgrun (1465), Hartensgryn (1567), Hartmansgryn (1654) nebo Hartmannsgrün (1785 a 1847).[5] V letech 1921–1930 se vesnice jmenovala Hartmanov.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lučiny nechal založit osecký klášter ve třináctém století jako součást svého šemnického újezdu. Lokátorem byl jakýsi Hartmann, po němž byla nově založená vesnice pojmenována. První písemná zmínka o Lučinách pochází z roku 1326, kdy opat kláštera pověřil Wölfina z Hartmannsgrünu založením vsi Činov. Ve druhé polovině patnáctého století král Jiří z Poděbrad vesnice šemnického újezdu připojil k panství hradu Andělská Hora, spolu s nímž byly v roce 1623 převedeny pod správu panství Kysibel.[7]

Během třicetileté války vesnici v roce 1641 vypálilo císařské vojsko. Po válce v Lučinách podle berní ruly z roku 1654 žilo třináct sedláků, sedm chalupníků, jeden zahradník a deset domkářů. Hospodáři vlastnili celkem 42 potahů a chovali 57 krav, 72 jalovic, čtyři ovce, šest prasat a 27 koz. Na neúrodných polích pěstovali žito, ale hlavními zdroji obživy bývaly chov dobytka a zpracování dřeva.[7]

Ve druhé polovině devatenáctého století vesnice patřila ke svatoborské farnosti. Od roku 1872 měla obec vlastní školu, rozšířenou v roce 1882 na dvojtřídní.[7]

Dne 28. dubna 1938 se po pětidenních deštích, které způsobily rychlé tání sněhu nahromaděného během nezvykle chladného dubna, rozvodnil Lučinský potok. Během povodně zemřela jedna žena, a potok poškodil nebo zničil 21 domů a strhl most. Většina škod ve vesnici nebyla vzhledem k začátku druhé světové války a následujícího vysídlení opravena. Potok byl zregulován, v 200 metrů dlouhém úseku sveden pod zem a nad vesnicí bylo vybudováno několik přehrážek a dvě malé přehrady určené ke zpomalení a zachycení povodní.[8]

Vysídlení a militarizace[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla do druhé světové války osídlena především německým obyvatelstvem, proto byla po válce většina obyvatel vysídlena. VVP Hradiště byl zřízen rozhodnutím předsednictva vlády ČSR ze dne 4. března 1953 se zpětnou platností k 1. únoru 1953 a následně byla zbořena řada obcí a zničeno mnoho památek.[9]

Zpřístupňování[editovat | editovat zdroj]

Od 2. prosince 2005 začaly být postupně některé okrajové části vojenského újezdu zpřístupňovány veřejnosti.

Výnosem újezdního úřadu č. 1/2008 byly s účinností od 1. března 2008 nahrazeny předchozí dva výnosy a zpřístupněné území bylo rozšířeno oblast v katastrálním území Bražec u Hradiště, u jihozápadního okraje újezdu, označenou jako tzv. západní zpřístupněná plocha, jejíž severní hranicí je komunikace od Kyselky přes Dolní Lomnici směrem na Doupov, východní hranicí účelová komunikace Dolní Lomnice – Lučiny – Činov. V grafické části výnosu je navíc jako zpřístupněný zvýrazněn cíp území mezi Bražcem a Stružnou, který ve výčtu parcel a popisu hranic v textové části výnosu chybí.[10]

Přes západní plochu rovněž vede cyklotrasa č. 2249. Dále byly do zpřístupněného území vyznačeny dvě kratší odbočky pěších turistických tras: žlutě značená trasa od hájovny u Dubiny k přírodní památce Skalky skřítků a poblíž Kyselky z červeně značené trasy vedoucí po hranici újezdu je značena nová odbočka na vrchol vrchu Bučina s rozhlednou.

Kroky k osamostatnění[editovat | editovat zdroj]

Začátkem dubna 2011, kdy ministerstvo volilo mezi rušením VÚ Hradiště a VÚ Brdy, se podle deníku E15 a nejmenovaného dobře informovaného úředníka blízkého ministerstvu obrany volba přiklonila ke zrušení VÚ Brdy a tedy zachování VÚ Hradiště.[11] 19. dubna 2011 to ministr Alexandr Vondra potvrdil.[12] Dne 3. října 2011 Ministerstvo obrany ČR pod vedením Alexandra Vondry na setkání se starosty v rámci představení plánu optimalizace vojenských újezdů navrhlo mimo jiné zmenšení vojenského újezdu Hradiště z dosavadních 330 km² asi o 15 % k lednu 2015. Z vojenského újezdu měly být vyvedeny všechny sídelní útvary (počet obyvatel újezdu byl asi 600). Uvažovalo se o připojení osad k obcím Bochov, Valeč či Kyselka. Hejtman Josef Novotný upozornil na to, že připojení k dosavadním obcím by muselo být podmíněno jejich souhlasem a tím, že část armádou ušetřených peněz nebo peníze z operačních programů dostanou tyto obce na úpravu zanedbané infrastruktury, například silnic a kanalizace.[13][14][15] Vláda záměr jeho zmenšení schválila na začátku ledna 2012.[16] Vyčlenění z vojenského újezdu se týká převážně těch částí, které byly v letech 2005 až 2010 postupně zpřístupněny.[17]

Ve dnech 10. a 11. února 2012 uspořádalo ministerstvo obrany v dotčených osadách vojenského újezdu anketu (obdobu místního referenda) o jejich budoucnosti, v níž měli na vybranou ze dvou variant: vytvoření samostatné obce, nebo připojení k sousední obci. Jedním ze tří anketních okrsků byl okrsek Lučiny, zahrnující sídelní útvary Svatobor, Dolní Lomnice a Lučiny.[18] Anketní účast v tomto okrsku přesáhla 80 %.[19] Většina účastníků se vyslovila pro vznik nové obce Lučiny s místními částmi Dolní Lomnice, Svatobor a Činov.[20]

Na počátku 21. století v Lučinách sídlila Lesní správa Dolní Lomnice, Vojenské lesy a statky ve vsi provozovaly dílny a Zemědělská správa Bražec u Lučin chovala hovězí dobytek.[7]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Lučiny stojí v katastrálním území Doupovské Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi deset kilometrů východně od Karlových Varů. Nacházejí se v nadmořské výšce přibližně 450–500 metrů v jihozápadní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Hradišťská hornatina.[21] Půdní pokryv v okolí zaniklé vsi tvoří převážně kambizem eutrofní, ale v jižní části vesnice přechází do kambizemě kyselé.[22]

Lučiny stojí v údolí Lučinského potoka. Severně od osady se vypíná Lučinský vrch (535 metrů). Asi 1,5 km severozápadně se nachází přírodní památka Skalky skřítků.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se okolí vesnice nachází na rozhraní mírně teplých oblastí MT7 (na severu) a MT7 (na jihu).[21] Pro chladnější oblast MT3 jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů, počet letních dnů je 20–30, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 160–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–100 dnů v roce.[23]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1847 měla 530 obyvatel a bylo zde 66 domů, v roce 1900 měla 644 obyvatel, v roce 1921 měla 609 obyvatel, v roce 1930 měla 584 obyvatel, v roce 1939 měla 518 obyvatel a bylo zde 109 domů. Po odsunu zde v roce 1947 bylo evidováno 77 obyvatel, v roce 1950 to bylo 69 obyvatel, v roce 1992 již jen 60 obyvatel a v roce 2004 to bylo 73 obyvatel.[24]

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[25]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 617 615 593 644 646 609 564 69 0 0 0 0 79 63
Počet domů 76 90 94 100 100 101 103 76 0 0 0 0 15 15

Obecní správa[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Lučiny staly obcí v okrese Bochov.[7] Při sčítáních lidu v letech 1869–1930 se obec nacházela v okrese Žlutice. Po vyčlenění z vojenského újezdu se Lučiny 1. ledna 2016 staly částí obce Doupovské Hradiště.[6]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Z drobných památek zanikly kaple na vrchu Klieberg i pět křížů v okolí vesnice. Dochoval se pouze pomník třiceti obětem první světové války.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Zákon 15/2015 [online]. zakonyprolidi.cz [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  4. Nahlížení do katastru nemovitostí ČÚZK - mapa katastrálního území Doupovské Hradiště [online]. ČÚZK [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hartmanov, Hartmannsgrün, s. 593. 
  6. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 306. 
  7. a b c d e f BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek II. V bývalých okresech Karlovy Vary a Žlutice. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2004. 75 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Lučiny, s. 51–52. 
  8. KŘIVÁNEK, Jiří. Doupovské hory. Příprava vydání Jan Matějů, Petr Hradecký, Vladimír Melichar. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba ve spolupráci s Muzeem Karlovy Vary, 2016. 548 s. ISBN 978-80-7075-909-7, ISBN 978-80-87458-11-2. Kapitola Katastrofální povodeň v Lučinách, s. 123. 
  9. Místa s důvodem zániku: Vojenský výcvikový prostor Hradiště (Doupov), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, počet nalezených míst 118, Pavel Beran, 2005–2011
  10. Výnos č. 1/2008 Újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště[nedostupný zdroj], 28. února 2008, přednosta plk. Ing. Peter Dellamária, zpřístupnění okrajových území vojenského újezdu Hradiště, stav od 1. 3. 2008 včetně mapy
    Mapa vojenského újezdu Archivováno 29. 3. 2020 na Wayback Machine. se zvýrazněním přístupných území, web vojenského újezdu Hradiště, po rozšíření k 1. 3. 2008
  11. Michal Hron: Vojenský újezd v Brdech zřejmě zanikne, Vondra ho chce otevřít lidem, iDnes.cz, 6. 4. 2011
  12. Vojenské újezdy se zmenší, z Brd může být chráněné území, iDnes.cz, 19. 4. 2011
  13. Armáda z vojenského újezdu Hradiště neodejde, ten se ale zmenší, iDnes.cz, 3. 10. 2011
  14. Vojenský újezd Hradiště se zmenší, vojáci však zůstanou, ČT24, 3. 10. 2011
  15. Vojenský újezd Doupov se zmenší, lidé ale o práci podle ministra Vondry nepřijdou, Český rozhlas, zprávy, 3. 10. 2011
  16. Vláda zrušila vojenský újezd Brdy, další čtyři cvičiště se zmenší, iDnes.cz, 4. 1. 2012, kop, alt, jis
  17. Petr Kinšt: Vojenský prostor na Doupově se zmenší o patnáct procent, Karlovarský deník, 17. 1. 2012
  18. Výnos č. 2/2012 Újezdního úřadu vojenského újezdu Hradiště, 26. 1. 2012, přednosta pplk. Ing. Petr Vašíček
  19. Lidé ve vojenských újezdech hlasovali, zda se chtějí osamostatnit, iDnes.cz, 11. 2. 2012, iDnes, ČTK
  20. Jan Wirnitzer: V Česku vzniknou čtyři nové obce, prvního starostu si zvolí i Libavá, iDnes.cz, 13. 2. 2012
  21. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  22. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-05-02]. Dostupné online. 
  23. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  24. Lučiny (Hartmannsgrün), Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran, 1. 4. 2005
  25. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Lučiny – Hartmanov – Hartmannsgrün, s. 43–44. 
  • VYČICHLO, Jaroslav. Osmdesát let od živelné pohromy v Doupovských horách. Arnika. 2018, čís. 1, s. 43–45. Dostupné online [cit. 2019-06-07]. ISSN 1804-1914. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]