Zlovědice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlovědice
Kostel Archanděla Michaela
Kostel Archanděla Michaela
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKrásný Dvůr
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°15′55″ s. š., 13°23′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel8 (2021)[1]
Katastrální územíKrásný Dvůr (25,21 km²)
PSČ441 01
Počet domů12 (2011)[2]
Zlovědice
Zlovědice
Další údaje
Kód části obce73890
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlovědice (německy Lobeditz) jsou malá vesnice, část obce Krásný Dvůr v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severovýchodně od Krásného Dvora. Zlovědice leží v katastrálním území Krásný Dvůr o výměře 25,21 km².[3]

Název[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze jména Zlověd ve významu ves lidí Zlovědových. Vznik v minulosti používaných tvarů Lobeditz či Loweditz byl ovlivněn názvem blízkých Libědic. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Zlowiedicz (1369), in Zlobiedicz (1387), in Zlowidiczych (1394), in Zlowiedicz (1414), in v. Zlowiediczich (1437), in Zlowiediczich (1455), v Zlovědicích (1467), we wsi Zlowěticích (1497), auf Lowotitz (1518), na Zlověticích (1543), Zlowiedicze (1545), Zlowiediczy (1546) Loboticze (1564), Lobiedicz (1564), Lobiedicz (1590), Loboticze (1604), Lobetice (1654), Lobotitz nebo Lobetitz (1787), Lobetitz, Lobotitz nebo Lobeditz (1846), Zlovětice, Zlovědice nebo Lobotiz (1848), Zlovětice, Lobotitz nebo Lobeditz (1854) a Zlovětice nebo Lobeditz (1916).[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Zlovědicích pochází z roku 1356, kdy vesnice patřila Buškovi ze Zlovědic, který tehdy podával faráře k místnímu kostelu.[5] Roku 1370 podací právo, a snad také vesnice,[6] patřily Habartovi ze Žerotína. V roce 1387 měl kostel dva patrony, kterými byli Petr z Buškovic a Johanka, vdova po Janu Kladivovi z Chrášťan. Není jasné, komu z nich vesnice patřila, ale pravděpodobnější majitelkou byla Johanka, protože nejspíše její syn Vaniš z Chrášťan spolu s vladyky z Buškovic a z Brus vybrali v letech 1395 a 1396 nového zlovědického faráře.[5]

Památkově chráněná usedlost čp. 12

Roku 1414 ve vsi sídlil Zikmund z Hluban a po něm Jiří Henigar z Eberka, po jehož smrti připadla jako odúmrť panovníkovi. Roku 1499 ji král Vladislav Jagellonský rozdělil mezi Václava Čéče z Nemičevsi a Ruprechta z Haugvic.[6] Část vesnice s tvrzí patřila mezi několik dalších majitelů a ještě další díl byl majetkem kostela. Na počátku šestnáctého století tvrz vlastnil rod Zábruských ze Všechlap, z nichž Slavibor Zábruský prodal roku 1546 tvrz s poplužním dvorem a patronátním právem Mikuláši Globnarovi z Globu, který získal i část Ruprechta z Haugvic, a spojil je do jednoho panství. Od Zikmunda Globnara v roce 1564 vesnici za 1 500 kop grošů koupil Jiří Fictum z Fictumu. Jeho nástupcem se stal Volf Bernard Fictum z Egerberka a roku 1604 Zlovědice spolu s Vysokými Třebušicemi prodal Jindřichu Štampachovi ze Štampachu, který je spojil s nepomyšlským panstvím.[5]

Zlovědická tvrz byla poprvé zmíněna v kupní smlouvě z roku 1546 a stála ještě roku 1623, ale později beze zbytku zanikla.[6] Podle Augusta Sedláčka stávala u zaniklého poplužního dvora[5] v blízkosti Lesky, jejíž voda sloužila k plnění příkopu.[6]

Vesnice se nachází na okraji malé velikoveské hnědouhelné pánve. V 19. století se zdejší nekvalitní uhlí těžilo v dolech Hugo a Leopoldina knížete Salma a v obecním dole Michal.[7]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 169 obyvatel (z toho 75 mužů), z nichž bylo osmnáct Čechoslováků a 151 Němců. Až na dva evangelíky se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 153 obyvatel: 38 Čechoslováků, 114 Němců a jednoho cizince. Převažovali římští katolíci, ale žilo zde také osm členů církve československé, jeden člen nezjišťovaných církví a tři lidé bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[10][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 306 272 216 217 195 169 153 97 27 36 29 31 31 26
Domy 27 30 34 34 33 33 37 28 . 14 7 10 12 12
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Krásný Dvůr.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Výklenková kaple

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-16. 
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zlovědice, s. 784–785. 
  5. ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Nepomyšle, s. 365. 
  6. ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Zlovědice – tvrz, s. 535. 
  7. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. S. 185. 
  8. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
  10. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 304. 
  12. ↑ Umělecké památky Čech. T/Ž. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Zlovědice, s. 374. 
  13. ↑ Zlovědice – kaplička [online]. Zničené kostely. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Krásný Dvůr
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zlovědice&oldid=23816881“