Přeskočit na obsah

Żmigród

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Żmigród
Ruiny paláce Hatzfeldů
Ruiny paláce Hatzfeldů
Żmigród – znak
znak
Żmigród – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátPolskoPolsko Polsko
VojvodstvíDolnoslezské
OkresTrzebnica
GminaŻmigród
Żmigród
Żmigród
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,49 km²
Počet obyvatel6 542 (2008)
Hustota zalidnění689,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.zmigrod.com.pl
PSČ55-140
Označení vozidelDTR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Żmigród (česky Trachenberk, německy Trachenberg) je polské město ležící v Dolnoslezském vojvodství v třebnickém okrese, sídlo żmigródské gminy. Podle dat z 30. června 2008 zde žilo 6 542 obyvatel.

Kostel

Trachenberk byl součástí Olešnického knížectví. Roku 1492 po smrti posledního knížete z olešnické větvě slezských Piastovců Konráda X. Bílého připadlo jako odúmrť českému králi Vladislavovi II.[1] Ten dal Trachenberk spolu s Milíčem baronu Zikmundovi Kurzbachovi jako svobodné stavovské panství.[2] V roce 1592 získal panství rod hrabat Schaffgotschů, roku 1641 přešlo do ruk hrabat Hatzfeldů.[3] Za první slezské války připadla většina Slezska včetně trachenberského panství Prusku. Roku 1741 povýšil pruský král Fridrich II. Veliký panství na knížectví.[3] Dne 12. července 1813 zde došlo k jednání pruského krále Fridricha Viléma III. a ruského cara Alexandra I., ve kterém ujednali plán tažení proti Napoleonovi.[4]

Za druhé světové války byla poblíž Żmigródu pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen.[5] V lednu 1945 bylo v táboře asi 1000 žen, které především kopaly zákopy a pracovaly v lese.[5] Posléze byl tábor vyklizen a vězni poslání na pochod smrti na západ.[5]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 436. Dále jen „Dějiny Slezska v datech“. 
  2. Dějiny Slezska v datech, S. 124
  3. a b Dějiny Slezska v datech, S. 452
  4. Dějiny Slezska v datech, S. 241
  5. a b c KOPEČEK, Martin. Gertruda Sekaninová-Čakrtová: Biografie osobnosti čs. veřejného života.. Praha: Filozofická fakulta UK, 2013. 136 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]