Přeskočit na obsah

Žichovice (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žichovice
Základní informace
Slohrenesanční, barokní
StavebníkJan Kavka Říčanský z Říčan
Další majitelépáni z Říčan
Libštejnští z Kolovrat
Krakovští z Kolovrat
Lambergové
Poloha
AdresaŽichovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Žichovice
Žichovice
Další informace
Rejstříkové číslo památky25321/4-3526 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žichovice jsou tvrz přestavěná na zámek ve stejnojmenné obciokrese Klatovy. Zámecký areál je od roku 1964 chráněn jako kulturní památka.[1]

Roku 1559 koupil vesnici Žichovice od Viléma z Rožmberka Jan Kavka Říčanský z Říčan a někdy poté v ní založil renesanční tvrz.[2] Podle Augusta Sedláčka tvrz nechal postavit až jeho syn Jan, který statek zdědil v roce 1577.[3] První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1603 (podle Památkového katalogu už z roku 1577[4]), kdy od něj statek koupil za 25 tisíc kop míšeňských grošů Jindřich Libštejnský z Kolovrat. Ke statku tehdy patřilo kromě vsi poplužípoplužním dvorem, pivovar, spilka, sladovna, les, chmelnice, mlýn a dále vsi Čepice, Domoraz s poplužním dvorem, Nezamyslice s ovčínem a Kejnice.[3]

Sluneční hodiny na zámecké zdi
Klenutý prostor v interiéru

Novému majiteli patřila také panství Hrádek, Střela, Řepice a Frymburk. Žichovice od něj v roce 1631 získal syn Oldřich František Libštejnský z Kolovrat, ale když v roce 1650 zemřel bezdětný, zdědila je jeho matka Alžběta († 1663), rozená z Lobkovic. Ta potom statek odkázala Vilémovi Krakovskému z Kolovrat. Za něj se panství výrazně rozrostlo, a když je v roce 1689 zdědil Jan František Krakovský z Kolovrat, patřilo k němu mimo jiné sedmnáct vesnic.[3] Přes velikost majetku se majitel zadlužil, a v roce 1707 je musel prodat Marii Anně Iselinové z Lanau. Ta Žichovice ještě téhož roku prodala pasovskému biskupovi Janu Filipovi z Lamberga.[2] Biskup získal také Rabí, Budětice, Žihobce a Strádaly a vytvořil z nich svěřenství v ceně 266 206 zlatých.[3] Jeho majitelem se stal biskupův synovec hrabě František Antonín z Lambergu (1678–1759), jehož potomkům a příbuzným z jiných rodových větví české majetky patřily až do roku 1945.[5][pozn. 1]

Ve druhé polovině dvacátého století v zámku místní národní výbor zřídil byty a část budovy sloužila potřebám školy,[2] která v zámku provozuje školní družinu.[6]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Jádrem zámku jsou dvě vzájemně kolmo postavené budovy, z nichž menší pochází z renesanční tvrze, zatímco delší křídlo bylo přistavěno až koncem osmnáctého století. Na renesanční budově se dochoval náročný štít členěný drobnými pilastry, nikami a koncovými volutami. Ze střechy vybíhá čtverhranná věž, přístupná z průjezdu vřetenovým schodištěm. Fasáda budovy je zdobena sgrafity.[2] Místnosti a chodby v přízemí jsou zaklenuté valenými klenbami. V mezipatře se nachází velký sál se štukovou výzdobou a valenou klenbou s výsečemi.[7] Boční dvoudílné křídlo je architektonicky méně hodnotné.[2] Bývala v něm valeně klenutá zámecká kaple Stigmatizace svatého Františka. V kapli se nacházel pozdně gotický obraz svaté Barbory a svaté Kateřiny z doby okolo roku 1500, který je uložen v Národní galerii v Praze.[7] K památkově chráněnému areálu patří také hospodářské budovy, bývalý pivovar a kovárna (čp. 59) a park s ohradní zdí a bránou.[4]

  1. V publikaci Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se mylně uvádí, že rod vlastnil Žichovice až do roku 1948.[2]
  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-03-12]. Identifikátor záznamu 136427 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d e f Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Žichovice – zámek, s. 222. 
  3. a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XI. Prácheňsko. Praha: František Šimáček, 1897. 326 s. Dostupné online. Kapitola Žichovice tvrz, s. 98–99. 
  4. a b Zámek [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-03-12]. Dostupné online. 
  5. ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. S. 129. 
  6. Zámek [online]. Obec Žichovice [cit. 2019-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-23. 
  7. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Žichovice, s. 421–422. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]