Štírci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxŠtírci
alternativní popis obrázku chybí
štírek domácí (Chelifer cancroides)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen klepítkatci (Chelicerata)
Třída pavoukovci (Arachnida)
Řád štírci (Pseudoscorpiones)
Haeckel, 1866
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štírci (Pseudoscorpiones) jsou řádem bezobratlých živočichů ze třídy pavoukovců, kmene členovců.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jejich tělo je nestejnocenně článkované. Jejich nejmohutnějšími končetinami jsou klepítkovitě zakončená makadla, do kterých ústí jedová žláza. Chelicery jsou též klepítkovité, ale zcela nenápadně umístěné na začátku těla. Vyúsťují na nich snovací žlázy (tedy na opačném konci těla než jak je tomu u pavouků). Dýchají vzdušnicemi. Živí se dravě, loví drobné členovce, zejména roztoče a pisivky. Dorůstají velikosti asi 5 mm (max 7 mm). Všechny články zadečku, který je oválného tvaru a nasedá na hlavohruď celou svou šíří, jsou stejně široké.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Se štírky se nejčastěji můžeme setkat pod kůrou stromů, nebo v listové opadance. Žijí také v půdě, mechu, hnízdech ptáků i savců (v kurnících i holubnících), ve skladech i domácnostech. Občas se mohou vyskytnout i ve včelínech, kde jsou vítaní, neboť zde hubí již zmíněné roztoče. K šíření na větší vzdálenosti využívají štírci foreze. (Pomocí pedipalp se přichytí na létající hmyz, který je přenese.[1])

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Sperma je u štírků samicím předáváno bez potřeby jakýchkoliv speciálních kopulačních orgánů. Sameček vypustí z pohlavního otvoru spermatofor obalený tuhnoucím sekretem, z něhož se též vytváří dlouhá stopka ukotvující spermatofor k podkladu. Samička si spermatofor nasune do svého pohlavního otvoru během zvláštního rituálu, kdy se se samečkem navzájem drží makadly. Pohlavní otvor se nalézá stejně jako u pavouků na 8. článku těla.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Celkem je známo asi 3000 druhů, z toho 25 se vyskytuje v Česku.

  • Štírek obecný (Chelifer cancroides) je kosmopolitně rozšířen téměř po celém světě. Žije pod kůrou stromů a někdy i v hnízdech. Dorůstá 2 - 4 mm.
  • Štírek knihový (Cheiridium museorum) žije pod kameny, kůrou stromů, v ptačích hnízdech, ale také často ve skladech a lidských sídlech. Živí se zde členovci - škůdci potravin papíru a sbírek (pisivkami, roztoči, larvami brouků). Je necelé 2 mm velký.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200211%20klepitkatci/klepítkatci.html#_Toc249108562