Židovská bojová organizace
| Židovská bojová organizace | |
|---|---|
.svg) Vlajka Židovské bojové organizace | |
| Země |  Polsko |
| Vznik | 28. července 1942 |
| Typ | Nepravidelné ozbrojené síly, odbojová organizace |
| Funkce | Záškodnické akce, obrana ghetta |
| Velikost | 500 - 600 bojovníků |
| Nadřazené jednotky | Lidová garda |
| Účast | |
| Války | Druhá světová válka |
Židovská bojová organizace[1] (polsky: Żydowska Organizacja Bojowa, zkráceně ŻOB, v jidiš: ייִדישע קאַמף אָרגאַניזאַציע) bylo židovské odbojové hnutí během druhé světové války, které sehrálo klíčovou roli v povstání ve varšavském ghettu.[2] Mimo to se zapojilo i do řady dalších odbojových aktivit. Dalším uskupením, které se znatelně zapojilo do židovského ozbrojeného boje byl Židovský vojenský svaz (Żydowski Związek Wojskowy), který tvořili bývalí důstojníci Polské armády.[3]
Historie
Bojové oddíly ŻOB byly vytvořeny 28. července roku 1942 ve Varšavském ghettu ze členů Bojové organizace Antifašistického bloku vedené levicově smýšlejícími Židy, mládežnické organizace Bund (spojení 15. října 1942) a jiných sionistických organizací, jakými byly například ha-Šomer ha-ca'ir, Dror, Cukunft a Akiba. Do ŻOB se také připojili členové strany Poalej Cijon a Polské dělnické strany. Vůdcem se stal Mordechaj Anielewicz, zvaný „Andílek“, z ha-Šomer ha-ca'ir. K ŻOB se nepřipojili členové pravicové organizace Bejtar, kteří vstoupili do Židovského vojenského svazu, vytvořeného v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.[4][5]
Aktivity
Organizace byla vyzbrojovaná Zemskou armádou a Lidovou gardou, a politicky byla uznána jakožto bojová organizace Židů v ghettu jak Vládní delegaturou, tak i Polskou dělnickou stranou[6]. Politicky podléhala Židovské národní komisi vytvořené 15. října 1942, a nepřímo Delegatuře vlády. Organizace se zaobírala budováním takzvaných bunkrů v ghettu, prováděla přepady za účelem získání materiálu na výrobu, koupi nebo udržování zbraní (mezi které mimo jiné patří přepadení pokladny Judenratu a bank ghetta), shromažďovala zbraně, rozšiřovala odbojovou propagandu, bojovala proti židovským kolaborantským formacím předstírajícím přináležitost k odboji („Třináctka” a organizace „Żagiew”), zabíjela konfidenty a kolaboranty odsouzené na smrt (například zástupce komandanta židovské policie Jakuba Lejkina). Zanedlouho ŻOB de facto přebrala vládu z rukou Judenratu a v lednu roku 1943 z ghetta odstranila kolaborantské formace a dokonce na nějaký čas přinutila Němce k dočasnému stažení se (na přímý rozkaz Himmlera byly přerušené všechny deportační akce.).
Lokální oddíly ŻOB byly vyslanci toho Varšavského vytvořeny i v Krakově, Čenstochové, Będzině a Sosnowci. Později se v těchto městech stavěli na odpor v momentu likvidaci ghett. Krakovská buňka provedla také 22. prosince 1942 spektakulární útok na krakovskou kavárnu Cyganeria (tehdy nur für Deutsche), v důsledku čehož podle různých odhadů zemřelo 7 až 10 německých důstojníků (během té samé akce byly rozvěšeny polské vlajky na mostech a položeny květiny pod Mickiewiczův pomník na krakovském náměstí, aby odvedli pozornost od ghetta, a tím i odvrátit možný hněv nacistických okupačních úřadů od tamního civilního obyvatelstva. Samotná Lidová garda prohlásila tuto a mnoho jiných diverzních a sabotážních akcí mimo ghetto za svou (mimo jiné se jednalo o akci roztažení kolejí na trase do vyhlazovacího tábora Auschwitz).
Povstání ve varšavském ghettu
V době Povstání ve varšavském ghettu, se ŻOB ve Varšavě pravděpodobně skládala z 22 bojových skupin podléhajících velení podle čtvrtí: pět skupin bylo vytvořených z organizace Dror, čtyři z ha-Šomer ha-ca'ir, čtyři z Lidové gardy Polské dělnické strany, čtyři z Bundu a uskupení Poalej Cijon-Levice, Poalej Cijon-Pravice, Akiba, Gordonia a Hangar Hacyjoni každé vytvořilo po jedné bojové skupině. Početnost se podle různých zdrojů liší od 220 do 600 bojovníků; během povstání v ghettu byl sídlem velitele kryt na ulici Miła 18. Bojovníci ŻOB během povstání vystupovali pod bílo-červenými vlajkami a část z nich dokonce pod socialistickou rudou vlajkou. Špatně vycvičení a vyzbrojení bojovníci (měli jen 1 kulomet, 1 samopal, 10-15 pušek a 70-200 pistolí a revolverů dodaných Zemskou armádou, Lidovou gardu nebo 50 pistolí dodaných Židovským vojenským svazem) vzdorovali přesile skoro měsíc.
V průběhu povstání většina členů ŻOB zahynula. Část těch, kterým se z varšavského ghetta podařilo dostat utvořila v blízkých wyszkowských lesích partyzánské oddíly, bojující ve strukturách Lidové gardy pod velením Jicchaka Cukiermana, zvaného „Antek“; jiní se ukrývali na vesnicích a v lesních bunkrech. Četa ŻOB pod velením Marka Edelmana se účastnila bojů ve Varšavském starém městě během Varšavského povstání v roce 1944.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jewish Combat Organization na anglické Wikipedii a Żydowska Organizacja Bojowa na polské Wikipedii.
- ↑ Holocaust v Polsku [online]. Holocaust.cz [cit. 2011-06-07]. Dostupné online.
- ↑ Jewish Fighting Organization [online]. Encyclopædia Britannica [cit. 2011-06-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WDOWIŃSKI, David. And we are not saved. New York: Philosophical Library, 1963. ISBN 0802224865. S. 222. (anglicky)
- ↑ Zapomniani powstańcy z warszawskiego getta
- ↑ Zapomniani żołnierze ŻZW
- ↑ "Umieranie z bronią jest piękniejsze". naszastolica.waw.pl, 14 maja 2012.
Související články
Externí odkazy
- (polsky) Polish Jewish Heritage – Żydowska Organizacja Bojowa
- (polsky) Odezwa Żydowskiej Organizacji Bojowej
- (polsky) 70 lat temu powstała ŻOB
- (polsky) Kiedy powstał ŻOB? (Polské Rádio)
- (polsky) Nie idźmy jak owce na rzeź... walczmy!... (Rzeczpospolita)
- (anglicky) The rebels among us (Haarec)