Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Okounov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
Okounov
Soubor soch Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Vavřince v Okounově
Soubor soch Panny Marie, sv. Štěpána
a sv. Vavřince v Okounově
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Okounov
Římskokatolická farnost
Okounov
Území farnosti
Hora • Kamenec • Korunní • Krupice • Mělník • Okounov • Oslovice • Telcov • Tunkov
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost Okounov
431 51 Okounov čp. 1

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická farnost Klášterec nad Ohří
Kostelní 97
431 51 Klášterec nad Ohří
Souřadnice
E-mail
www: http://klasterec.farnost.cz/ farnostklasterecnadohri@seznam.cz
www: http://klasterec.farnost.cz/
IČO61345491 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Okounov (latinsky Okenavia,[1] německy Okenau) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Okounově a okolí. Organizačně spadala do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Farnost vznikla před rokem 1380. Farní kostel stál už v roce 1363, kdy do něj úhošťanský farář uváděl nového okounovského faráře.[2] Matriky jsou vedeny od roku 1784.[3] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kláštereckého farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti Klášterec nad Ohří.

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1671 Michaël Norbertus Zach
  • 1681 Oliverius Daizinger
  • 1685 Balthazarus Ziegler
  • 1692 Adalbertus Tschakert
  • 1701 Rudolphus Peschke
  • 1710 Josephus Franciscus Paul
  • 1720 Franciscus Antonius Khünel
  • 1724 Paulus Lindner
  • 1765 Sigism. Regelsperger + 2. 6. 1788
  • 1788 Franc. Kosch
  • 1815 Jos. Stöhr n. 4. 2. 1779 Klitschinens. o. 12. 9. 1803
  • 1816 Jos. Gamlich n. 6. 11. 1779 Sporicens. o. 19. 2. 1803, + 7. 7. 1848
  • 1834 par. vacat
  • 1835 Franc. Fischer n. 20. 8. 1795 Proeddlosens. o. 15. 8. 1819
  • 1849 Jos. Fischer n. 12. 10. 1811 Neudorf. o. 3. 8. 1836, + 5. 2. 1889
  • 1884 Jos. Löbel n. 4. 5. 1846 Rissut., o. 19. 7. 1873, + 7. 3. 1924
  • 1888 Guil. Pabst n. 6. 4. 1850 Minichhof, o. 18. 7. 1875, + 1. 12. 1923
  • 1894 par. vacat, admin. int. Herm. Jaksch
  • 1896 Herm. Jaksch n. 9. 6. 1853 Schaab., o. 17. 3. 1880, + 7. 6. 1935
  • 1925 par. vacat, admin. interc. Petrus Mehl
  • 1926 Petrus Mehl n. 26. 6. 1886 Döbern, o. 13. 7. 1913, + 19. 6. 1941
  • 1937 par. vacat, admin. excurr. Franc. Kunz
  • 1. 9. 1937 Petrus Praschl n. 2. 9. 1898 Neusattl, o. 29. 6. 1924, + 22. 3. 1972
  • 20. 9. 1946 Anton. Ferbas
  • 16. 7. 1948 Jos. Bárta OFM
  • 19. 7. 1948 Thoma Franc. Koseček OFM
  • 1. 1. 1949 Franc. Kunz
  • 1. 8. 1971 Alois Šíma
  • 10. 12. 1984 Josef Šprlák
  • 15. 3. 1990 Josef Špaček O. Praem.
  • 1. 8. 1998 Libor Švorčík
  • 1. 11. 1998 Rafał Józef Wala, admin. exc. z Klášterce nad Ohří
  • 1. července 200931. prosince 2012 R.D. Artur Ściana (administrátor excurrendo)[4]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleželo území obcí:[3]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Wikidata
Kostel
1. Kostel sv. Vavřince Okounov bližší informace o bohoslužbách 50°21′44″ s. š., 13°6′18″ v. d. do 31. prosince 2012 farní kostel, poté filiální kostel[3][7] farnosti Klášterec nad Ohří (Q22968731)
Zaniklé sakrální stavby
2. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova Korunní nelze sloužit 50°20′50″ s. š., 13°4′30″ v. d. zbořená kaple[3][8]
3. Kaple Panny Marie Tunkov nelze sloužit 50°19′13″ s. š., 13°7′38″ v. d. zbořená kaple[9]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e f g h i Německý název lokality ve farnosti do roku 1945
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 412. 
  2. BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 63. 
  3. a b c d MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150. 
  4. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018. 
  5. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Mělník (Melk) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online. 
  6. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Tunkov (Tunkau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-06]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, filiální kostel sv. Vavřince, Okounov [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. 
  8. Kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2014-01-06]. Dostupné online. 
  9. Kaple Panny Marie [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2016-03-06]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]