Snovací žlázy

Pavučinový vak bourovce březového

Snovací žlázy produkují vlákno disponující extrémní pevností a pružností. Tyto žlázy najdeme u pavouků a některých larev motýlů a chrostíků (například: bourovec březový, martináč čínský, bourec morušový, chrostík obecný). Na rozdíl od pavouků, kteří mají snovací ústrojí na spodní straně zadečku, larvy vlákno soukají ze spodního pysku.

Využití vlákna

Larvy

1. Některé housenky si okolo své kukly spřádají zámotek, který chrání kuklu před vnějšími vlivy (tyto zámotky dělá třeba: bourec morušový, martináč čínský atd.)
2. Dále si mohou housenky zřizovat pavučinové vaky, v nichž je několik desítek larev, které z vaku vylézají jen za potravou (například: bourovec březový).
3. Larvy chrostíků žijí ve vodě, kde si dělají komůrky z kamínků nebo malých dřívek a svázané vláknem ze snovacích žláz. Tyto komůrky nosí s sebou, připevněné na zadečku.
4. Jiné druhy chrostíků si v larválním stádiu ve vodě upředou síťku, do které chytají vodní živočichy, jenž potom sežerou. Tito chrostíci se nazývají hydropsyche.

Pavouci

1. Předchůdci dnešních pavouků používali pavučinu jen k vystýlání nor a zabalování kokonu s vajíčky. Tento primitivní způsob využití pavučin přetrval a dnes je vidět u sklípkanů (mygalomorphae) a sklípkošů (mesothelae).
2. Dnešní moderní pavouci si snůšku vajíček obalují také, ale spíše jsou známi tím, že používají pavučinu jakožto způsob chytání kořisti a její následné znehybnění (to dělají třeba čeledi křižákovití, pokoutníkovití, plachetnatkovití, snovačkovití atd.).

Využití vlákna lidstvem

Jeden z mnoha hedvábných produktů

V továrnách v Číně se ze zámotků bource morušového dělá hedvábí, které se vyváží do celého světa. Jednou z fází výroby hedvábí je i vaření zámotku, jenž obsahuje ještě i živou kuklu, čímž se samozřejmě kukla zabije.

Popis snovacího ústrojí pavouků

Většinou má snovací žláza několik sekrečních zón, které se podílí na výrobě určité části vlákna. První sekreční zóny produkují dřeň vlákna, ty další pak obal vlákna a zároveň vlákno ovoňují feromony. Snovací materiál, který je zpočátku tekutý, se při průchodu ven dutou hadičkou, takzvaným snovacím duktem, odvodňuje a pomocí třecích sil natahuje do vlákna. Celý proces tvorby vlákna ukončuje valva, která stlačí snovací dukt a tím zastaví tvorbu vlákna. Na konci snovacího duktu se nalézá tzv. spigot, což je vývod celého snovacího ústrojí. Z takovýchto spigotů se skládá snovací bradavka. Počet těchto spigotů se může výrazně lišit u každé bradavky.

Literatura

• KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf, DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. Praha: Academia, 2015. 624 s. ISBN 978-80-200-2384-1. 
• BUCHAR, Jan; KŮRKA, Antonín. Naši pavouci. Praha: Academia, 1998. 156 s. ISBN 80-200-0331-2.