Přeskočit na obsah

Tunkov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tunkov
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecVojenský újezd Hradiště
OkresKarlovy Vary
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Katastrální územíDoupov u Hradiště a Žďár
Tunkov
Tunkov
Další údaje
Zaniklé obce.cz92
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tunkov (německy Tunkau) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradištěokrese Karlovy Vary. Stával v Doupovských horách asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova v nadmořské výšce okolo 625 metrů.

Název vesnice je odvozen ze jména Tomek ve významu Tomkův dvůr a z něj byl později postupně odvozen německý tvar Tunkau. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Tomkowa (1540), Tunkow (1542), Tunka (1644), Thuncka (1653) a Tunkau (1787).[1]

První písemná zmínka o Tunkově pochází z roku 1196, kdy jej vladyka Milhost z Mašťova daroval mnichům z nově založeného mašťovského kláštera. Roku 1394 vesnice patřila k okounovskému manství, ale roku 1566 byla součástí panství hradu Šumburk. Roku 1604 změnila vesnice v krátké době majitele. Nejprve ji vlastnila Markéta Boryňová, manželka Viléma Huvary z Lobenštejna, která vesnici prodala bratrům ze Šteinsdorfu. Ještě téhož roku ji od nich koupil Kryštof z Fictumu a připojil jej ke kláštereckému panství, u kterého Tunkov zůstal až do roku 1850.[2]

Podle urbáře z roku 1649 v Tunkově žilo sedm sedláků a jeden chalupník. Zdejší poddaní museli robotovat na dvoře Šumná: 237 dní odpracovali při orbě a vláčení na polích a účastnili se žní a senoseče.[2] Na konci osmnáctého století se robota přesunula z Šumné na dvůr Kottershof.[3] Berní rula z roku 1654 ve vsi uvádí jednoho sedláka, šest chalupníků a tři poddané bez pozemků. Obdělávali neúrodná pole, ale hlavním způsobem obživy byl chov dobytka a práce v lesích. Jaroslav Schaller k roku 1787 ve vsi zaznamenal 24 domů (včetně osady Gottershof) a podle Johanna Gottfrieda Sommera v ní roku 1846 žilo 146 obyvatel ve 28 domech. Ve vsi bývala škola postavená vrchností. Poté, co byla roku 1833 otevřena škola v Telcově, začaly děti chodit tam a tunkovská škola zanikla.[2]

Adresář z roku 1914 ve vsi uvádí čtyři větší zemědělské usedlosti, obchod s potravinami, obchod s máslem a hostinec. Další hostinec stál u Kottershofu, který byl oblíbeným výletním místem. Řemeslo ve vsi provozoval jen truhlář. Většina obyvatel pracovala ještě před druhou světovou válkou v zemědělství nebo lesnictví. Pěstoval se oves, brambory, pícniny a malé množství žita. Pošta pro Tunkov bývala od roku 1872 ve Žďáru a od roku 1914 v Tocově.[2] Vesnice patřila k okounovské farnosti.[4]

V září 1944 byl při náletu na Krušnohoří několika bombami zasažen i Tunkov, ale k vážnějším škodám nedošlo. Po vysídlení Němců ve vsi roku 1947 žilo šestnáct obyvatel.[2] Tunkov zanikl vysídlením v důsledku zřízení vojenského újezdu během první etapy rušení sídel. Úředně byla vesnice zrušena k 15. červnu 1953.[2]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Tunkov stával na rozhraní katastrálních území Doupov u Hradiště a Žďár u Hradiště v okrese Karlovy Vary, asi pět kilometrů jihovýchodně od Okounova.[2] Nacházel se v nadmořské výšce okolo 625 metrů ve svahu údolí Bublavy. Oblast leží v severní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Jehličenská hornatina.[5] Půdní pokryv tvoří kambizem eutrofní.[6]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Tunkov stál v chladné oblasti CH7,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −3 až −4 °C v lednu a 15–16 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 850–1000 milimetrů, sníh zde leží 100–120 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140–160, zatímco letních dnů jen 10–30.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde ve 35 domech žilo 199 obyvatel (z toho 99 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice ve 34 domech 174 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[9] Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva a k roku 1947 se zde uvádí šestnáct stálých obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 191 188 235 211 219 199 174 21
Domy 29 33 36 36 35 35 34 25

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení patrimoniální správy se Tunkov stal roku 1850 osadou obce Martinov, ale od 1. ledna 1908 od něj byl oddělen jako samostatná obec s osadou Telcov.[2]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tomkov, Tunkau, s. 347. 
  2. a b c d e f g h BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-238-2668-9. Kapitola Tunkov, s. 86–87. 
  3. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Tunkov – Tunkau, s. 79. 
  4. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 150. 
  5. a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  6. CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2021-03-21]. Dostupné online. 
  7. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky) 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]