Přeskočit na obsah

Páni z Kunštátu a Poděbrad

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Z Poděbrad)
Páni z Kunštátu a Poděbrad
Znak pánů z Kunštátu a Poděbrad
ZeměČeské královstvíČeské království České království, Moravské markrabstvíMoravské markrabství Moravské markrabství
ZakladatelGerhard ze Zbraslavi
Rok založeníPřed rokem 1240
Vymření po meči1647
Vymření po přeslici1686
Větve roduJevišovická, stařechovicko-skalská, líšnická, kunštátská, poděbradská, lysická, boleradicko-loučská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Páni z Kunštátu a Poděbrad (německy von Podiebrad) byli původně moravským šlechtickým rodem, který od 14. století postupně získával statky i v Čechách. Za prapředka je považován olomoucký purkrabí Gerhard ze Zbraslavi. Rozrodem tohoto významného rodu vzniklo několik větví, které spojoval erb vrchních pruhů. Jejich příslušníci zastávali celou řadu vysokých zemských úřadů a působili i ve funkcích provinciálních správců a královských purkrabí. Nejznámějším představitelem rodu byl v 15. století Jiří z Kunštátu a Poděbrad, který významně rozšířil rodové statky a stal se i českým králem. Svým potomkům zajistil knížecí titul: podle hlavního panství ve Slezsku se pak nazývali Minsterberkové (knížata z Minsterberka). Rod vymřel po meči roku 1647.

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem byl Gerhard ze Zbraslavi, který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240 a někdy bývá v literatuře mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Jeho čtyři synové založili čtyři větve rodu. Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl předkem obřanské větve (jeho syn Gerhard založil v blízkosti Brna hrad Obřany). V rodině bylo oblíbené jméno zakladatele Gerhard, které se v dalších generacích změnilo na Heralt nebo Erhart, a také Boček.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syny Bočka, Bohuše a Kunu. Boček I. z Jevišovic (1277–1314) založil jevišovickou větev, která měla statky jak v Čechách, tak i na Moravě. Kunštátské panství zůstalo Bohušovi. V dalších generacích se rod dále větvil. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev.

Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v hlavní kunštátské (bouzovské) větvi, která vlastnila Napajedla a Moravskou Třebovou a vymřela v 15. století. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, která z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice a Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě. V 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích, poděbradské a jevišovské (Zajímačové z Kunštátu). Celý rozrod vyhasl minsterberským knížetem Karlem Fridrichem v roce 1647. Jeho dcera Alžběta Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Pergamenové přebaly nejstarších knih zemských trhových - páni z Kunštátu

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Známí představitelé rodu

[editovat | editovat zdroj]
Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286
Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad
Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

Poděbradská větev

[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo

[editovat | editovat zdroj]

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2. 
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunštátu, s. 84–85. 
  • PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2. 
  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]