Křinice (řeka)

Křinice
	Údolí Křinice při nádrži Obere Schleuse
Základní informace
Délka toku	45,3 km
Plocha povodí	157 km²
Světadíl	Evropa
Pramen
	Studánka, Česko; 50°54′40,34″ s. š., 14°33′4,66″ v. d.; cca 500 m n. m.
Ústí
	do Labe v Bad Schandau (P); 50°54′55,61″ s. š., 14°9′30,63″ v. d.; 110 m n. m.
Protéká
	Česko (Ústecký kraj); Německo (Sasko)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křinice (německy Kirnitzsch) je řeka v Ústeckém kraji v Česku a v Sasku v Německu. Protéká Českým a Saským Švýcarskem. Je 45 km dlouhá.

Průběh toku

Pramení z několika pramenů ve Šluknovském výběžku ve Šluknovské pahorkatině západně od vesnice Studánka. Jeden z pramenů je na upraven jako výletní místo a vede k němu odbočka z modré turistické trasy. Křinice dále protéká Krásnou Lípou (částečně podzemním tunelem pod Křinickým náměstím), Krásným Bukem a za Kyjovem vstupuje do pískovcového území Českého Švýcarska, kde protéká hluboce zaříznutým Kyjovským údolím. Poblíž bývalé osady Zadní Doubice, opuštěné a zbořené po roce 1945, se stává hraničním tokem mezi Českou republikou a Saskem. Na české straně žilo před opuštěním celkem 57 obyvatel. Správně spadala obec pod Doubici, do školy chodily děti na německou stranu. V osadě byl velký hotel, restaurace a řada hospodářských stavení. V tomto úseku byla v roce 1567 vybudována vodní nádrž Obere Schleuse (Horní splav) za účelem plavení dřeva, později upravena pro vyhlídkové plavby na pramicích. V prostoru bývalé vesnice Zadní Jetřichovice opouští Křinice státní hranici a protéká nadále pouze německým územím. Na další části toku byla vybudována ještě druhá nádrž Niedere Schleuse (Dolní splav). Hluboké úzké údolí v prostoru od státní hranice po ústí se nazývá Kirnitzschtal (Křinické údolí). Od soutoku se Saupsdorfským potokem teče Křinice souběžně se silnicí S165. V posledním úseku mezi Lichtenhainským vodopádem a Bad Schandau vede podél řeky tramvajová trať Kirnitzschtalbahn (Dráha Křinického údolí). V Bad Schandau protéká parkem a jihovýchodně od něj ústí zprava do Labe.^[1]^[2]

Přítoky

Uvedeny jsou pojmenované přítoky s označením ústí do Křinice.^[2]

Krásnolipský potok – levý, západně od Křinického náměstí v Krásné Lípě
Helský potok – levý, Kyjov
Dlouhodolský potok – pravý, u křižovatky cesty do Dlouhého Dolu v Kyjově
Kyjovský potok – levý, v Kyjovském údolí
Vlčí potok – pravý, Turistický most v Kyjovském údolí
Brtnický potok – pravý, bývalá Zadní Doubice
Bílý potok – pravý, bývalá Zadní Doubice
Heidelbach (Strouha) – pravý, státní hranice u bývalého hotelu Český mlýn
Červený potok – levý, u Černé brány v NP České Švýcarsko
Jetřichovický potok – levý, bývalé Zadní Jetřichovice
Hinterhermsdorfský potok – pravý, údolí Dorfbachgrund
Saupsdorfský potok – pravý, u křižovatky ve směru na Saupsdorf v Křinickém údolí
Ottendorfský potok – pravý, u mlýna Buschmühle v Křinickém údolí
Großer Zschandbach – levý, u mlýna Neumannmühle v Křinickém údolí
Vogelbergbach – pravý, poblíž mlýna Felsenmühle v Křinickém údolí
Kleiner Zschandbach – levý, u mlýna Felsenmühle v Křinickém údolí
Tiefer Hahn – pravý, odbočka Tiefer Hahn v Křinickém údolí
Knechtsbach – pravý, u mlýna Lichtenhainer Mühle v Křinickém údolí
Münzborn – levý, východně od Lichtenhainského vodopádu
Lichtenhainský potok – pravý, u hostince Lichtenhainer Wasserfall v Křinickém údolí
Beuthenbach – pravý, Beuthenský vodopád v Křinickém údolí
Mittelndorfský potok – pravý, u hostince Forsthaus v Křinickém údolí
Altendorfský potok – pravý, soutěska Dorfbachklamm v Křinickém údolí

Využití

Na toku jsou dva turistické přechody do Německa, Zadní Doubice a Zadní Jetřichovice. Oba lze využít při cyklovýletech nádhernou krajinou Českosaského Švýcarska. V padesátých letech 20. století byla oblast okolo Křinice vedena jako pohraniční pásmo a nebyla přístupná.

Fauna

Do řeky vysazují pravidelně již řadu let němečtí rybáři plůdek lososa obecného (Salmo salar). V toku žije především pstruh obecný f. potoční (Salmo trutta), lipan podhorní (Thymallus thymallus), vranka obecná (Cottus gobio), pstruh americký duhový (Oncorhynchus mykiss), siven americký (Salvelinus fontinalis), hrouzek obecný (Gobio gobio). Sporadicky je možný v dolním toku výskyt pstruha obecného f. mořská (Salmo trutta trutta) a některých ryb migrujících z Labe. Od roku 2009 je potvrzen též výskyt vydry říční. Nezodpovědnou činností na vodním díle došlo v posledních 30 letech k zanesení koryta řeky Křinice jemným pískem v úseku od přehradní hráze až po vtok do Dolní nádrže.

Hospodářství

Podél řeky po dlouhou dobu fungovalo více než 16 mlýnů.

Od středověku do 20. století byla řeka využívána pro plavení dřeva.

Odkazy

Reference

↑ Základní mapa České republiky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Topographische Karte Sachsen 1:10 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Křinice na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[základní-1] Základní mapa České republiky [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2022-02-09]. Dostupné online.

[topo-2] Topographische Karte Sachsen 1:10 000 [online]. Staatsbetrieb Geobasisinformation und Vermessung Sachsen [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]