77 Bombay Street

Šablona:Infobox Hudební umělec 77 Bombay Street je švýcarská indie rocková a folk rocková hudební skupina, která vznikla v roce 2008 ve švýcarském kantonu Graubünden v městečku Scharans. Založili ji čtyři bratři Matt (zpěv, kytara), Joe (doprovodný zpěv, elektrická kytara), Simri-Ramon (zpěv, basová kytara) a Esra (bicí) Buchliovi. Ačkoliv jsou členové skupiny Švýcaři, zpívají ve všech svých písních výhradně anglicky.

Kapela do roku 2013 vydala tři studiová alba. První Dead Bird z roku 2009 obsahuje spíše tvrdší muziku, která inklinuje k alternativnímu rocku či pop punku. Nejslavnějším albem skupiny je Up in the Sky z roku 2011, které získalo zlaté a posléze platinové ocenění ve Švýcarsku za 15 000, resp. 30 000 prodaných kusů. Posledním vydaným albem je Oko Town z roku 2012. Od prvního se stylově obě velmi liší, zatímco v prvním albu používají téměř výhradně elektrické kytary, což mu dodává více rockový ráz, v následujících dvou hraje kapela více na akustickou kytaru, díky čemuž zní novější hity v mnohem jemnějším stylu folk rocku či country.

Historie

Dětství a počátky (do roku 2010)

Bratři Buchliovi pochází z devítičlenné rodiny a narodili se v Basileji. Nejstarší je Matt (* 1982), Joe (* 1984), po něm Esra (* 1986) a Simri-Ramon (* 1990). Bratři spolu hráli již od dětství, kdy vystupovali v nemocnicích, domovech důchodců či na soukromých akcích. K hudbě je přivedla jejich matka, která v nich podporovala pěvecký talent již od útlého věku. Změna v jejich životě nastala v roce 2001, když se celá rodina Buchliových přestěhovala na dva roky do Adelaide v Austrálii, kde bydleli v ulici Bombay Street číslo 77. Po návratu do Švýcarska již nechtěli setrvat v Basileji a rozhodli se přestěhovat na horskou chatu po prarodičích do Scharans v alpském kantonu Graubünden. Krátce poté založili skupinu, kterou pojmenovali po svém přechodném bydlišti v Austrálii. Události nabraly rychlý spád, skupina se přihlásila do několika soutěží, z nichž většinu vyhrála. Po dalších vystoupeních vyhráli v roce 2009 cenu Little Prix Walo a MyCokemusic Contest. Členové kapely přiznali, že jakkoliv může být tvorba s bratry příjemná, často se neobejde bez hádek. Všichni bratři se podílí na psaní písní a někdy mají každý jiný názor.

„	Hrát s bratry může být úžasné, ale zároveň nervy drásající. Každý z nás má jiný pohled na hudbu. Než dosáhneme kompromisu, vedeme často spory, které mohou být dost hlasité.	“
— Simri-Ramon Buchli

Zpočátku hráli více rockové písně a používali více elektrických kytar. Tyto písně byly v roce 2009 vydány na albu Dead Bird ve vydavatelství Studio 77.

Up in the Sky (2010–2011)

77 Bombay Street, zleva: Esra, Joe, Simri-Ramon, Matt

Ačkoliv existuje několik zdrojů o prvním albu, podle oficiálních stránek je debutním albem kapely Up in the Sky, které vyšlo 11. února 2011. První singl „47 Millionaires“ vydala skupina už v březnu 2010 a hned nastínil hudební povahu alba. Využitím akustické kytary převážil folk rockový ráz hudby, který je dnes pro tuto skupinu typický. Album, které produkoval Thomas Fessler, dosáhlo pro kapelu nečekaného úspěchu, když nejprve získalo ocenění zlaté desky za 15 000, poté platinovou cenu za 30 000 a nakonec double-platinovou desku za 70 000 prodaných kusů ve Švýcarsku. Největšími hity se staly singly „Up in the Sky“ a „I Love Lady Gaga“. Dalšími se staly „Long Way“ a „Waiting for Tommorow“. K singlům natočila kapela videoklipy, pro „Up in the Sky“ dokonce dva. V prvním vystupují členové kapely živě v bílé nahrávací kostce, druhý je animovaný a vystihuje text písně.

V singlu „I Love Lady Gaga“ zpívá hlavní melodii nejmladší z bratrů Simri-Ramon. Všechny hrané videoklipy byly vydány ve spolupráci s TimeRec TV, animovaný natočilo vydavatelství Embassy of Music. Typické je i oblečení členů kapely – ve všech svých singlech a také na koncertech vystupují v uniformách, které připomínají novověké vojenské uniformy. Kapela vyrazila na turné a díky velké oblibě v rodném Švýcarsku se jim podařilo vytvořit návštěvnostní rekord na Gurtenfestivalu v Bernu, kdy na jejich koncert přišlo přes 7000 lidí. V roce 2012 získali dvě ceny Swiss Music Awards (ocenění podobné českým Andělům) za nejlepší domácí hit „Up in the Sky“ a za nejlepší domácí album Up in the Sky, a cenu Prix Walo v kategorii nejlepší hudební pop/rockové album. Album dosáhlo třetí pozice ve švýcarském žebříčku alb a singly „Up in the Sky“, „I Love Lady Gaga“ a „Long Way“ se umístily v hitparádě, přičemž nejvýše se na sedmém místě umístila titulní píseň alba.

Oko Town (2012–současnost)

Na počátku roku 2012 se kapela dostavila do Curychu, aby zde nahrála svoje druhé studiové album. Během nahrávání však vyrazila i na turné mimo Švýcarsko: poprvé zahrála v Německu, Spojeném království, Francii, Itálii, Švédsku a Nizozemsku. Navštívili Paléo festival ve švýcarském Nyonu, kde hráli poslední den festivalu 22. července 2012. Ve Spojeném království hráli dokonce během londýnské olympiády. Album s názvem Oko Town vyšlo 5. října 2012. Název představuje fantastický svět, fotka na obalu byla pořízena v Normandii a na pozadí je vidět Mont-Saint-Michel. Členové kapely si zároveň pořídili nové uniformy. Během několika týdnů se dostalo na čelo švýcarského žebříčku alb. První singl „Low On Air“ dosáhl 19. pozice v hitparádě a jeho videoklipem je záznam koncertního vystoupení. První hlas této písně zpívá opět Simri-Ramon. V dubnu 2013 se i druhé album kapely stalo platinovým, když ve Švýcarsku prodalo přes 30 000 kusů. Stejně jako předchozí album produkoval Oko Town Thomas Fessler. V listopadu 2012 vystoupila skupina na festivalu Energy Stars for free v Curychu. Na počátku roku 2013 se kapela dvakrát vrátila do Nizozemska. Nejprve na Eurosonic Festival Noorderslag v Groningenu, kde zahrála 11. ledna, a pak z kraje února, nejprve prvního v Amsterdamu a poté druhého v Haagu. O dva měsíce později vystoupili 1. března 2013 živě na předávání cen Swiss Music Awards. Během května 2013 se kapela vydala na turné s názvem Hallo Deutschland! a vystoupila v devíti různých městech počínaje Mannheimem a konče ve Stuttgartu. Série vystoupení bude pokračovat přes léto ve Švýcarsku.

Hudební styl

Kapela 77 Bombay Street hraje žánr, který lze definovat jako pop rock. Zatímco na počátku hudební kariéry se přikláněla spíše ke stylu alternativního rocku, později začala hrát více folk rocku a indie rocku. Podle členů skupiny je k tomuto stylu přimělo i horské prostředí Alp, kam se přesunuli po návratu z Austrálie. Zároveň bratři uvádějí jako částečnou inspiraci klasický rock n' roll skupiny The Beatles, dále zmiňují vliv amerického neo-folku a britského indie rocku. Server Energy.ch určil styl kapely jako mix rock n' rollu a folku, a kritička Sonja Eberhard srovnala kapelu s The Beatles a The Beach Boys. S těmito dvěma kapelami je skupina 77 Bombay Street porovnávána i v biografii na internetových stránkách festivalu Eurosonic. Jiná hudební kritička Laura Tradii přirovnává bratry k Franku Turnerovi, avšak s živějšími melodiemi a chytlavějšími rytmy.

Matt Buchli v rozhovoru uvedl, že jeho styl hodně ovlivnil Johnny Cash, skupiny Pure a Roxette. Podle vlastních slov se rovněž inspiruje kapelami Band of Horses, Maroon 5, Muse či The Killers. Texty písní podle jejich vlastních slov nemají žádný politický ani náboženský podtext a každý si v nich může najít vlastní skrytý význam. Pro úspěch kapely je podle nich důležitá přesvědčivost a zábavnost textů.

Členové kapely

• Matt Buchli – zpěv,doprovodný zpěv, kytara
• Joe Buchli – zpěv, doprovodný zpěv, elektrická kytara
• Simri-Ramon Buchli – zpěv, doprovodný zpěv, basová kytara
• Esra Buchli – zpěv, bicí

Diskografie

• Dead Bird (2009)
• Up in the Sky (2011)
• Oko Town (2012)

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu 77 Bombay Street na Wikimedia Commons

• (anglicky) Oficiální stránky

Portály: Hudba | Švýcarsko