Žralok vouskatý
 Žralok vouskatý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | paryby (Chondrichthyes) |
| Nadřád | žraloci (Selachimorpha) |
| Řád | malotlamci (Orectolobiformes) |
| Čeleď | vouskatcovití (Ginglymostomatidae) |
| Rod | žralok (Ginglymostoma) |
| Binomické jméno | |
| Ginglymostoma cirratum Bonnaterre, 1788 | |
 Areál rozšíření
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žralok vouskatý (Ginglymostoma cirratum) je druh žraloka z řádu malotlamců společně se žralokem obrovským a žralokem zebrovitým. Je to jediný zástupce malotlamců, který žije v Atlantském oceánu. Tento noční lovec pomalým tempem proplouvá nad mořským dnem v teplých mělkých tropických vodách. Během dne působí lenivým dojmem. Často bez hnutí odpočívá na dně, pumpuje vodu do žaber a hlavu skrývá pod korálový převis nebo do skalní štěrbiny. Díky malé tlamě vypadá žralok vousatý poměrně neškodně, má však v záloze neviditelnou tajnou zbraň. Nejsou to dýkovité zuby, ale schopnost rychle nasát kořist.
Vzhled[editovat | editovat zdroj]
Dosahuje délky mezi dvěma až třemi metry a váhy okolo 150 kg, i když existují zprávy o čtyřmetrových a větších kusech.[2] Samice bývají větší než samci. Žralok vouskatý má širokou a zploštělou hlavu, prsní ploutve i dvojice hřbetních ploutví jsou zakulacené. Ocasní ploutev tvoří až čtvrtinu délky těla. Kůže je pevná a světle šedě zbarvená.
Hlavní znaky[editovat | editovat zdroj]
- Bentický druh (tj. druh žijící u dna), který se zdržuje v mělkých vodách a hledá si potravu na dně.
- Má širokou hlavu s tlamou před očima a dva smyslové vousky na rypci.
- Noční lovec, který svou potravu nasává do tlamy proudem vody.
- Často ho lze vidět, jak odpočívá na mořském dně a pumpuje vodu do žeber.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Žije v teplých mořích: podél atlantického pobřeží Ameriky od Rhode Islandu po jih Brazílie a kolem antilských ostrovů, také podél pacifického pobřeží od Kalifornského zálivu po Peru a v Africe v Guinejském zálivu, pozorován byl i u pobřeží Francie. Je obyvatelem kontinentálního šelfu, na volné moře se vydává jen zřídka.
Způsob života[editovat | editovat zdroj]
Ve dne žraloci přespávají ve větších skupinách skryti v korálových útesech nebo mangrovových porostech: patří k druhům, které se k dýchání nepotřebují pohybovat. Po setmění se mění v samotářské lovce, kteří prohledávají mořské dno, v pátrání po kořisti jim pomáhá množství citlivých vousků kolem tlamy. Ústní otvor je poměrně malý, mohou tedy lovit jen menší živočichy: rejnoky, čtverzubce, chobotnice, langusty a pláštěnce. Dokážou chytit i rychlou rybu tím, že ji nasají s proudem vody: vydávají přitom hlasitý mlaskavý zvuk, který jim dal v některých jazycích název „žralok-kojná“ (anglicky nurse shark, italsky squali nutrice).[3]
Hlavními predátory jsou žralok tygří a člověk, i když lov tohoto druhu kvůli kůži, masu a tuku není tak intenzivní jako u jiných žraloků. Není řazen mezi druhy nebezpečnými pro člověka, i když byly zaznamenány případy, kdy žralok vouskatý napadl potápěče, kteří ho vyrušili.[4] Ulovení žraloci se dokáží přizpůsobit životu v zajetí a bývají častou atrakcí veřejných akvárií.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Tento druh je vejcoživorodý. V jednom vrhu bývá mezi dvaceti až třiceti mláďaty, která jsou při narození dlouhá okolo 30 cm a jejich tělo je poseté tmavšími skvrnami, které v dospělosti mizí. Žralok vouskatý se dožívá věku až přes dvacet let.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
- ↑ A-Z Animals
- ↑ Nurse Shark. National Geographic
- ↑ Miami Herald, 16. 5. 2016
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu žralok vouskatý na Wikimedia Commons 
Taxon Ginglymostoma cirratum ve Wikidruzích- FAO Species Catalogue for Fishery Purposes (PDF)[nedostupný zdroj]
