Židovská bojová organizace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Židovská bojová organizace
Vlajka Židovské bojové organizace

Vlajka Židovské bojové organizace
Země Polsko Polsko
Vznik 28. července 1942
Typ Nepravidelné ozbrojené síly, odbojová organizace
Funkce Záškodnické akce, obrana ghetta
Velikost 500 - 600 bojovníků
Nadřazené jednotky Lidová garda
Účast
Války Druhá světová válka
Plakát vydaný Židovskou bojovou organizací
Výzva ŻOB k polským občanům během Varšavského povstání 23. dubna 1943
Památník hrdinů z Ghetta, připomínající povstání ve varšavském ghettu

Židovská bojová organizace[1] (polsky: Żydowska Organizacja Bojowa, zkráceně ŻOB, v jidiš: ייִדישע קאַמף אָרגאַניזאַציע) bylo židovské odbojové hnutí během druhé světové války, které sehrálo klíčovou roli v povstání ve varšavském ghettu.[2] Mimo to se zapojilo i do řady dalších odbojových aktivit. Dalším uskupením, které se znatelně zapojilo do židovského ozbrojeného boje byl Židovský vojenský svaz (Żydowski Związek Wojskowy), který tvořili bývalí důstojníci Polské armády.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Bojové oddíly ŻOB byly vytvořeny 28. července roku 1942 roku ve Varšavském ghettu ze členů Bojové organizace Antifašistického bloku vedené levicově smýšlejícími Židy, mládežnické organizace Bund (spojení 15 října 1942) a jiných sionistických organizací, jakými byly například ha-Šomer ha-ca'ir, Dror, Cukunft a Akiba. Do ŻOB se také připojili členové strany Poalej Cijon a Polské dělnické strany. Vůdcem se stal Mordechaj Anielewicz, zvaný „Andílek“, z ha-Šomer ha-ca'ir. K ŻOB se nepřipojili členové pravicové organizace Bejtar, kteří se vstoupili do Židovského vojenského svazu, vytvořeného v listopadu 1939 bývalými důstojníky Polské armády a pravicovými aktivisty židovského původu.[4][5]

Aktivity[editovat | editovat zdroj]

Organizace byla vyzbrojovaná Zemskou armádou a Lidovou gardou, a politicky byla uznána jakožto bojová organizace Židů v ghettu jak Vládní delegaturou, tak i Polskou dělnickou stranou[6]. Politicky podléhala Židovské národní komisi vytvořené 15. října 1942, a nepřímo Delegatuře vlády. Organizace se zaobírala budováním takzvaných bunkrů v ghettu, prováděla přepady za účelem získání materiálů na výrobu, koupi nebo udržování zbraní, (mezi jiné patří přepadení pokladny Judenratu a bank ghetta), shromaždovala zbraně, rozšiřovala odbojovou propagandu, bojovala proti židovským kolaborantským formacím předstírajících přináležitost k odboji („Třináctka” a organizace „Żagiew”), zabíjela konfidenty a kolaboranty odsouzené na smrt (například zástupce komandanta židovské policie Jakuba Lejkina). Zanedlouho ŻOB de facto přejmul vládu z rukou Judenratu a v lednu roku 1943 z ghetta odstranila kolaborantské formace a dokonce na nějaký čas přinutila Němce kd dočasnému stažení se (Na přímý rozkaz Himmlera byly přerušené všechny deportační akce.).

Lokální oddíly ŻOB byly vyslanci toho Varšavského vytvořeny i v Krakově, Čenstochové, Będzině a Sosnowci. Později se v těchto městech stavěli na odpor v momentu likvidaci ghett. Krakovská buňka provedla také 22. prosince 1942 spektakulární útok na krakovskou kavárnu Cyganeria (tehdy nur für Deutsche), v důsledku čehož podle různých odhadů zemřelo 7 až 10 německých důstojníků (během té samé akce byly rozvěšeny polské vlajky na mostech a položeny květiny pod Mickiewiczův pomník na krakovském náměstí, aby odvedli pozornost od ghetta a tím i odvrátit možný hněv nacistických okupačních úřadů od tamního civilního obyvatelstva. Samotná Lidová garda prohlásila tuto a mnoho jiných diverzních a sabotážních akcí mimo ghetto za svou (mimo jiné se jednalo o akci roztažení kolejí na trase do vyhlazovacího tábora Auschwitz).

Povstání ve varšavském ghettu[editovat | editovat zdroj]

V době Povstání ve varšavském ghettu, se ŻOB ve Varšavě pravděpodobně skládala z 22 bojových skupin podléhajícím velení podle čtvrtí: pět skupin bylo vytvořených z organizace Dror, čtyři z ha-Šomer ha-ca'ir, čtyři z Lidové gardy Polské dělnické strany, čtyři z Bundu, a uskupení Poalej Cijon-Levice, Poalej Cijon-Pravice, Akiba , Gordonia a Hangar Hacyjoni každé vytvořilo po jedné bojové skupině. Početnost se podle různých zdrojů liší od 220 do 600 bojovníků; během povstání v ghettu byl sídlem velitele kryt na ulici Miła 18. Bojovníci ŻOB během povstání vystupovali pod bílo-červenými vlajkami a část z nich dokonce pod socialistickou rudou vlajkou. Špatně vycvičení a vyzbrojení bojovníci (měli jen 1 kulomet, 1 samopal, 10-15 pušek a 70-200 pistolí a revolverů dodaných Zemskou armádou, Lidovou gardu nebo 50 pistolím dodaných Židovským vojenským svazem) vzdorovali přesile skoro měsíc.

V průběhu povstání většina členů ŻOB zahynula. Část těch, kterým se z Varšavského ghetta podařilo dostat utvořila v blízkých wyszkowských lesích partyzánské oddíly, bojující ve strukturách Lidové gardy pod velením Jicchaka Cukiermana, zvaného „Antek“; jiní se ukrývali na vesnicích a v lesních bunkrech. Četa ŻOB pod velením Marka Edelmana se účastnila bojů ve Varšavském starém městě během Varšavského povstání v roce 1944.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jewish Combat Organization na anglické Wikipedii a Żydowska Organizacja Bojowa na polské Wikipedii.

  1. Holocaust v Polsku [online]. Holocaust.cz, [cit. 2011-06-07]. Dostupné online.  
  2. Jewish Fighting Organization [online]. Encyclopædia Britannica, [cit. 2011-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WDOWIŃSKI, David. And we are not saved. New York : Philosophical Library, 1963. ISBN 0802224865. S. 222. (anglicky) 
  4. Zapomniani powstańcy z warszawskiego getta
  5. Zapomniani żołnierze ŻZW
  6. "Umieranie z bronią jest piękniejsze". naszastolica.waw.pl, 14 maja 2012.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]