9K37 Buk
9K37 Buk | |
---|---|
Buk-M1-2 v roce 2010 | |
Typ | protiletadlový raketový komplet středního dosahu |
Místo původu | Sovětský svaz Rusko |
Historie služby | |
Ve službě | 1980-dosud |
Používána | Viz |
Války | |
Historie výroby | |
Navrženo | 1972 |
Výrobce | Almaz-Antej |
Buk je série samohybných protiletadlových systémů středního doletu vyvinutých v SSSR a následně v Rusku. Je navržen k boji proti střelám s plochou dráhou letu, chytrým pumám, letounům i vrtulníkům a bezpilotním letounům.[1]
Jde o následníka systému 2K12 Kub (kód NATO SA-6 "Gainful").[2] První verze Buku dostala v indexu GRAU označení 9K37 a na západě SA-11 "Gadfly". Systém byl nadále upravován a vylepšován. Dostal nové střely a označení Buk-M1-2 a Buk-M2. V kódu NATO obdržely název SA-17 "Grizzly". Od roku 2013 se vyrábí a zavádí do služby nejnovější verze „Buk-M3“, která dostala označením SA-27.[3][4]
Námořní verze systému, navržená v MNIIRE Altair (v současné době součástí GSKB Almaz-Antěj) pro ruské námořnictvo, obdržela v rámci indexu GRAU označení 3S90M, zatímco v kódu NATO Gollum a v rámci amerického ministerstva obrany SA-N-7C. Námořní verze systému měly být dodávány od roku 2014.[5]
Operační nasazení
[editovat | editovat zdroj]Raketou tohoto systému[6][7][8][9] odpálenou pravděpodobně z území ovládaného proruskými povstalci[10][11][12] byl během ukrajinské občanské války sestřelen malajsijský civilní Boeing 777 letu MH17.[13] Na místě katastrofy byly, podle vysílání nizozemské televizní stanice RTL, nalezeny střepiny odpovídající úlomkům hlavice rakety „Buk“.[6][9] 18. března 2015 informovala agentura Jane's, specializovaná na oblast vojenství a obranných technologií, že předběžné závěry vyšetřování, uniklé do nizozemských médií, nasvědčují tomu, že stroj byl sestřelen raketou systému Buk-M1-2 ruských ozbrojených sil, pravděpodobně s ruskou obsluhou.[14] 13. října 2015 oznámil Nizozemský bezpečnostní úřad, že let Malaysia Airlines 17 byl sestřelen raketou odpálenou z protiletadlového systému 9K37 Buk.[15][16] Incidentem se také zabývá separátní kriminální vyšetřování.[15] 28. září 2016 bylo mezinárodní vyšetřovací komisí potvrzeno, že raketový systém byl na povstalci držené území převezen z Ruska, na jehož území se po provedení útoku vrátil.[17]
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]- Ázerbájdžán[18]
- Bělorusko[19]
- Egypt – Verze Buk-M1 a Buk-M2[20]
- Gruzie[21]
- Indie[22]
- Severní Korea[23]
- Čína[24] – Vylepšená varianta jako HQ-16 o námořní system VLS. Společný rusko-čínský projekt na vylepšení námořního 9K37M1-2 system 'Štil' (SA-N-12).
- Rusko – K roku 2012 více než 350 ks variant 9K37 a 9K317,[25]. Plánována výměna kompletů 9K37 na nové 9K317[26], do roku 2020 by mělo být vyměněno kolem 70 % systému.[27][28]
- Sýrie[29] 8 kompletů 9K317E Buk-M2E dodáno z Ruska v roce 2011[30] Buk-M2E.[31] + 20 Buk-M1-2[32]
- Ukrajina[33] V roce 2023 začala být ukrajinská vypouštěcí zařízení adaptována pro americké střely Sea Sparrow,[34] které ale mají kratší dosah než původní, což si vynutily zmenšující se zásoby původních střel v důsledku bojů během ruské invaze.
- Venezuela – Obdržela verzi Buk-M2EK[35] (20 objednaných).[36]
Bývalí
[editovat | editovat zdroj]- Finsko – Finsko od roku 1996 používalo raketové systémy Buk, které od Ruska obdrželo jako platbu dluhu.[37] Vzhledem k obavám ohledně náchylnosti systému ohledně elektronického boje, urychlilo Finsko plány na nahrazení raketovým systémem NASAMS 2, který byl vybrán roku 2009.[38][39][40]
- Sovětský svaz
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Russian mobile surface-to-air missile systems. en.rian.ru. 8 February 2007. Dostupné online [cit. 18 November 2008]. (anglicky)
- ↑ What the Russian papers say. en.rian.ru. 28 August 2007. Dostupné online [cit. 18 November 2008]. (anglicky)
- ↑ Russian Troops to Start Getting Advanced Air Defense Systems in 2016. en.ria.ru. 28 December 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 December 2013.
- ↑ Buk-M3 anti-aircraft systems intercept long-range spy drones in western Russia drills. tass.com. 15 June 2020. Dostupné online.
- ↑ Russian Navy to receive first Shtil SAM systems in 2014. www.janes.com. 6 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 December 2013.
- ↑ a b DEUTSCH, Anthony. Fragment from MH17 crash site supports missile theory: Dutch TV [online]. Amsterdam: Reuters, 19.03.2015 [cit. 2015-03-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (anglicky)
- ↑ Zpráva o sestřelení MH17 nemluví, jiné varianty ale vylučuje. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-7-18 [cit. 2014-8-29]. Dostupné online.
- ↑ RIA Novosti. Expert: Fragments Found in Bodies of MH17 Pilots Could Be Buk Missile Shrapnel [online]. RIA-Novosti, 11.09.2014 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ a b AKKERMANS, Jeroen. Evidence proving that flight MH-17 was taken down by a BUK missile. RTL [online]. 19.03.2015 [cit. 25.04.2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-08. (angličtina)
- ↑ Ostukraine: BND macht Separatisten für MH17-Absturz verantwortlich. Der Spiegel [online]. 19.10.2014 [cit. 25.10.2014]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Tragédie MH17: Nahrávky ukazují na proruské separatisty. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-7-18 [cit. 2014-8-29]. Dostupné online.
- ↑ The Wall Street Journal Europe. Malaysia Says Intelligence Reports on Flight 17 Crash 'Pretty Conclusive' [online]. The Wall Street Journal Europe, 06.09.2014 [cit. 2014-09-26]. Dostupné online. (angličtina)
- ↑ Vyšetřovatelé o MH17: Boeing sestřelila raketa Buk, posádka zemřela okamžitě. Lidové noviny [online]. 2015-10-13 [cit. 2015-10-15]. Dostupné online.
- ↑ JOHNSON, Reuben F. Dutch investigation concludes MH17 downed by Buk missile from Russian battery [online]. Kyjev: Jane's Information Group, 18.3.2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (angličtina)
- ↑ a b Závěr vyšetřování: Let MH17 sestřelila raketa Buk odpálená z východu Ukrajiny. ČT 24 [online]. 2015-10-13 [cit. 2015-10-13]. Dostupné online.
- ↑ Raketa Buk zasáhla pilotní kabinu. Expertní tým zveřejnil klíčovou zprávu o zkáze letu MH17. S. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mh17/r~b0300a2470df11e599c80025900fea04/. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-10-13 [cit. 2015-10-13]. S. http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/mh17/r~b0300a2470df11e599c80025900fea04/.
- ↑ mlb. Boeing nad Ukrajinou sestřelil Buk přivezený z Ruska, potvrdila komise. iDNES.cz [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-11-14]. Dostupné online.
- ↑ Azerbaijan to demonstrate "BUK" anti-aircraft missile complex [online]. News.Az, 20 June 2013 [cit. 2013-06-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-23. (anglicky)
- ↑ Tikhomirov Instrument Research Institute 9K37 Buk (SA-11 'Gadfly') low to high-altitude surface-to-air missile system [online]. Jane's Information Group, 20 March 2008 [cit. 2008-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-02-2012. (anglicky)
- ↑ Egyptian President Reinforces Friendship with Russia – Kommersant Moscow [online]. Kommersant.com [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 24-02-2012. (anglicky)
- ↑ Armament of the Georgian Army [online]. Geo-army.ge [cit. 2012-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-09. (anglicky)
- ↑ Project 15 D Dehli Class Destroyer [online]. 10-08-2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Армия Ким Чен Ира Archivováno 17. 5. 2011 na Wayback Machine., Анатолий Цыганок. ПОЛИТ.РУ, 16 October 2006
- ↑ New HQ-16 surface to air missile ready for action: PLA Archivováno 2. 10. 2011 na Wayback Machine., China Military News, 28 September 2011
- ↑ Source: Military Balance 2012, page 193
- ↑ Buk-M2 goes on combat duty for anti-aircraft defence [online]. November 30, 2011 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Russian Land Forces will dismiss the old defense technology modernization programs [online]. February 28, 2011 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Moscow Defense Brief № 1, 2011
- ↑ 9K37 Buk [online]. Jane's Information Group, 17 November 2008 [cit. 2008-11-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-02-2012. (anglicky)
- ↑ Trade Registers [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-14. (anglicky)
- ↑ Чем будет воевать Сирия в случае агрессии стран западной коалиции? [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The International Institute For Strategic Studies IISS The Military Balance 2012. — Nuffield Press, 2012. — С. 349 с
- ↑ The "BUK" Ground Force Air Defense System [online]. Ukraine: [cit. 2014-07-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POWIS, Gaétan. Des missiles américains pour des systèmes antiaériens ukrainiens d'origine soviétique. Air et Cosmos [online]. 2023-01-07 [cit. 2023-06-01]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Russian Photos (updated on regular basis) - Page 3675 [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-11-2014. (anglicky)
- ↑ SIPRI Arms Transfers Database Archivováno 14. 4. 2010 na Wayback Machine.. Information generated: 09 March 2014.
- ↑ Video of Buk firing, Finský armádní web[nedostupný zdroj]
- ↑ Pääkaupunkiseudun ilmasuojassa paljastui aukko [online]. Pekka Ervasti, 6.3.2008 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. (Fi)
- ↑ Finland Updating Its Air Defense Systems [online]. September 10, 2013 [cit. 2013-12-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BUK M1 -ilmatorjuntajärjestelmä löytyy edelleen myös Suomesta – video [online]. July 23, 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné online. (Fi)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu 9K37 Buk na Wikimedia Commons
- (anglicky) Popis systému Buk Archivováno 11. 5. 2018 na Wayback Machine.
- (slovensky) 9K37 na www.military.cz
- 9K37 Buk na www.valka.cz