Snehový štít

Snehový štít
	Snehový štít nad Ľadovou dolinkou, vľavo Snehová strážnica
Vrchol	2464,7 m n. m.
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko
Pohoří	Vysoké Tatry
Souřadnice	49°12′8″ s. š., 20°11′11″ v. d.
	Snehový štít
Prvovýstup	Karol Englisch, Johann Hunsdorfer st. 1902
Hornina	žula
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snehový štít je méně výrazný a méně navštěvovaný štít v hlavním hřebeni Vysokých Tater, ale s charakteristickým tvarem plochého zubu. Jeho název, později zkrácený, vymyslel prvovýstupce K. Englisch, který ho nazval "Hängend Schnee - Spitze," doslova "Štít visícího sněhu".

Topografie

Jižní stěnou spadá do kotliny Pěti spišských ples, severní do divoké Ledové dolinky. Od Zadního Ledového štítu ho odděluje Vyšné Ledové sedlo pod kolmou stěnou, směrem na severovýchod v hlavním hřebeni následuje Snehová priehya, Snehová strážnice, Prielom pod Snehovým, Snehové hrby a Ledové sedlo. Ze Snehové strážnice vybíhá na sever krátký hřeben tří krásných Snehových věží.

Upozornění: Černá Javorová dolina pod ledovým sedlem a Sněhovými věžemi je přírodní rezervace TANAPu se zákazem vstupu.

Několik výstupů

1907 Z. Klemensiewicz a R. Kordys, od Vyšného Ledového sedla s obcházením hřebene, II-III. Dále pokračovali hřebenem do Ledového sedla, také II-III.
1969 M. Kriššák a M. Orolin, pravou částí jižní stěny, V.

Galerie

Mírně vlevo Snehový štít, vpravo Baranie rohy
Z Lomnického štítu: vlevo Ľadový štít, vpravo tmavý zub Snehového štítu
Vzadu 3 vrcholy Ľadového štítu, tmavý hrebeň od Ľadového sedla (nad snehom) a piliere Snehových veží
zprava Ľadový, Zadný Ľadový a Snehový štít, ďalej Baranie rohy, Pyšný a Kolový štít
Pohľad od Baranieho plieska

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Snehový štít na slovenské Wikipedii.

F. Kroutil, Vysoké Tatry pro horolezce, 3. díl, Olympia 1977.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Snehový štít na Wikimedia Commons
Mapa
Ledovou Dolinkou na Vyšné Ledové sedlo
Popis výstupu na Ledové sedlo od Téryho chaty

Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)

Podcelky	Západní Tatry (Červené vrchy • Kasprov vrch • Liptovské kopy • Liptovské Tatry • Lúčna • Ornak • Osobitá • Roháče • Sivý vrch) Východní Tatry (Belianské Tatry • Vysoké Tatry)

Vybrané vrcholy Východních Tater	Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)

Sedla Východních Tater	Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)

Vybrané vrcholy v Západních Tatrách	Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)

Sedla v Západních Tatrách	Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)