Telcov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Telcov
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Charakter sídla zaniklá vesnice
Lokalita
Obec Vojenský újezd Hradiště
Okres Karlovy Vary
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Telcov
Telcov
Zaniklé obce.cz 88
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Telcov (německy Teltsch nebo Töltsch) je zaniklá obec, která se nacházela při cestě z Perštejna na Doupov v Doupovských horách v nadmořské výšce 640 m, ve Vojenském újezdu Hradiště, asi 11,6 km na jihozápad od Kadaně. Přes obec tekl potok Gegigenbach, jenž se nedaleko vlévá do Bublavy.

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen z osobního jména ve významu Telcův dvůr. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Telzowa (1540), Delicž (1543), Töltzsch (1653),[1] Teltz (1654),[2] Teltsch (1787 a Töltsch (1846).[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka je z roku 1394, kdy spolu s Tunkovem a Horou náležel k manství Okounov. Roku 1545 je jako majitel uveden Jan z Fictumu, ovšem již brzy poté jej získali páni ze Šumburku a stal se součástí panství hradu Nový Šumburk. V roce 1604 jej Markéta Huvarová z Lobenštejna, dědička části panství, prodala bratrům ze Šteinsdorfu a na Hlubanech. Při prodeji je uveden jako Telič. Ovšem v témže roce jej zakoupil majitel Klášterce Kryštof z Fictumu. Tentokrát je obec uvedena jako Beličov. Součástí panství zůstal do roku 1850.

Na základě údajů v urbáři zde v roce 1649 žilo 7 sedláků a 2 chalupníci. Stejný počet pak udávají i data z roku 1654. V roce 1787 uvádí Schaller v obci 18 čísel popisných, v roce 1846 pak Sommer uvádí 155 obyvatel a 23 domů. Navíc k obci patřila samota u Bublavy (asi 4 hodiny na východ od obce) a mlýn Geigenmühle.

Roku 1850 došlo k osamostatnění některých obcí spadajících do panství Klášterec a Telcov spadal coby osada pod Tunkov. V letech 1868–1907 pak spadal pod Martinov. Na základě statistických údajů zde v roce 1863 žilo 81 mužů a 66 žen. V letech 1887–1888, kdy v okrese Kadaň proběhlo sčítání ovocných stromů, se jich v obci napočítalo na 700, což bylo nejméně v celém okresu. V roce 1883 došlo k výstavbě školy, která stávala u cesty ke Kottershofu. Nejprve sloužila jako jednotřídka, roku 1885 přibyla druhá třída. Od roku 1937 na škole působil malíř Hermann Dietze, který se stal vyhledávanými krajinářem a jehož hlavním tématem bylo Doupovsko.

Dne 16. března 1894 se u mlýna zřítil balon z Berlína. K 1. lednu 1908 došlo k odtržení Tunkova s Telcovem od Martinova, přičemž obecní úřad se nacházel v Tunkově. Roku 1911 je zde uváděno 155 obyvatel a 26 domů, dále 3 hospodářství, 2 mlýny, hostinec, řeznictví a obchod. Z hlediska farnosti spadal pod Okounov, pošta se nacházela v Tocově a nádraží v Perštejně, kde se nacházela také četnická stanice.

V září 1944 se u školy během náletu na Krušnohoří zřítil bombardér. Dne 15. června 1953 při budování Vojenského újezdu Hradiště došlo k jeho úplnému vysídlení a následnému zboření.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde ve 26 domech žilo 153 obyvatel (z toho 69 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice ve 28 domech 119 obyvatel se stejnou národnostní a náboženskou strukturou.[4] Po odsunu Němců nedošlo k dosídlení obce. Roku 1947 je zde uvedeno deset obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel a domů[5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 166 151 160 162 155 153 119 15
Domy 24 24 25 26 26 26 28 21

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Telcov, s. 321. 
  2. SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Telcov, s. 283. 
  3. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248. 
  4. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]