Šneur Zalman z Ljady
| Šne'ur Zalman z Ljady | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. září 1745 (18. elulu 5505) Ljozna |
| Úmrtí | 15. prosince 1812 (ve věku 67 let) (dle juliánského kalendáře) Peny |
| Povolání | filozof, rabín, hudební skladatel a posek |
| Denominace | judaismus |
| Dynastie | Schneersohnovi |
| Vzdělání | Dov Ber z Meziřiče a Menachem Mendl z Vitebsku |
| Významná díla | Niggun of Four Stanzas Tanja Šulchan aruch ha-Rav Tora or, Likutej Tora Sidur im Dach … více na Wikidatech |
| Otec | Baruch Posner |
| Manželka |
|
| Děti |
|
| Příbuzní | Jehuda Löw Šne'uri Minovič |
| Pohřben | Haďač |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šneur Zalman z Ljady ( – )[1] byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.
Byl potomkem pražského rabiho Löwa (zemřel 1609) v přímé linii.[2]
Život
Šneur Zalman se narodil v Ljozně v dnešním Bělorusku. Do 12 let studoval v městečku Lubavič v dnešní Smolenské oblasti Ruska. V 15 letech se oženil se Sternou Segal, pocházející z bohaté rodiny ve Vitebsku.
V roce 1764 se stal se žákem Velkého Magida Dov Bera z Meziřiče. O tři roky později byl ve věku 22 let jmenován magidem Ljozny, kterým zůstal až do roku 1801.
Po smrti Ga'ona z Vilna v roce 1797 byli chasidé obviněni komunitou z Vilna z podvratných aktivit, z podpory Osmanské říše. Následujícího roku tak byl Šneur Zalman kvůli podezření z velezrady odvezen do Petrohradu a po 53 dní vězněn v Petropavlovské pevnosti. Poté byl propuštěn na rozkaz cara Pavla I.
V roce 1800 byl opět odvezen do Petrohradu a po několik týdnů vězněn. Pak sice vyšel z vězení, ale po dalších několik týdnů nesměl odcestovat z města. Plnou svobodu dostal po nástupu nového cara Alexandra I. Poté se na základě pozvání šlechtice Stanisława Lubomirského odstěhoval do obce Ljady ve Vitebské oblasti, ležící na hranici mezi Ruskem a Běloruskem. Tam se jeho hnutí velice rozrostlo a s obcí Ljady je tak dodnes spojován.
V roce 1812 se rozhodl prchnout před Napoleonovými vojsky, směřoval do ukrajinské Poltavy. Po cestě však zemřel v malé vsi Pena v ruské Kurské oblasti. Bylo mu 67 let, pohřben je v ukrajinském městě Haďač.[pozn. 1]
Dílo
- Tanja (kniha)
- základní dílo filozofie hnutí Chabad Lubavič;
- Šulchan aruch ha-Rav
- halachický kodex navazující na Šulchan aruch Josefa Karo zohledňující pozdější komentáře, požívá značnou autoritu v chasidských komunitách;
- Tora or, Likutej Tora
- komentáře k Tóře;
- Sidur im DACh
- kniha modliteb s komentáři.
Poznámky
- ↑ Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.
Reference
- ↑ http://toldot.ru/tora/rabbanim/rabbanim_2700.html
- ↑ The Maharal [online]. ChabadPrague.cz. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- BUBER, Martin: Úvahy o chasidismu, Vyšehrad Praha 2015, ISBN 978-80-7429-480-8
