Čipmank malý
 Čipmank malý | |
|---|---|
 Čipmank malý | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Neotamias minimus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hlodavci (Rodentia) |
| Čeleď | veverkovití (Sciuridae) |
| Rod | Neotamias |
| Binomické jméno | |
| Neotamias minimus (Bachman, 1839) | |
 Mapa rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čipmank malý (Neotamias minimus) je nejmenší příbuzný burunduka a čipmanka východního. Jedná se o nejrozšířenější druh čipmanků v Severní Americe.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Je nejmenším druhem čipmanků, měří asi 15,7–25 centimetrů v celkové délce s hmotností 25-66 gramů. Tělo je na bocích šedé až červenohnědé, na spodní části šedobílé. Na hřbetě mívá pět tmavě hnědých až černých pruhů oddělených čtyřmi bílými nebo krémově zbarvenými pruhy, které všechny směřují od šíje ke kořeni ocasu. Tím se odlišuje od čipmanka východního, jehož pruhy až k ocasu nedosahují. Dva světlé a dva tmavé pruhy jsou na jeho hlavě a táhnou se od špičky nosu k uším. Huňatý ocas má oranžovohnědou barvu a měří 10–11 centimetrů (natažený).[2] V některých oblastech, kde tento druh žije společně čipmankem západním, může být velmi obtížné tyto dva druhy na první pohled rozlišit.
Stejně jako ostatní čipmankové mají na předních nohách čtyři prsty a na zadních pět. Samice mají osm struků. Poměr hmotnosti mozku k hmotnosti těla je u těchto čipmanků menší než u jiných druhů čipmanků. To naznačuje, že dávají přednost životu v jednodušším prostředí.
Rozšíření a životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Čipmank malý se vyskytuje na většině západu Spojených států od severního Nového Mexika a západní Severní a Jižní Dakoty po východní Kalifornii, Oregon a Washington a na většině území jižní a západní Kanady od Yukonu a jihovýchodní Britské Kolumbie[3] po střední Ontario a na Horním poloostrově Michiganu a v sousedních částech Wisconsinu a Minnesoty. V celé této oblasti bylo zjištěno až 21 poddruhů čipmanka malého.[4] Tento druh čipmanka tráví oproti ostatním méně času na stromech, běžně se vyskytuje v křovinatých a jehličnatých lesích a podél řek, ale také na vysokohorských loukách a na okrajích severské tundry.[5]
Chování[editovat | editovat zdroj]
Čipmankové malí jsou denní živočichové a živí se semeny, bobulemi, ořechy, ovocem a hmyzem. Močí označují místa, kde již nenalézají vhodnou potravu, a na taková místa se pak nevracejí.[6] Velikost jejich domovského teritoria se může značně lišit. Uvádí se, že se pohybuje od 0,1 hektaru (0,25 akru) v severním Michiganu[7] až po 5,5 hektaru (14 akrů) v Coloradu.[8] Vzhledem ke své malé velikosti jsou čipmankové malí zpravidla podřízeni ostatním větším čipmankům, kteří je mohou od zdrojů potravy odhánět. K přežití nicméně potřebují méně potravy, a proto se vyskytují poměrně početně i tam, kde je zdrojů potravy méně.[9] Jsou to mrštná zvířata a v přirozených podmínkách byl zaznamenán běh rychlostí až 7,7 km za hodinu.[10]
Jejich přirozenými predátory jsou jestřábi, sovy a hraboši.
Čipmank malý tráví zimu v norách a potravu si ukládá do četných skrytých jam, pod kmeny apod. Nory se skládají z jediné komory o průměru asi 15 cm a chodeb o průměru 7,5 cm, které jsou v průměru 1,7 m dlouhé. Mají dva až čtyři vchody, často skryté v blízkých skalách, a jsou obvykle asi 18 centimetrů pod povrchem.[11]
V létě si mohou z listí a trávy stavět dočasná hnízda na stromech, případně také ve vhodných dutinách stromů.[11]
Čipmankové malí neupadají do zimního spánku, ani na podzim nepřibírají nadbytečný tuk. Místo toho přežívají zimu tak, že dokáží utlumit některé životní funkce (tzv. torpor), a probouzejí se, aby se najedli potravy, kterou mají schovanou v noře. Jak dlouhou část zimy stráví takto pod zemí, závisí na zeměpisné šířce – od konce listopadu do poloviny března v Michiganu po polovinu října až konec dubna v severní Manitobě.[12]
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Samice se dostávají do stavu říje do týdne poté, co na jaře vylezou z nory. Páření potom probíhá obvykle od března do května. Březost trvá 28 až 30 dní a každý rok se rodí jeden vrh o třech až sedmi mláďatech. Samice, které o první vrh přijdou brzy po porodu, však mohou být někdy schopny se v témže roce rozmnožit znovu. Mláďata se rodí bez srsti a slepá, měří asi 5 cm na délku a váží 6 gramů. Mláďata jsou schopna se postavit a otevřít oči ve 27 dnech a jsou odstavena ve 36 dnech. Pohlavně dospívají v jednom roce, ale rozmnožují se vždy až ve druhém roce. V zajetí se mohou dožít až šesti let.[13]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Least chipmunk na anglické Wikipedii.
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Naughton, Donna (2012). The Natural History of Canadian Mammals. Canadian Museum of Nature and University of Toronto Press. p. 60. ISBN 978-1-4426-4483-0
- ↑ www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Cassola, F. (2017) [errata version of 2016 assessment]. "Neotamias minimus". IUCN Red List of Threatened Species. 2016: e.T42572A115190804. doi:10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T42572A22267269.en. Retrieved 19 February 2022.
- ↑ Budeau, D.A.; Verts, B.J. (1986). "Relative brain size and structural complexity of habitats of chipmunks". Journal of Mammalogy. 67 (3): 579–581. doi:10.2307/1381291. JSTOR 1381291.
- ↑ www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Nagorsen, D.W. (2005). "Rodents and Lagomorphs of British Columbia". Royal BC Museum, Victoria, BC
- ↑ Devenport L, et al. (1999). "The role of urine marking in the foraging behaviour of least chipmunks". Animal Behaviour. 57 (3): 557–563. doi:10.1006/anbe.1998.1026. PMID 10196045. S2CID 33186159
- ↑ Bergstrom, B.J. (1988). "Home ranges of three species of chipmunks (Tamias) as assessed by radiotelemetry and grid trapping". Journal of Mammalogy. 69 (1): 190–193. doi:10.2307/1381774. JSTOR 1381774
- ↑ a b www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ www.science.smith.edu. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čipmank malý na Wikimedia Commons 
Taxon Neotamias minimus ve Wikidruzích
