Mravenečník velký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxMravenečník velký
alternativní popis obrázku chybí
Mravenečník velký
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádchudozubí (Xenarthra)
Čeleďmravenečníkovití (Myrmecophagidae)
Rodmravenečník (Myrmecophaga)
Binomické jméno
Myrmecophaga tridactyla
Linné, 1758
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mravenečník velký (Myrmecophaga tridactyla), zvaný též mravenečník tříprstý nebo hřivnatý, je největší druh mravenečníka a jediný zástupce rodu Myrmecophaga. Obývá většinou pastviny, listnaté a deštné lesy Střední a Jižní Ameriky.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mravenečník velký v zoo

Mravenečník velký je mohutné zvíře dorůstající 1,8 až 2 m na délku. Hmotnost se obecně pohybuje mezi 29 až 65 kg a ocas obvykle měří 64 až 90 cm.

Tento druh mravenečníka má velmi husté a drsné chlupy, které jsou nejdelší na ocase, kde dosahují až 40 cm. Nedospělí jedinci mají chlupy měkčí než dospělci a spolu s dospíváním jim tuhnou. Většinou bývají zbarveni šedě nebo hnědě, charakteristickým znakem je černá protáhlá skvrna, bílý ramenní pruh, masivní končetiny s třemi ostrými drápy, trubkovitý čenich a malý obličej s drobnýma očima a ušima.

Mravenečník velký má až 60 cm dlouhý a 12,5 mm široký jazyk, kterým velice rychle kmitá a za jednu minutu jej může zastrčit až 150×. Při lovu potravy jazyk pokrývá lepkavá slina, která zachycuje drobný hmyz. Stejně jako ostatní mravenečníci nemá ani mravenečník velký žádné zuby. Ty nahrazují výrůstky v ústech a ve svalnatém žaludku.

Způsob života[editovat | editovat zdroj]

Ke hledání potravy používá mravenečník velký především svůj dobře vyvinutý čich. Zrak a sluch jsou poměrně špatně vyvinuté. Živí se drobným hmyzem, obzvlášť mravenci a termity, ke kterým se dostává pomocí svých ostrých drápů, kterými rozbíjí tvrdá termitiště, případně mraveniště (až 200 denně). Za jediný den mohou spořádat až 35 000 jedinců hmyzu. Občas sežerou i housenku nebo vejce. Často bývají v jejich žaludcích nalézány drobné kamínky, které v žaludku pomáhají ve trávení tím, že potravu rozemelou.

Většinu roku žije samotářským životem. V blízkosti lidských obydlí je aktivní převážně v noci, v odlehlejších oblastech spíše ve dne, přičemž často odpočívá ve stínu stromů nebo keřů, v opuštěných norách nebo dutinách. Při spánku si tělo přikrývá svým dlouhým a huňatým ocasem. Nápadná je i jeho chůze, při které došlapuje na své klouby prstů, aby se chránil před opotřebováním svých dlouhých drápů. I přesto, že tráví většinu času na souši, je velice schopný plavec.

Mravenečníci se mezi sebou dorozumívají prskáním, čenicháním, syčením nebo pachy, které jsou velice nápadné a cítitelné na několik metrů daleko.

Pokud se cítí mravenečník ohrožený, chová se podobně jako medvěd: postaví se na zadní končetiny, přičemž mu ocas pomáhá k udržení rovnováhy a velice rychle začne sekat svými ostrými drápy, což může být pro jeho predátory, kterými jsou kočkovité šelmy jako např. jaguár nebo puma, velice nebezpečné a občas dochází i ke smrtelným zraněním. Většinou tedy tento obranný manévr uspěje.

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Samice s mládětem

O rozmnožování tohoto druhu existuje mnoho nejasností. Samec mravenečníka velkého se před pářením samici předvádí a čeká na samiččino svolení se s ní spářit. Samice se rozmnožuje zhruba jednou za 9 měsíců a po 142 až 190 dnech březosti[2] rodí jediné mládě, které je po narození stejně barevně osrstěné jako dospělci a váží kolem 1,3 kg. Několik prvních týdnů přečkává na zádech matky, která jej tímto způsobem přenáší. Samice svého potomka odstavuje zhruba v 6 měsících života. Samci dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2,5 až 4 let, samice zhruba v podobném stáří. Mravenečník velký se může dožít až dvaceti pěti let.

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Mravenečníky velké nejvíce ohrožuje hromadná ztráta přirozeného prostředí, ale také lov. V současné době patří podle IUCN do kategorie zranitelných druhů.

Poddruhy[editovat | editovat zdroj]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

V rámci Evropy je tento druh k vidění ve více než 70 zoo, nejvíce ve Spojeném království a Německu. V Česku chovají mravenečníky velké následující zoologické zahrady[3][4]:

Dříve byl tento druh také chován v Zoo Ústí nad Labem. Na Slovensku chován nikdy nebyl.[3]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

První mravenečníci velcí se dostali do Zoo Praha v 50. letech 20. století. Zde byl druh k vidění až do roku 1982. Obnovení chovu přišlo po patnácti letech v roce 1997, kdy přišli dva jedinci. Ačkoliv se původně předpokládalo, že jde o samce se samicí, ukázalo se, že jde o dvě samice. Po jejich odchodu do ústecké zoo v roce 2002 nastala další pauza v chovu. K opětovnému obnovení došlo v létě 2014.[5] Samice Ella (narozena v lednu 2013[6]) dorazila z varšavské zoo, samec Hannibal (narozen v prosinci 2012[6]) z Madridu.[7] Na počátku roku 2016 (přesněji 20. ledna) se podařil velký úspěch, když se prvně v dějinách pražské zoo narodilo mládě mravenečníka velkého.[7] Jednalo se o samce, který dostal během křtin 25. března 2016 od zpěváka Miroslava Žbirky[8] jméno Lecter.[6] Šest hodin po porodu bylo mládě zváženo a změřeno: chovatelé naměřili váhu 1770 g a délku 62 cm.[6] Při křtu již měl 80 cm.[8]

Ke konci roku 2019 byl chován pár těchto zvířat.[9]

Mravenečník velký je v Zoo Praha chován ve spodní části areálu v upravených prostorách někdejší venkovní expozice hrochů při pavilonu velkých savců, dnes Rezervaci Bororo.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giant Anteater na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. KHOLOVÁ, Helena; KNOTKOVÁ, Libuše; KNOTKA, Jaromír. Mláďata z království divočiny. [s.l.]: [s.n.] 208 s. ISBN 80-7306-215-1. S. 56. 
  3. a b www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  4. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  5. Mravenečník­k velký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  6. a b c d Ella a Lecter – mravenečníci velcí. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-07. 
  7. a b V Praze se narodil první mravenečník!. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  8. a b Otec Hannibal, syn Lecter, nejbizarnější frajeři z pražské zoo. iDNES.cz [online]. 2016-03-26 [cit. 2019-01-28]. Dostupné online. 
  9. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2019

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]