Václav Němec (1912)
| Václav Němec | |
|---|---|
| Narození | 5. dubna 1912 Kaznějov |
| Úmrtí | 24. května 2001 (ve věku 89 let) Sokolov |
| Povolání | učitel, básník a překladatel |
| Funkce | ředitel školy |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Václav Němec (5. dubna 1912 Kaznějov – 24. května 2001 Sokolov) byl český učitel a vlastivědný pracovník, který věnoval značnou část svého díla Sokolovsku.
Vzdělání[editovat | editovat zdroj]
Václav Němec se narodil v Kaznějově, který leží nedaleko Plzně. Rodina Němcových bydlela na statku č. p. 14, Otec Václava Němce byl v obci několik let starostou. Němec nejdříve navštěvoval místní obecnou školu, na které se poprvé potkal s učitelem Stanislavem Jelínkem (1893-1970). V roce 1923 ho otec zapsal na měšťanskou školu v Plzni na Hamburku. Na této škole se potkal s učitelem Václavem Eisenreichem - akademickým malířem, který ho lidsky velmi ovlivnil. Po dokončení měšťanské školy začal Václav Němec studovat učitelský ústav v Plzni, na kterém strávil čtyři roky (1927-1931). Kromě staročeštiny ho tam zaujala poezie, především čeští autoři - básníci jako Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert a Konstantin Biebl, se kterým si později po určitou dobu dopisoval. Jejich vzájemná korespondence se ale nezachovala. Studia na učitelském ústavu úspěšně završil Němec maturitou.
Pedagogická dráha[editovat | editovat zdroj]
Roku 1931 začal působil jako výpomocný učitel a správce školy v obci Jemnice, okres Planá u Mariánských Lázní. Od září 1933 působil Němec jako učitel a správce jednotřídní české menšinové školy v dnes již neexistujícím Haselbachu (Lískové) na Sokolovsku. O dva roky později byl přeložen do Citic (okres Sokolov), kde působil až do Mnichovské dohody a následného záboru pohraničí a s tím spojeného nuceného odchodu většiny Čechů do vnitrozemí. Od prosince 1938 učil Němec na obecné škole v Bzi (okres Semily). K 1. březnu 1939 byl přeložen do Alšovic v tomtéž okrese. V období mezi 1. zářím 1939 a 19. červnem 1945 vyučoval na dívčí obecné škole v Železném Brodě v okrese Turnov. Po skončení války a osvobození Československa posílal v červnu 1945 ministerský úředník Stanislav Jelínek, bývalý učitel mj. v Kaznějově a ve Falknově (Sokolově), Václava Němce zpět na Sokolovsko a to ve funkci tajemníka zmocněnce ministerstva školství. Od nového školního roku 1945/1946 byl Němec učitelem na sokolovské obecné škole, později se tu stal i ředitelem. Vedle toho postupně přebírá budovy německých škol, které s odchodem původního obyvatelstva zanikají. Organizuje též první kulturní akce ve městě. Až do počátku 70. let učil na sokolovských školách či zastával post předsedy okresního pedagogického sboru. V letech 1964-1968 byl kronikářem města Sokolova. Během své pedagogické dráhy, ale i v důchodovém věku absolvoval Václav Němec celou řadu výchovně-vzdělávacích, pedagogických a vlastivědně-historických přednášek, besed a debat. Byl nositelem celé řady uznání a vyznamenání. Angažoval se v různých funkcích, spolcích, komisích a kroužcích.
Charakteristika díla[editovat | editovat zdroj]
Během svého života vydal Václav Němec na 25 publikací: knih o historii, básně a verše, romány, povídky a překlady. Byl autorem také stovek článků, které publikoval především v Sokolovské jiskře, Týdeníku Sokolovska, Sokolovském deníku, Hlasu revoluce, Zpravodaji Okresní mírové rady, dále pak v Sokolovském revíru, Horníkovi a energetikovi, Družbě (Časopisu velkodolu Přátelství), Učitelských novinách, Prager Volkszeitung či v mariánskotýnických Listech. Několik různě dlouhých studií otiskl i ve sbornících: jednalo se především o respektovaný Minulostí Západočeského kraje (1981 a 1986), Razili cestu (1986) a Mnichov 1938 (1988), Podílel se také na kolektivních vlastivědně-popularizačních dílech jakými byly např. Sokolovské pohledy (1963) či Sokolovsko, jak je neznáte (1968).
V centru jeho vlastivědné práce byly dějiny Sokolovska v první polovině 20. století, zvláště momenty spjaté s obdobím 1938 a 1945, které Němec na Sokolovsku osobně prožil. Němcovy díla jsou typická svojí značnou čtivostí a častým potlačením faktografických výčtů ve prospěch samotného vyprávění autora. Slabší stránkou prací byla ne vždy dokonalá konfrontace vzpomínek jednotlivců s dochovanými archivními prameny, jisté věcné nepřesnosti, časté opakování stejných témat a občasné nedokonalosti v citačním aparátu.
Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- J. W. Goethe a Sokolovsko, Karlovy Vary 1959. 69 s. (společně s Z. Aglerem)
- Pomístní jména sokolovského okresu. Sokolov 1959. 11 s. (společně s M. Boučkem)
- Sklářská bouře (Kapitoly z historie stávky sklářského dělnictva na Sokolovsku v roce 1930, * *
- Sokolov 1960. 32 s.
- Citická stávka 1894. Karlovy Vary 1964. 104 s. (společně s V. Šretrem)
- Sokolov. (Edice hist. kroužku Domu kultury, sešit 2), Sokolov 1964. 20 s.
- Podlesí, FKZ Lager - Zwodau. Reportáž, Sokolov 1965. 52 s.
- Francouzky ve Svatavě. Sokolov 1975. 25 s. (společně s M. Frankovičem)
- Památná místa sokolovského okresu, Sokolov 1979, 35 s.
- S čepicí v ruce, Sokolov 1981. 53 s.
- Stopy bojovníků. Památná místa chebského okresu. Cheb 1983. 63 s.
- Glosy k historii dělnického a protifašistického hnutí na Sokolovsku, Sokolov 1984. 41 s.
- Sokolovsko 1945. Sokolov 1985. 96 s.
- Ženský koncentrační tábor Svatava, Sokolov 1985. 116 s.
- Sokolov, průvodce památkami, Sokolov b. d., 19 s.
- Odsun? A proč?, Sokolov 1986. 87 s.
- Pověsti, brána do historie Sokolovska, Sokolov 1987. 40 s.
- Pětačtyřicátníci, Sokolov 1987. 64 s.
- Bylo - Nebylo, Sokolov 1988. 48 s.
- Čas jeřabin, Praha 1988. 160 s.
- Boje o českou školu. Kapitoly z historie českého menšinového školství v severozápadním pohraničí, Sokolov 1989. 35 s.
- K historii falknovského Sokola v letech 1927-1937, Dolní Rychnov 1994. 8 s.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Aubrecht, Radek: Život a dílo Václava Němce, Sokolovsko, 2012, č. 1, s. 2-6.
- Aubrecht, Radek: Za Václavem Němcem, Minulostí Západočeského kraje XXXVII, Plzeň 2002, s. 270-272.
- Kavková, Helena: Jubilejní vzpomínka na dobrého člověka. Sokolovský deník, 16, 7. 5. 2007, č. 106, s. 11.
- Křížek, Josef: Václav Němec. Kaznějovský rodák. Kaznějov 1999. 62 s. [1]
- Prokop, Vladimír - Smola, Lukáš: Biografický lexikon sokolovského regionu, Sokolov 2009, ISBN 978-80-87194-09-6, s. 214-215.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ S řadou chybných údajů.
