Šneur Zalman z Ljady

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Šne'ur Zalman z Ljady
Schneur Zalman of Liadi.jpg
Narození 15. září 1745 (18. elulu 5505)
Ljozna
Úmrtí 15. prosince 1812 (ve věku 67 let) (dle juliánského kalendáře)
Pena, Kursk Oblast, Russian Federation
Povolání filozof a rabín
Denominace judaismus
Dynastie Schneersohn
Vzdělání
Dov Ber z Meziřiče
Významná díla Niggun of Four Stanzas
Tanja
Šulchan aruch ha-Rav
Tora or, Likutej Tora
Sidur im DACh
Děti Dov Ber Šne'uri
Moše Schneersohn
Devorah Leah
Pohřben Haďač
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šneur Zalman z Ljady ()[1] byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.

Byl potomkem pražského rabiho Löwa (zemřel 1609) v přímé linii.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Šneur Zalman se narodil v Ljozně v dnešním Bělorusku. Do 12 let studoval v městečku Lubavič v dnešní Smolenské oblasti Ruska. V 15 letech se oženil se Sternou Segalovou, pocházející z bohaté rodiny ve Vitebsku.

V roce 1764 se stal se žákem Velkého Magida Dov Bera z Meziřiče. O tři roky později byl ve věku 22 let jmenován magidem Ljozny, kterým zůstal až do roku 1801.

Po smrti Ga'ona z Vilna v roce 1797 byli chasidé obviněni komunitou z Vilna z podvratných aktivit, z podpory Osmanské říše. Následujícího roku tak byl Šneur Zalman kvůli podezření z velezrady odvezen do Petrohradu a po 53 dní vězněn v Petropavlovské pevnosti. Poté byl propuštěn na rozkaz cara Pavla I.

V roce 1800 byl opět odvezen do Petrohradu a po několik týdnů vězněn. Pak sice vyšel z vězení, ale po dalších několik týdnů nesměl odcestovat z města. Plnou svobodu dostal po nástupu nového cara Alexandra I. Poté se na základě pozvání šlechtice Stanisława Lubomirského odstěhoval do obce Ljady ve Vitebské oblasti, ležící na hranici mezi Ruskem a Běloruskem. Tam se jeho hnutí velice rozrostlo a s obcí Ljady je tak dodnes spojován.

V roce 1812 se rozhodl prchnout před Napoleonovými vojsky, směřoval do ukrajinské Poltavy. Po cestě však zemřel v malé vsi Pena v ruské Kurské oblasti. Bylo mu 67 let, pohřben je v ukrajinském městě Haďač.[pozn. 1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana Siddur im DACh
Tanja (kniha) 
základní dílo filozofie hnutí Chabad Lubavič;
Šulchan aruch ha-Rav
halachický kodex navazující na Šulchan aruch Josefa Karo zohledňující pozdější komentáře, požívá značnou autoritu v chasidských komunitách;
Tora or, Likutej Tora
komentáře k Tóře;
Sidur im DACh
kniha modliteb s komentáři.

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://toldot.ru/tora/rabbanim/rabbanim_2700.html
  2. The Maharal [online]. ChabadPrague.cz. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]