Úpor trojmužný

Úpor trojmužný
	Úpor trojmužný (Elatine triandra)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales);
Čeleď	úporovité (Elatinaceae);
Rod	úpor (Elatine);
Binomické jméno
	Elatine triandra; Schkuhr
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úpor trojmužný (Elatine triandra) je drobná, obojživelná rostlina s krátkými lodyhami rozloženými pod a na vodní hladině nebo rozprostřenými po mokré půdě. Je to druh rodu úpor který se v České republice vyskytuje jen řídce.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Druh je rozšířen na velkém areálu, ale vyskytuje se poměrně vzácně. Roste hlavně v Evropě a ve části severní Asie. Je popisován také ze Severní Ameriky a severní Afriky. Protože se jedná o nenápadnou rostlinu která je často přehlížena nebo zaměňována za jiný druh, nelze její oblast rozšíření přesně specifikovat.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Konkurenčně velmi slabý druh rostoucí v nehlubokých a téměř stojatých vodách nebo na vlhkém substrátu. Vyskytuje se ve vodách se středním až vysokým obsahem živných látek v jezerech nebo rybnících a také na jejich obnažených dnech či březích se silnou vrstvou bahnitého substrátu. Nevadí mu kolísání vodní hladiny, nesnáší však úplné vyschnutí pevného podkladu na kterém roste. Vyrůstá nejvíce na plochách s nezapojenou vegetaci, často se projevuje jako pionýrská rostlina v místech narušených lidskou činností.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jednoletá obojživelná bylina s bohatě větvenými lodyhami, ty bývají dlouhé 2 až 7 cm a mají mnoho uzlin ve kterých se větví a snadno z nich koření. Bělavé lysé lodyhy bývají ponořené nebo přiléhají na vlhkou půdu, pouze jejich vrcholy jsou obvykle vystoupavé a vzpřímeně. Porůstají vstřícnými, krátce řapíkatými, mírně dužnatými listy s čárkovitou, elipsovitou nebo kopinatou čepelí dlouhou 5 až 15 mm a širokou 2 až 3 mm která má zpeřenou žilnatinu. Listy jsou po obvodě jemně zoubkované, u vodních rostlin bývají na líci sytě zelené a na rubu stříbřitě zelené, u terestrických mohou být načervenalé. Krátké trojúhelníkovité palisty brzy opadávají.

Přisedlé květy rostoucí v paždí listů jsou oboupohlavné. Kalich je tvořen dvěma až třemi eliptickými, zelenými, u báze srostlými lístky z nichž jeden je menší nebo zakrslý. Koruna má tři široce vejčité, růžové lístky asi 1 mm dlouhé a 0,7 mm široké které u ponořených lodyh často chybí. Květy dále obsahují tři tyčinky kratší než okvětí a trojpouzdrý kulovitý semeník se třemi krátkými čnělkami; kvetou od červnu do srpna.

Plody jsou 2 mm kulovité třídílné tobolky na vrcholu mírně vmáčknuté, obsahují 30 až 50 semen. Zelená až žlutavě hnědá, mírně zakřivená válcovitá semena jsou asi 0,5 mm dlouhá.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rostliny se během vegetační doby rozšiřují odlamováním části lodyh které v místech uzlin snadno vypouštějí kořínky a vytvářejí tak samostatné rostliny. V podmínkách Střední Evropy jsou však schopné přežít zimní období jen v podobě semen vzniklých opylením, jejích pyl ale není uzpůsoben k přenosu pod vodou.

Květy, které rozkvetou na rostlinách rostoucích na pevné půdě nebo na koncích lodyh vynořených nad vodou, jsou opylovány klasickým přenosem pylu z prašníků na blizny, ať již za pomoci větru nebo hmyzu. Květy, které vyrostou na ponořených částech, jsou kleistogamické a dojde v nich k vnitřnímu opylení ještě ve fázi poupěte a květy se vůbec neotevřou. Semena dozrají v tobolkách nad vodou i ve vodě.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Úpor trojmužný roste v České republice roztroušeně v rybníkářských oblastech v jižních Čechách a na Vysočině, jinde se vyskytuje ojediněle a je poměrně vzácný. Z tohoto důvodu je v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky z roku 2012“ veden jako ohrožený druh (C3).^[2]^[3]^[4]^[5]^[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
↑ PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Úpor trojmužný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.10.2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné online.
↑ GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Elatinka trojtyčinková [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2015-04-15]. S. 77. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-15. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky)
↑ UOTILA, Pertti. Flora Nordica, vol. 6: Elatine triandra [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu. (anglicky)
↑ Flora of China: Elatine triandra [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Elatine triandra [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 07.10.1999 [cit. 2015-04-15]. Dostupné online. (švédsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Úpor trojmužný na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření úporu trojmužného v ČR

[60f6cb3391f990a257cde58d668fbb6a0e80c858-1] Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]

[2] PRANČL, Jan. BOTANY.cz: Úpor trojmužný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 13.10.2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné online.

[3] GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska VI/1: Elatinka trojtyčinková [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2008 [cit. 2015-04-15]. S. 77. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-15. ISBN 978-80-224-1002-1. (slovensky)

[4] UOTILA, Pertti. Flora Nordica, vol. 6: Elatine triandra [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV [cit. 2015-04-15]. Dostupné v archivu. (anglicky)

[5] Flora of China: Elatine triandra [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2015-04-15]. Dostupné online. (anglicky)

[6] ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Elatine triandra [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 07.10.1999 [cit. 2015-04-15]. Dostupné online. (švédsky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]