Tunkov
| Tunkov | |
|---|---|
.jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′13″ s. š., 13°7′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Doupov u Hradiště a Žďár |
  Tunkov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 92 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tunkov (německy Tunkau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Stával v Doupovských horách asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova v nadmořské výšce okolo 625 metrů.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen ze jména Tomek ve významu Tomkův dvůr a z něj byl později postupně odvozen německý tvar Tunkau. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Tomkowa (1540), Tunkow (1542), Tunka (1644), Thuncka (1653) a Tunkau (1787).[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Tunkově pochází z roku 1196, kdy jej vladyka Milhost z Mašťova daroval mnichům z nově založeného mašťovského kláštera. Roku 1394 vesnice patřila k okounovskému manství, ale roku 1566 byla součástí panství hradu Šumburk. Roku 1604 změnila vesnice v krátké době majitele. Nejprve ji vlastnila Markéta Boryňová, manželka Viléma Huvary z Lobenštejna, která vesnici prodala bratrům ze Šteinsdorfu. Ještě téhož roku ji od nich koupil Kryštof z Fictumu a připojil jej ke kláštereckému panství, u kterého Tunkov zůstal až do roku 1850.[2]
Podle urbáře z roku 1649 v Tunkově žilo sedm sedláků a jeden chalupník. Zdejší poddaní museli robotovat na dvoře Šumná: 237 dní odpracovali při orbě a vláčení na polích a účastnili se žní a senoseče.[2] Na konci osmnáctého století se robota přesunula z Šumné na dvůr Kottershof.[3] Berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí jednoho sedláka, šest chalupníků a tři poddané bez pozemků. Obdělávali neúrodná pole, ale hlavním způsobem obživy byl chov dobytka a práce v lesích. Jaroslav Schaller k roku 1787 ve vsi zaznamenal 24 domů (včetně osady Gottershof) a podle Johanna Gottfrieda Sommera v ní roku 1846 žilo 146 obyvatel ve 28 domech. Ve vsi bývala škola postavená vrchností. Poté, co byla roku 1833 otevřena škola v Telcově, začaly děti chodit tam a tunkovská škola zanikla.[2]
Adresář z roku 1914 ve vsi uvádí čtyři větší zemědělské usedlosti, obchod s potravinami, obchod s máslem a hostinec. Další hostinec stál u Kottershofu, který byl oblíbeným výletním místem. Řemeslo ve vsi provozoval jen truhlář. Většina obyvatel pracovala ještě před druhou světovou válkou v zemědělství nebo lesnictví. Pěstoval se oves, brambory, pícniny a malé množství žita. Pošta pro Tunkov bývala od roku 1872 ve Žďáru a od roku 1914 v Tocově.[2] Vesnice patřila k okounovské farnosti.[4]
V září 1944 byl při náletu na Krušnohoří několika bombami zasažen i Tunkov, ale k vážnějším škodám nedošlo. Po vysídlení Němců ve vsi roku 1947 žilo šestnáct obyvatel.[2] Tunkov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953.[2]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Tunkov stával na rozhraní katastrálních území Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova.[2] Nacházel se v nadmořské výšce okolo 625 metrů ve svahu údolí Bublavy. Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí Tunkov stál v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde ve 35 domech žilo 199 obyvatel (z toho 99 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice ve 34 domech 174 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9] Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva a k roku 1947 se zde uvádí šestnáct stálých obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 191 | 188 | 235 | 211 | 219 | 199 | 174 | 21 |
| Domy | 29 | 33 | 36 | 36 | 35 | 35 | 34 | 25 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení patrimoniální správy se Tunkov stal roku 1850 osadou obce Martinov, ale od 1. ledna 1908 od něj byl oddělen jako samostatná obec s osadou Telcov.[2]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tomkov, Tunkau, s. 347.
- ↑ a b c d e f g h BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Tunkov, s. 86–87.
- ↑ BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Tunkov – Tunkau, s. 79.
- ↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.