Štírek knihový
 Štírek knihový | |
|---|---|
 Štírek knihový | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | štírci (Pseudoscorpiones) |
| Čeleď | Cheiridiidae |
| Rod | štírek (Cheiridium) |
| Binomické jméno | |
| Cheiridium museorum (Leach, 1817) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štírek knihový (Cheiridium museorum) je malý druh štírka. Dorůstá velikosti 1,2 až 1,5 mm a vzhledem může připomínat klíště. Štírek knihový má čtyři páry nohou a makadla (pedipalpy), zakončená klepítky. Je vybaven jedovými žlázami. Žije pod kůrou stromů, ale i synantropně ve starších domech. V ČR žije více než dvacet druhů štírků.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Má nestejnočlenně článkované tělo. Nejmohutnější končetiny, makadla, jsou zakončeny klepítky a ústí do nich jedová žláza. Chelicery má též klepítkovité a ústí na nich snovací žlázy. Dýchá vzdušnicemi. Zadeček je oválného tvaru, navazuje na hlavohruď a jeho články jsou stejně široké.[1][2]
Biologie a výskyt[editovat | editovat zdroj]
Má nejraději suchá místa, v listnatých lesích, v parcích, ale také v hospodářských budovách, starých domech, skladech či archivech. Žije pod kůrou stromů, v dutinách stromů, ptačích hnízdech či budkách a synantropně také v domácnostech. Podle častých nálezů v archivech a knihovnách dostal své české jméno. Živí se různými roztoči, pisivkami, chvostoskoky a jinými drobnými členovci.[1][3]
Stejně jako hojnější štírek domácí není lidem nebezpečný, jeho klepítka lidskou kůži neprokousnou a je hodnocen jako člověku užitečný.
Reprodukce[editovat | editovat zdroj]
Nemají žádné speciální kopulační orgány. Sameček vypouští z pohlavního otvoru spermatofor. Spermatofor je obalený tuhnoucím sekretem, který též vytváří dlouhou stopku ukotvující spermatofor k podkladu. Samička si spermatofor nasune do svého pohlavního otvoru. Během tohoto procesu probíhá zvláštní rituál, kdy se samice se samečkem navzájem drží makadly. Pohlavní otvor se nalézá na 8. článku těla stejně jako u pavouků.[2]
Rozšíření a ochrana[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o běžný evropský druh, rozšířený téměř v celé Evropě.[1]
Štírek knihový není chráněn.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Cheiridium museorum - štírek knihový | Cheiridiidae - štírkovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b BUCHAR, Jan. Naši pavouci. 1. vyd. Praha: Academia 154 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 80-200-0331-2, ISBN 978-80-200-0331-7. OCLC 41218392
- ↑ ZICHA, Ondřej. BioLib.cz – Cheiridium museorum (štírek knihový) [online]. BioLib.cz [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ Cheiridium museorum - AOPK ČR. portal.nature.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu štírek knihový na Wikimedia Commons - Fotodokumentace štírka
